Většina české populace si není příliš jistá svými znalostmi na poli investic. Nejvyšší hodnotu Indexu investiční gramotnosti se chlubí lidé na území Prahy, naopak nejhůře dopadli respondenti ve Středočeském kraji. Velkou sebedůvěru v oboru financí mají mladší respondenti (18–26 let), jejich znalosti jsou však paradoxně nejnižší. Ukazuje to průzkum investiční platformy Portu vypracovaný s agenturou IPSOS, který realizovala u příležitosti světového dne spoření připadajícího na 31.10.
Index investiční gramotnosti zjišťuje úroveň vědomostí české populace v oblasti investic, spoření, rizika a akciových trhů. Průzkum, který realizovala investiční platforma Portu ve spolupráci s výzkumnou agenturou IPSOS, odhalil, že máme nízké sebevědomí v oblasti investic a spoření.
„Příležitosti pro investování jsou bohaté, avšak znalosti budoucích investorů jsou nízké, což vede k chybám při rozhodování a následné finanční ztrátě,“ upozorňuje Radim Krejčí, zakladatel online investiční platformy Portu, a dodává: „Tomu chceme čelit, a proto se zavazujeme dlouhodobě měřit, jak jsou na tom Češi se znalostmi z oblasti investování, zda se lepší, či zhoršují. A také především edukovat a přispět k vyššímu povědomí v tématu zhodnocení peněz a zodpovědnému nakládání s úsporami. Měření bude probíhat pomocí Indexu investiční gramotnosti, který sestavuje Portu a funguje jako garant odbornosti. V prvním ročníku průzkumu jsme stanovili hodnotu Indexu na 100 bodů, abychom mohli sledovat jeho vývoj a porovnávat výsledky v rámci demografických skupin respondentů,“ popisuje záměr Radim Krejčí.
S tím souhlasí i Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh: „Za poslední rok narostla globální finanční aktiva domácností o téměř 10 %. Ačkoliv neustále také roste počet lidí, kteří své úspory investují na kapitálovém trhu, finanční gramotnost roste jenom velmi pozvolna. Právě dostatečná investiční gramotnost je nezbytná pro to, aby domácnosti své úspory investovaly bezpečně, diverzifikovaně a rozvážně a v maximální míře své prostředky zhodnotily. Jenom tak budou mít zájem pokračovat ve svém finančním zajišťování prostřednictvím investování i v budoucnu.“
Investiční sebevědomí neodpovídá investičním znalostem
Sebedůvěra populace v investicích je nízká, tři čtvrtiny respondentů si příliš nevěří. Ukazuje se, že míra znalostí v oblasti investic a spoření roste s věkem. Mladí respondenti (18–26 let) si věří nejvíc, a naopak největší pochyby mají lidé ve věku 54–65 let. Více než třetina z nich (36 %) se považuje za zcela nezkušené a neznalé investory, zatímco mezi mladými se tak vidí méně než pětina. Z hlediska pohlaví jsou sebevědomější muži, za zcela nezkušené investorky se považuje 38 % respondentek a jen pětina respondentů.
„Češi nemají velkou sebedůvěru při investování. Ve svých investičních schopnostech si obecně více věří mladší skupina lidí. Nicméně jejich vědomosti s tím nekorespondují. Ve světě jsou na tom většinou mladší generace lépe a výsledky jsou opačné,“ komentuje Radim Krejčí.
Odhalen byl však velký nesoulad mezi tím, jak své znalosti respondenti sami hodnotí a jaké reálně prokazují. Ti, kteří se považují za velmi zkušené a znalé investory, se se svými vědomostmi umístili až na předposledním místě. Dosáhli téměř shodný výsledek jako lidé, kteří se považují v oblasti investic za zcela nezkušené. Vyšší sebejistota mladších ročníků je neopodstatněná, jelikož jejich znalosti jsou paradoxně nejnižší.
Nejlepší znalosti napříč věkovými kategoriemi naopak prokázali starší respondenti (54–65 let). Co se týče pohlaví, vědomosti odpovídají sebedůvěře. Index investiční gramotnosti žen je výrazně nižší než u mužů (79,9 oproti 116,6). Předpoklad, že lidé s vyšším vzděláním budou mít rozsáhlejší znalosti, se potvrdil. Nejlépe jsou na tom respondenti s ukončeným vysokoškolským vzděláním.
Lidé z Prahy jsou v průměru nejvíce investičně gramotní
Z pohledu zastoupení jednotlivých krajů, nejlépe jsou na tom se svými investičními vědomostmi obyvatelé hlavního města, jejichž Index investiční gramotnosti dosáhl více než 120 bodů, za nimi se se 109 body umístili respondenti z Vysočiny. O třetí příčku se dělí obyvatelé Libereckého a Plzeňského kraje se 101 bodem. Na opačném konci žebříčku se ocitli například zástupci Středočeského, Ústeckého nebo Karlovarského kraje – tedy regionů, které jsou často charakterizovány jako sociálně slabší a také s vyšší mírou exekucí. Lze tedy vysvětlení hledat například v tom, že v těchto regionech menší procento lidí řeší a zajímá se o problematiku investování.
Příležitost k investování mají všichni na dosah ruky. „Věnovat se investování je dnes důležitější než kdy dřív. Zaprvé je přirozeně dostupnější díky technologii a aplikacím, které dnes nosíme doslova v kapse. Zadruhé nás k tomu nutí výnosy uměle sražené k nule a rostoucí inflace. Jinými slovy, investovat dnes musí úplně každý, kdo je schopen vytvořit alespoň nějaké úspory,“ komentuje ekonom Dominik Stroukal.
Většina populace zná rozdíl mezi investováním a spořením a vztah mezi výší výnosu a rizikem. Sedm z deseti Čechů správně označilo, že se spořením se pojí nižší výnos a riziko, než je tomu u investic. Ve vztahu mezi rizikem a výnosem z investice se 72 % respondentů opět správně domnívá, že větší výnos znamená také větší riziko. Ač polovina respondentů chápe smysl snižování rizika pomocí diverzifikace, čtvrtina respondentů se bohužel chybně domnívá, že se tím riziko zcela eliminuje. Nejčastěji si to myslí nejstarší skupina respondentů (54–65 let).
Historické výnosy nejsou zárukou budoucnosti
Znalosti o vlivu inflace na investice se různí. Tři čtvrtiny respondentů se správně domnívají, že pokud inflace převyšuje míru zhodnocování peněz, tak si v budoucnu koupí méně než dnes. Nepříliš pozitivním zjištěním však je, že většina respondentů očekává, že pokud v minulosti výnosy rostly, bude tomu tak i nadále. Jen necelá třetina si uvědomuje, že historické výnosy nezaručují budoucí.
Vcelku náročné se pro značnou část populace jeví chápání pojmu složeného úročení. Rozumí mu jen cca 40 % respondentů. Obdobně lidi trápí i práce s procenty. Například pokles a opětovný nárůst investice o stejné procento si mylně vykládají jako návrat na původní hodnotu. Jen přibližně třetina si uvědomuje, že modelový 30% pokles a následný 30% růst vyústí v nižší hodnotu investice.
„Kdo chce dnes ochránit své úspory před inflací, musí investovat. Kdo chce investovat, musí riskovat. Kdo chce riskovat tak, aby se dříve či později nespálil, musí být finančně gramotný. Kdo chce být finančně gramotný, ať si ověří své znalosti a změří si svůj Index investiční gramotnosti na rozumiminvesticim.cz,“ doporučuje ekonom Lukáš Kovanda.
S pohyby na akciovém trhu si moc nevíme rady
Při investování na rozdíl od spoření nejsou výnosy zaručeny. To si však uvědomuje jen přibližně třetina Čechů (35 %). Ostatní si nejsou jisti, zda jim nějaké záruky někdo garantuje, nebo spoléhají na Českou národní banku
„Na kapitálovém trhu se často zmiňuje ochrana investora, jako jedna ze základních hodnot. Legislativní ochrana je tak naprostou samozřejmostí a je rozvíjena od samotných počátků kapitálového trhu u nás. Bohužel se ruku v ruce s rozvojem legislativní ochrany příliš nedařilo rozvíjet ochranu individuální. Ta je úzce spojena s finanční gramotností každého jednoho z nás. Pokud vzroste úroveň finančních znalostí napříč společností, bude legislativní ochrana působit již jen jako bezpečnostní prvek, který nebude potřeba nijak nadužívat. Kapitálový trh tak bude svobodnější a přitom bezpečnější,“ konstatuje Jiří Kovařík, ředitel externí komunikace a obchodu Burzy cenných papírů Praha.
Pouze 40 % z nás rozumí vlivu měnového kurzu na korunovou hodnotu akcií. Pokud by česká měna posílila vůči zahraniční, nižší korunovou hodnotu cenného papíru by očekávali dva lidé z pěti. V průměru více než dvě třetiny populace rovněž netuší, jakou sazbou jsou příjmy z cenných papírů daněny nebo se ve svých představách o daňové sazbě mýlí. Jen třetina populace deklaruje 15% daň.
