Berlinale, jeden ze tří hlavních filmových festivalů světa, vstoupil do druhé poloviny. Na kontě má (už tradičně) pár skandálů a nepříliš výrazných premiér, šestý den nicméně rozmáhající se letargii vítaně rozčísla návštěva filmového génia: Zlatého medvěda za celoživotní přínos převzal v Berlíně Martin Scorsese.
Nejčastěji ho tu titulují jako legendu, jedenaosmdesátiletý filmař, jenž bude za několik týdnů podesáté bojovat o Oscary s dramatem Zabijáci rozkvetlého měsíce, nicméně v Berlíně potvrdil, že není žádnou zaprášenou položkou v katalogu filmových bardů. Ještě se ani nerozloučil se „Zabijáky“ a už dává dohromady další projekt, film, „jenž vylíčí život Ježíše Krista tak, aby zároveň provokoval i bavil“.
V hlavě ho coby nápad nosí už dlouho, v nutkavou potřebu se prý nicméně proměnil loni v květnu, kdy se ve Vatikánu sešel s papežem. Vyslechl si od něj, že i církev by si přála modernější, katechismem nezatížený pohled na křesťanskou víru, což je přesně to, co autora Mlčení a Posledního pokušení Krista láká. „Ještě úplně nevím, jak to pojmu, ale snad až se pořádně vyspím, něco mě konečně napadne,“ řekl na tiskové konferenci.
Na stará kolena králem TikToku
Tam se také vyjádřil ke stále hlasitějším obavám o budoucnost filmu a kinematografie jako takové. „Film nikdy nebyl zamýšlený jako jedno médium. Moje generace ho tak znala, když jste chtěli vidět film, museli jste do kina, ale to se změnilo společně s tím, jak se proměňují technické možnosti. Nevidím jediný důvod, proč se nových technologií bát. Nesmíme se jich bát, naopak se je musíme naučit používat. Má-li člověk co říct, je úplně jedno, jestli se vyjádří formou čtyřhodinového filmu, dvouhodinové minisérie nebo videem na TikToku,“ nechal se slyšet režisér, jenž se záhy poté, co mu právě TikTok představila dcera Francesca, stal jeho nekorunovaným králem a dnes na něj pravidelně přispívá.
„Marty opravdu nestárne. Zbožňuje mladé lidi, podporuje je a drží s nimi krok, aniž by to působilo trapně,“ souhlasí Scorseseho dvorní střihačka Thelma Schoonmakerová, která ho do Berlína doprovodila. Je to podle ní i jeden z důvodů, proč spolu vydrželi pracovat přes pět dekád: stárnout v blízkosti Martina Scorseseho prý totiž znamená, že de facto mládnete.
Láska na půl století
Schoonmakerová ale na Berlinale nefigurovala jen jako režisérův doprovod. Přijela propagovat titul, jejž sám Scorsese označuje za srdeční – dokument Made In England: The films of Powell and Pressburger. Režisérské duo přezdívané The Archers (Michael Powell a Emeric Pressburger) Martin Scorsese nezměrně obdivuje a snímkem, jímž sám provází, skládá oběma poklonu plnou upřímného obdivu a až neuvěřitelné pokory. Kdo má rád Scorseseho filmy, měl by znát i filmy Powella a Pressburgera, vzkazuje svým fanouškům s tím, že výjimečné bylo i pouto, jež „Archery“ navzdory mnoha tvůrčím neshodám pojilo.
„A víte, že mi to dost připomíná náš vztah s Martym? Můžeme se zhádat jako psi, ale nakonec se vždycky nějak dohodneme. Žádné pracovní partnerství se neobejde bez lásky a to je i náš případ,“ řekla v rozhovoru pro Reflex, který chtěla věnovat dokumentu, ale nakonec je (nepřekvapivě) hlavně o Scorsesem.
