Cats: Legendární muzikál, který překročil hranice svého žánru a stal se fenoménem | Reflex.cz
nahoru

Cats: Legendární muzikál, který překročil hranice svého žánru a stal se fenoménem

Veronika Bednářová12. ledna 2020 • 08:30
Cats: Legendární muzikál, který překročil hranice svého žánru a stal se fenoménem

Na Cats, což se ví už téměř 40 let, můžete přijít, i když nesnášíte divadlo. I když jste v divadle nikdy předtím nebyli. V Londýně se legendární muzikál usadil na 21 sezón (1981–2002), na newyorské Broadwayi se zdržel 18 let (1982–2000); jeden americký fanoušek byl „na kočkách“ sedmsettřikrát. V Česku se od roku 2004 Cats hrály v Praze, Brně, Plzni a jako úspěšné Mačky na Slovensku v Bratislavě; od září 2018 dodnes je vynikající inscenace Koček k vidění v Ostravě. Muzikálovou klasiku si po světě zažilo 67 miliónů diváků. Nyní Cats konečně klopotně dohopsaly do filmové podoby s hvězdami Taylor Swiftovou, Judi Denchovou nebo Ianem McKellenem; českou premiéru mají 9. ledna.

Ze začátku Cats na divadelní hit ani moc nevypadaly: „Byl to velký risk. Chtěli jsme po lidech, aby věřili, že naši herci jsou kočky,“ vysvětloval v jednom rozhovoru skladatel Andrew Lloyd Webber.

Díky, paní Eliotová

Mnohé komerční divadelní megahity se přitom často rodí ze subtilních, velmi intelektuálních předloh. V tomto případě složil britský klasik Sir Andrew Lloyd Webber hudbu na motivy nenápadné básnické sbírky Thomase Stearnse Eliota, nositele Nobelovy ceny za literaturu z roku 1948, nazvané Praktická kniha o šikovných kočkách.

Americko-britský básník, dramatik a velký milovník koček T. S. Eliot (1888–1965), jehož Píseň lásky J. Alfreda Prufrocka nebo další slavná poéma, Pustina, patří k základům světové moderní poezie, přitom svou knihu veršů o kočkách napsal původně jen pro děti. Nechával ji kolovat mezi přáteli, než ji v roce 1939, po velice dlouhém přemlouvání, konečně vydal. Kdyby se přemluvit nenechal, nemáme Cats.

O mnoho let později, v roce 1977 – a i z tohoto příběhu se stala legenda – letěl Andrew Lloyd Webber (nyní 71) na dlouhou cestu. Měl v té době za pasem už své dva největší muzikály: Jesus Christ Super­star (1970) a Evitu (1976); chtěl si jen v letadle něco přečíst a básně o kočkách si pamatoval z dětství; čítávala mu je maminka, učitelka hry na piano. Knížku si koupil a newyorskému divadelnímu časopisu Playbill se později svěřil: „Najednou jsem zjistil, že je v těch verších výjimečná, zvláštní muzikálová rytmičnost, která vychází přímo z veršů. Ta slova si sama diktovala, jaké hudební frázování mám použít. Nemohu vysvětlit, co mě tak táhlo k tomu, abych ty básně zhudebnil; možná fakt, že jsem tu knihu dobře znal z dětství a strašně mě zajímalo, jestli budu schopen psát hudbu na existující slova, což jsem nikdy předtím neudělal.“

Ale podobně, jako psal básník Eliot své rýmy o kočkách pro obveselení kamarádů a dětí, i skladatel Sir Lloyd Webber svým „Cats melodiím“ nejdříve nevěřil: Eliotův textový materiál brzy vyčerpal a pro dlouhý muzikál potřeboval další dějové motivy. Vdova po T. S. Eliotovi, Valerie Eliotová, nakonec Lloydu Webberovi exkluzívně věnovala dosud nepublikovaný fragment manželova rukopisu, jenž se stal základem pro píseň Memory, bez níž by Cats nebyly zdaleka tím, čím jsou. Díky, paní Eliotová!

A o co tedy vlastně jde? Většina muzikálu se odehrává na smetišti, během jediné, magické noci. Tam se kočky scházejí a moudrý kočičí král Starobyl z nich vybere jedinou, která se druhý den znovu narodí, dostane od něj život navíc. Jedna za druhou vyprávějí tedy kočky (všechny mají tři jména) své životní příběhy, zamilovávají se do sebe, svádějí mezi sebou vášnivé boje. Každá z nich se snaží přesvědčit, proč právě ona má být tou vyvolenou. K překvapení všech vybere kočičí patriarcha pro nový život všemi opovrhovanou, stárnoucí Grizabellu, jíž taky patří hlavní árie, Memory.

Cat-astrofální!

Jediné londýnské divadlo, které bylo pro Cats v roce 1981 volné, bylo „prokleté“ The New London Theatre, lehce stranou od West Endu, nevzhledná budova se sálem původně televizního studia. Vyznačovala se tím, že nikdy nezažila úspěch. „To divadlo neudělalo hit ani z Pomády,“ vzpomínal Andrew Lloyd Webber, jako každý divadelník pověrčivý.

 

Vítejte v

Premium

Pokračování článku patří
k prémiovému obsahu Reflexu

S předplatným získáte:

  • Neomezený přístup k prémiovému obsahu, který
    nikde jinde nenajdete
  • Exkluzivní komentáře, kauzy a speciální editorialy
  • Nekorektní vtipy kreslířů Reflexu
  • Vybrané články z tištěného Reflexu dříve než ostatní
  • Mobilní aplikaci pro snadný přístup k prémiovému obsahu
Součástí předplatného není elektronická a tištěná verze týdeníku Reflex. K zakoupení na iKiosek.cz.
  • Měsíční předplatné49 Kč*

    *Cena 49 Kč platí pro první měsíc
    pro nové předplatitele (Týká se pouze platby kartou). Následující měsíc stojí 99 Kč.

    Objednat
  • Roční předplatné990 Kč

    Ušetříte 2 měsíce oproti měsíčnímu předplatnému.

    Objednat
  • Náhled darkového poukazu ReflexDarujte roční předplatné990 KčObjednat

Možnosti platby
?

Měsíční předplatné je možno zaplatit platební kartou nebo pomocí SMS.

Roční předplatné je možno zaplatit platební kartou nebo platbou online.

  • Kartou
  • Platba online
  • Platba SMS




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější