Při nejničivějším konvenčním náletu v historii zpustošili před 75 lety Američané Tokio | Reflex.cz
nahoru

Při nejničivějším konvenčním náletu v historii zpustošili před 75 lety Američané Tokio

Jaroslav Šajtar9. března 2020 • 13:50
Při nejničivějším konvenčním náletu v historii zpustošili před 75 lety Američané Tokio
foto: Library of Congress

Nový velitel amerického XXI. bombardovacího velitelství, generálmajor Curtis Emerson LeMay, na počátku března 1945 radikálně změnil dosavadní výběr cílů svého letectva. Nyní se již nestalo hlavním úkolem bombardování cílů důležitých z válečného hlediska, nýbrž neskrývaný teror proti civilistům. Místo mířeného bombardování z velké výšky za denního světla LeMay nařídil noční nálety z výšky 2000 až 3000 metrů, při nichž nešlo vůbec o přesný zásah, ale o kobercové bombardování rozsáhlých ploch. Při tomto novém způsobu vedení letecké války posloužily zápalné pumy a nové napalmové pumy, vyvinuté chemiky Dupontova koncernu a firmou Standard Oil.

Mezi červnem 1944 a březnem 1945 podniklo XX. bombardovací velitelství devět náletů na Japonsko a čtyřicet na japonské cíle v Číně a okolí, přičemž sice svrhlo 12 407 tun pum, ale zaplatilo za to ztrátou 82 bombardérů B-29 Superfortress. Ve stejné době XXI. bombardovací velitelství vykonalo osm misí proti zemi vycházejícího slunce, při nichž přišlo o 36 B-29, 37 padlých, 238 nezvěstných a 49 raněných, což americké velení neuspokojovalo.

Cíl: Tokio

První obětí nové, nesmírně vražedné a ničivé strategie generálmajora LeMaye se při nočním náletu z 9. na 10. březen 1945 stalo japonské hlavní město Tokio, na něž 279 Superpevností 20. letecké armády svrhlo 1665 zápalných pum. Uhořelo při něm nebo zemřelo zadušením podle oficiálních údajů 83 793 obyvatel Tokia (objevilo se však i číslo 130 000), a stal se tudíž podle Guinnessovy knihy rekordů nejničivějším leteckým útokem konvenčními prostředky v dějinách (pokud by byl pravdivý údaj o 135 000 mrtvých při bombardování Drážďan v únoru 1945, o němž je dodnes přesvědčeno mnoho Němců, ale i zahraničních odborníků, pak by pomyslné prvenství zaujala „Florencie na Labi“), 40 918 utrpělo zranění a milión lidí zůstal bez přístřeší.

Americké pumy úplně zničily 261 171 tokijských domů. Plameny bylo vidět až na vzdálenost 150 mil. Za tuto úděsnou zkázu zaplatili útočníci velmi nízkou cenu: bylo sestřeleno 14 B-29, 96 letců padlo nebo zůstalo nezvěstných z 3307 členů osádek bombardérů účastnících se náletu. Připomeňme, že před březnovým peklem zahynulo v japonské metropoli při náletech pouze 1292 osob.

S jídlem roste chuť

Zničující nálet na Tokio povzbudil americké stratégy natolik, že nejenže dodatečně schválili LeMayovu koncepci, nýbrž vydali rozkazy k obdobným útokům na další velká města ostrovní říše: Nagoju, Ósaku a Kóbe. Letečtí generálové vypracovali plán předpokládající rozboření a vypálení třiatřiceti japonských velkoměst.

Od června do srpna 1945 podniklo americké letectvo šedesát velkých útoků na 58 měst Niponu, z nichž některá doslova srovnalo se zemí. Nazamu zničilo 16. července na 89,5 %, Fukui 19. července na 84,5 %, a Tojamu 1. srpna 1466 pum svržených 182 Superpevnostmi dokonce na 99,5 procenta, přičemž zahynulo 2149 osob, zatímco Američané ztratili jediný bombardér a dvanáct členů osádky. Téhož dne zaútočil na cíle v Japonsku rekordní počet amerických bombardérů B-29: 784. Od 17. června do 14. srpna usmrtila bombardovací ofenzíva 47 408 Japonců.

Plukovník Takuširó Hattori napsal ve své knize Japonsko ve válce 1941–1945, že „v Japonsku bylo pobořeno přes 98 měst, ačkoli v 72 z nich nebyly žádné vojenské objekty. Přitom byly zničeny četné stavitelské památky země.“ Požáry zničily v Tokiu a Jokohamě 56 procent, v Nagoji 52 procent a Ósace 57 procent budov. Města Kófu a Hamamacu byla zničena z 72 procent.

Obraz naprosté zkázy

Šest největších japonských měst ztratilo při „paličských náletech B-29“, jak se jim říkalo, 126 762 mrtvých (97 031 Tokio, 9246 Ósaka, 8079 Nagoja, 6789 Kóbe, 4616 Jokohama a 1001 Kawasaki). Superpevnosti zničily 1 439 115 budov.

Podle Hattoriho zahynulo při leteckém bombardování (bez započtení obětí výbuchů jaderných pum v Hirošimě a Nagasaki) 198 961 civilistů (podle jiných zdrojů dokonce 269 187), 271 617 (podle jiných údajů 305 371) utrpělo zranění a 8064 zůstalo nezvěstných; to je celkem 478 642 postižených. Dělostřelecké ostřelování pobřežních měst z lodí mělo výrazně menší, spíše psychologické účinky. Zahynulo při něm 1739 civilistů, 1497 utrpělo zranění a 36 zůstalo nezvěstných; to je dohromady 3272 postižených. Podtrženo a sečteno, při náletech a dělostřeleckém ostřelování japonských ostrovů přišlo o život nejméně 200 700 civilistů, 273 114 utrpělo zranění a 8100 zůstalo nezvěstných, úhrnem tedy 481 914 postižených.

Vítěz vyvázl dost lacino

Americké XX. bombardovací velitelství vykonalo v průběhu této ofenzívy 4669 bojových vzletů a svrhlo 11 244 tun pum. Jedenadvacáté bombardovací velitelství uskutečnilo 28 258 vzletů a svrhlo 156 501 tunu pum. Obě velitelství odepsala 414 B-29 zničených v boji, 87 při nehodách a dvanáct na zemi. Personální ztráty činily 1090 padlých, 1732 nezvěstných, 362 zajatých (zde je třeba poznamenat, že zajatí členové osádek Superpevností se opravdu netěšili oblibě svých věznitelů) a 2148 zemřelo ze všech příčin.

Proč se Japonci nezmohli na účinný odpor?

Po překvapivém Doolittlově náletu na zemi vycházejícího slunce 18. dubna 1942 Japonci sice posílili protivzdušnou obranu, zřídili několik útvarů PVO, zesílili vzdušný průzkum, vytvořili rozsáhlou síť stanovišť vzdušného pozorování a v červnu 1945 k protivzdušné obraně císařství vyčlenili 970 letounů a 2590 protiletadlových kanónů, což ovšem na odražení hromadných náletů amerického letectva zdaleka nestačilo. Japonsko vyrobilo od roku 1939 do 15. srpna 1945 76 320 letadel, kdežto USA 303 713 a Británie do září 1945 131 549, což hovoří samo za sebe.

V letech 1944 až 1945 představovaly páteř japonské protivzdušné obrany vynikající stíhací letouny Ki-84 Hajate (Vichřice), ve spojeneckém kódu Frank, vyvinuté v roce 1942 firmou Nakadžima, které sice obratností a stoupavostí překonávaly tehdejší americké a britské stíhačky, ale ve výškách nad 9000 metrů jim rychlostí nestačily. Celkově jich vzniklo 3514.

Podle přehledu bojové činnosti Army Air Forces Statistical Digest z prosince 1945 vykonalo Armádní letectvo Spojených států (USAAF) ve válce proti Japonsku 669 235 bojových vzletů, svrhlo 502 781 tun pum, při bojových misích ztratilo 4530 letounů (Micheal Clodfelter vyčísluje ve svém stěžejním díle Válčení a ozbrojené konflikty celkové americké bojové a operační ztráty na 21 555 letounů, z toho 13 055 armády a 8500 námořnictva; jiný zdroj mluví úhrnem o 8700 bojových a 18 300 ostatních ztrátách), jeho bojové ztráty činily 27 142 osob (9810 mrtvých, 4877 raněných a evakuovaných a 12 455 nezvěstných, internovaných a zajatých) a zničilo 10 343 letounů.

Jaroslav Šajtar




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější