Ve východním výběžku Indie, na hranicích s Myanmarem žije několik tradičních kmenů, které zná jen málokdo. Nágové, jak se celé etnikum jmenuje, se dělí na 75 kmenů. Velké procento z nich jsou neohrožení válečníci, ale také lovci hlav a kanibalové. Nebo aspoň v minulosti byli. Dnes jejich tradice stále častěji podléhají vlivu moderního světa. A to je i případ Konjaků, jednoho z kmenů Nagalandu.
Z fotek starých členů kmene Konjaků jde strach. A právem - jejich těla pokrývá celá řada tetování, která se nevyhýbají ani obličeji. Právě obrázky na tvářích válečníci kmene obdrželi, když se jim podařilo získat hlavu nepřítele. Konjakové jsou z celého etnika Naga patrně nejobávanější. Poslední hlavu měli dokonce ulovit až v roce 1969.
Sekání hlav protivníků patřilo mezi rituál přeměny chlapce v muže. Dnes už je vše ale jinak. Podle etnologů, kteří jeden z nejizolovanějších kmenů Nagalandu navštívili, pamětníci o krvavé minulosti neradi mluví. Také právě jen ty nejstarší zdobí tradiční tetování a kozí rohy či kly divokých prasat v roztažených ušních boltcích. Ani hlavy popravených souputníků už na chatrčích vesnice nevisí. Ačkoliv byli Konjakové poslední z kmenů, kteří přijali křesťanství, dnes už patří jejich mnohé zvyky a rituály minulosti. Na fotografie posledních lovců hlav se můžete podívat v galerii.
