Sovětští vojáci během zimní ofenzívy v letech 1941 až 1942, která způsobila německé pozemní armádě první velkou porážku ve druhé světové válce a zhatila její záměry bleskově porazit Rudou armádu

Sovětští vojáci během zimní ofenzívy v letech 1941 až 1942, která způsobila německé pozemní armádě první velkou porážku ve druhé světové válce a zhatila její záměry bleskově porazit Rudou armádu Zdroj: APIC / Getty Images

Křížové tažení proti bolševismu mělo burcovat veřejné mínění antikomunisticky smýšlejících lidí nejen v třetí říši a ve státech jí přátelsky nakloněných, ale i v Němci porobených západoevropských zemích, odkud se rekrutovali dobrovolníci sloužící ve Waffen-SS
Září 1941: Sovětský velvyslanec v Británii Ivan Majskij děkuje dělníkům v závodě v Midlands za první tank pro Rudou armádu. Pokřtili ho Stalin.
V letním a podzimním tažení 1941 se rudoarmějci často masově vzdávali
Den po přepadení SSSR informoval Daily Sketch, že „Rusové drží nacisty na 1500mílové frontě“
4 Fotogalerie

Operace Barbarossa: Napadení SSSR skončilo pro Hitlera fiaskem. Přehlídka v Moskvě se nikdy nekonala

Jaroslav Šajtar
Diskuze (0)

Před osmdesáti lety zaútočilo nacistické Německo na Sovětský svaz. Dějiny vojenství nepoznaly zkázu tak apokalyptického rozsahu. Sovětská odborná literatura pak celá desetiletí tvrdila, že v přesile byl agresor, snažila se tak aspoň částečně ospravedlnit katastrofální porážky v počátečním období Velké vlastenecké války. K žádnému jinému datu se neobjevovaly překroucenější údaje. Ve skutečnosti mělo Německo a jeho spojenci sice převahu v lidech, ale Sovětský svaz měl zase přesilu v tancích, letectvu a mírnou v dělostřelectvu.

V neděli 22. června 1941 zahájilo hitlerovské Německo útokem na Sovětský svaz bez vyhlášení války realizaci Hitlerovy směrnice č. 21 z 18. prosince 1940, stanovící zásady plánu „Barbarossa“. Operace měla původně začít už 15. května, ale balkánské tažení ji o pět týdnů oddálilo. Podle tohoto plánu mělo dojít k porážce SSSR během krátkého tažení ještě před skončením války proti nepoddajné Churchillově Británii. Za hlavní strategické cíle byly určeny Leningrad, Moskva, středoruská průmyslová oblast a Doněcká pánev. „Konečným cílem operace je vytvoření ochranné bariéry proti asijskému Rusku na všeobecné linii Volha–Archangelsk. Takto bude možné v případě potřeby vyřadit Luft­waffe poslední průmyslová území zbývající Rusku ještě na Uralu,“ stálo ve směrnici č. 21. Porážku SSSR mělo zajistit nasazení většiny německých pozemních sil kromě svazků a útvarů nezbytných k výkonu okupační správy v zotročených zemích. Luftwaffe měla „uvolnit pro tažení na východ tak mohutné síly na podporu pozemního vojska, aby bylo možno počítat s rychlým průběhem pozemních operací a aby poškození východoněmeckého prostoru nepřátelskými leteckými útoky bylo co možná nejmenší“.

Když Hitler 3. února 1941 vy­slechl na poradě v Berchtesgadenu za Keitelovy a Jodlovy přítomnosti Brauchitschovu a Halderovu podrobnou zprávu o plánu války proti Sovětskému svazu, ujistil generalitu o úspěchu: „Až se začne realizovat plán ,Barbarossa‘, zatají svět dech a ustrne.“

Nesprávné odhady

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Začít diskuzi