Moravský Edison: Josef Sousedík byl skvělý konstruktér, ale i věrný vlastenec | Reflex.cz
nahoru

Moravský Edison: Josef Sousedík byl skvělý konstruktér, ale i věrný vlastenec

Zdeněk Vacek16. března 2020 • 08:30
Moravský Edison: Josef Sousedík byl skvělý konstruktér, ale i věrný vlastenec
foto: Archív rodiny Sousedíkovy, ČTK

Intuitivní elektrotechnik se dvěma stovkami patentů byl mnohem víc než „moravským Edisonem“: nepatetický vlastenec Josef Sousedík se po jedenáctiletém starostování Vsetínu zapojil do odboje, partyzány na Valašsku zásoboval pod pláštíkem testování elektromobilu a sám vedl rozvětvenou organizaci. Baron Ringhoffer, člen NSDAP, jej dvakrát dostal z cel gestapa, potřetí už odbojáře při výslechu zastřelili. Na vymazání neokázalého hrdiny Sousedíka z historie si komunisté dali velmi záležet. Skoro uspěli.

Když 21. října 1931 v Pensylvánii pohřbívali Thomase Alvu Edisona, vyzval prezident Hoover Američany, aby vzdali muži označovanému za nejproduktivnějšího vynálezce všech dob čest minutovým zhasnutím všech žárovek a vypnutím rádií. Vzorek „posledního Edisonova dechu“, zkumavku se vzorkem vzduchu odebraným z umrlčí místnosti krátce po skonu 84letého patriarchy „věku strojů“, dodnes vystavují v detroitském Muzeu Henryho Forda, velkého obdivovatele Thomase Alvy.

Zato „moravský Edison“, jak se za první republiky přezdívalo velmi talentovanému vsetínskému elektrotechnikovi Josefu Sousedíkovi, naposledy vydechl v budově vsetínského okresního soudu, toho času sídla gestapa. Mučený Sousedík se v místnosti krátce ocitl sám s dvaačtyřicetiletým Franzem Kernerem, původně brněnským zahradníkem, používajícím jména František Kopřiva. Vedoucí rozsáhlé odbojové skupiny měl na sadistického vyšetřovatele zaútočit kopnutím do břicha a v želízkách se snažit dostat k otevřenému oknu. Sám padl u parapetu, podle lékaře vystavujícího úmrtní list s mnoha průstřely – i přímo do jater. Ještě čtyři hodiny po ohledání leželo tělo v kanceláři v šedém balicím papíru, omotané motouzem jako poštovní balík. Zpopelnění se konalo 2. ledna 1945 v Ostravě, 12. dubna prý gestapo převezlo urnu do Brna. Podle svědectví tehdy sedmileté židovské dívky vězněné v Terezíně byly tamní děti donuceny k vysypání stovek zpopelněných ostatků do Ohře. Popel Josefa Sousedíka mohl ovšem skončit také v hromadném hrobě, narychlo vykopaném gestapáky před útěkem z Brna. Josef Sousedík se symbolického hrobu dočkal až v říjnu 2015. Na „Valašském Slavíně“ rožnovského skanzenu jej připomíná pískovcový náhrobek evokující řez elektromotorem.

Franz Kerner byl naposledy spatřen počátkem května 1945 ve sběrném táboře v jiho­české Nové Bystřici.

 

Od thonetek k elektronům

Josef Sousedík se ve vsetínském Horním městě narodil 18. prosince 1894, skoro půl století po Edisonovi a slavném pražském elektrotechnikovi Františku Křižíkovi. Otec-stolař ohýbal dřevo v továrně na nábytek Thonet, matka se v domácnosti se sedmi dětmi měla co ohánět. Jedlo se ze společného hrnce, kluci si v zimě půjčovali jediný pár bot. Podobně jako Ferdinand Porsche, rodák z Vratislavic nad Nisou, experimentoval pozdější vyučený strojní zámečník a elektromontér Josef Sousedík s elektřinou. Do matčina sporáku zabudoval malý parní stroj, elektrifikoval rodný dům a kutil se součástkami nalezenými na „zgrapách“ – po valašsku smetištích.

Do patnácti stihl projít třemi továrnami, v Brně začal po práci navštěvovat večerní průmyslovku a byl odměňován za své zlepšovací  návrhy.

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější