Vyhlášený socialistický tábor byl určen jen pro ty nejlepší pionýry, vybíralo se i mezi těmi z Československa.

Vyhlášený socialistický tábor byl určen jen pro ty nejlepší pionýry, vybíralo se i mezi těmi z Československa. Zdroj: Profimedia

Ze sanatoria se stal pionýrský tábor pro vyvolené. Jednalo se nejlepší ukázku sovětské práce.
Ze sanatoria se stal pionýrský tábor pro vyvolené. Jednalo se nejlepší ukázku sovětské práce.
Ze sanatoria se stal pionýrský tábor pro vyvolené. Jednalo se nejlepší ukázku sovětské práce.
Ze sanatoria se stal pionýrský tábor pro vyvolené. Jednalo se nejlepší ukázku sovětské práce.
Ze sanatoria se stal pionýrský tábor pro vyvolené. Jednalo se nejlepší ukázku sovětské práce.
25
Fotogalerie

Snímky legendárního pionýrského tábora Artěk z doby jeho největší slávy a ze současnosti

Ať už na pionýra nebo moderní letní dětský - na tábory jsme jezdili snad všichni. Jen ale málokdo z nás asi může říct, že by se podíval do legendárního Artěku na Krymu. Vyhlášený socialistický tábor byl určen jen pro ty nejlepší pionýry, vybíralo se i mezi těmi z Československa. Ve své době na tábor jezdilo až 27 000 dětí ročně. Po rozpadu sovětského svazu ovšem jeho sláva uvadala. Artěk existuje dodnes a stále je relativně populární dovolenkovou destinací pro děti z celého světa. Jeho slavné dny jsou ale už v nenávratnu.

Tábor vznikl v roce 1925 jako středisko pro léčbu tuberkulózou postižených dětí. První rok se zde ubytovalo v plátěných stanech 80 dětí, s každou sezónou se ale tábor i počet dětí rozrůstal. V roce 1969 prošel rozsáhlou rekonstrukcí - v jejím závěru se na ploše 208 hektarů nacházela sedmikilometrová pláž, asi 170 budov včetně stadionu pro 5000 lidí, tří plaveckých bazénu, nemocnice a Paláce pionýrů.

Ano, ze sanatoria se stal pionýrský tábor pro vyvolené. Jednalo se nejlepší ukázku sovětské práce. Účastnit se mohli jen pečlivě vybraní jedinci, což znamenalo že z každé školy to byly maximálně dvě děti. Artěk ale nebyl omezen jen pro ruský region - na tábor mohly přijet děti ze všech sovětských zemí.

Jenže jak se po rozpadu Sovětského svazu ukázalo, tábor spolykal ohromné množství peněz. Kohoutek financování ze státního byl uzavřen, a tak areál začal upadat. Nový ředitel Artěku sám uznává, že tábor se nikdy nezaplatí, jde pouze o příležitost, jak financovat vzdělání dětí.

A tak sem jezdí stále jen ti nejlepší - děti, které pobyt dostanou za odměnu za své úspěchy. Platí to federální úřady a není to nic levného. Za dva týdny zaplatí v přepoštu 26 tisíc korun. Když zbydou místa, vedení je pronajímá i dalším zájemcům. 

Mezi lety 1925 a 1969 do Artěku přijelo celkem 300 000 dětí, z toho 17 000 z celkem 70 zemí světa. Děti se zde učily celé řadě nových dovedností včetně plavání ve třech místních bazénech. Určitě je instruktoři učili i jak skákat šipku, vás to může naučit Bára Seemanová ve své škole plavání.