Chuck Barris

Kdysi nejopovrhovanější muž americké kul tury se dnes dočkal satisfakce. Po premiéře filmu Milujte svého zabijáka, v němž se oscarový scenárista Charlie Kaufman a debutující režisér George Clooney filmařsky vypořádali s jeho životním příběhem, začaly vycházet v těch nejserióznějších listech studie o vlivu Chucka Barrise na světovou popkulturu. Vliv byl podle nich "přelomový" a sám Barris "geniální". To jsou možná trochu silná slova při hodnocení člověka, jehož hlavním přínosem lidstvu je třináct televizních soutěží a objevení dialektického pravidla, že lidi se nejradši smějí svým bližním, zároveň však udělají cokoli, aby se mohli ztrapnit na televizní obrazovce sami.
Je však třeba přiznat, že rok 1965, v němž Barris přišel se svou televizní Dating Game ,by měl být považován za počátek moderní komerční televize. Začal obrovský demokratizační proces v televizní zábavě, během nějž byla moc předána lidu v obou významech toho slova. Díky němu jednak začali televizní manažeři chápat, že nejefektivnější cesta k úspěchu vede přes rezignaci na snahu své publikum vzdělávat, kultivovat, a tím pádem otravovat. Pořady Chucka Barrise byly hluboce pod úroveň i tehdejšího "denního vysílání", určeného pro hospodyňky v domácnosti a veterány z druhé světové války.V den, kdy měla premiéru Dating Game ,formát, z něhož vyšlo tisíc dalších variací včetně českého Rande, Chicago Tribune napsala: "Denní vysílání se dneškem ocitlo na samém dně." Ale nešlo jen o to, že Dating Game bylo "televizí posvěce né kuplířství", Newlywed Game - Novomanželské hrátky - byly nepokrytým pořadem o sexu v dobách, kdy se v televizi místo slova soulož muselo říkat "dělat hupí". (Moderátor: "Jaké bylo nejneobvyklejší místo vašeho hupí ?" Manžel: "Zadní sedadlo buicku." / Manželka: " Zadeček." )
Naopak: šlo právě o tu nepokrytost. Barris byl génius upřímnosti - jeho pořady neztrácely čas předstíráním, že jim nejde o to, udělat z lidí pitomce. Už od padesátých let americké komerční televize vysílaly soutěže, kterých se účastnili "prostí lidé". Byly to však vědomostní kvizy,maskované zájmem o vzdělávání obyvatelstva, a jejich účastníci byli navíc pečlivě vybíráni, aby na obrazovce nedošlo k nějakému faux pas .Barris se na faux pas zaměřoval. O třicet let později tuto strategii shrnul ředitel německé komerční televize RTL Helmut Thoma: "Divák si může zvolit svou vládu a také svůj televizní program. Červ musí chutnat rybě, a nikoli rybáři. Bylo nepochopením v mnoha veřejnoprávních stanicích, že věřily,že jejich vlastní vkus musí být také vkusem mas. Měly čtyřicet let čas, aby vychovaly diváky k tomuto vysokému vkusu, ale nikterak to nepomohlo." Chicago Tribune se mýlila, přišly mnohem větší hloubky.Ty nejtemnější máme pořád ještě pod sebou. A šťavnatých červů je tam spousta ...

RANDE
Chuck Barris se narodil v roce 1929. Nebo v roce 1930 ... případně v roce 1932. Záleží na tom, kterému z jeho rozhovorů či které z autobiografických knih věříte. Jak ještě uvidíme, vlastní životní příběh se stal jedním z objektů jeho šílené kreativity,takže je těžké uvěřit jak uštěpačným zmínkám, jež věnoval své nebohé rodině ( "můj otčím byl jen málo inspirativní zubař" ), romantickým líčením svých několika manželství (jednu a tutéž dívku podle svých různých vyjádření požádal o ruku při baseballovém zápase / na předvolebním mítinku Johna F. Kennedyho / v nemocnici, kde ležela v agónii se zánětem pobřišnice), tak příběhu o tom, jak získal svou první televizní práci - v NBC.Je skutečně možné, že zfalšoval doporučující dopis, v němž ho předseda představenstva vlastníka NBC - gigantu General Electric - označuje za svého "velmi schopného synovce". Těžko však věřit, že by mu to nějak pomohlo, neboť NBC v té době vlastnil někdo úplně jiný.
Avšak ty potvrzené příběhy z Barrisova života naznačují, že si ty ostatní možná tak úplně nevymyslel. Svou televizní kariéru odstartoval tím, že přijal místo "hlídacího psa" populárního moderátora Dicka Clarka, který byl v té době obviněn, že vybírá hudební skupiny do svého pořadu "American Bandstand" za úplatu. Barrise vyslala televizní společnost ABC,aby kontroloval Clarka během posledních pěti týdnů před slyšením senátního podvýboru pro zamezení úplatkářství. Barris - bez jakéhokoli právnického vzdělání - za oněch pět týdnů ve volném čase sepsal pětisetstránkovou (!) analýzu pořadu, již Clarkovi právníci úspěšně využili k obhajobě. Poté Barris - bez jakéhokoli hudebního vzdělání či zkušeností - napsal píseň Palisade Park, která se vyšplhala v hitovém žebříčku na třetí místo. ABC si moc dobře uvědomovala, že píseň nazpíval přítel Dicka Clarka, vydala ji firma, kterou Dick Clark vlastnil, a svou popularitu získala tím, že byla velmi často hrána v pořadu Dicka Clarka, a zakázala z obavy před dalším vyšetřováním Barrisovi psát další písně. A raději s ním uzavřela smlouvu na vývoj nového zábavného pořadu. Barris přišel s herním formátem zvaným "Lidský poker". Účastnilo se ho patnáct lidí vybraných po pěti ze tří profesí, které měl soutěžící jednoduchými otázkami roztřídit a složit z nich "postupku". Tento přehnaně komplikovaný formát by asi neuspěl, i kdyby - jak tvrdí Barris - neudělal produkční tu tragickou chybu a nevybral pro pilotní díl pět mozkových chirurgů, pět policistů a pět šlapek. "Policisté a šlapky se nám začali na place rvát a ABC pořad odmítla." Nicméně úspěch byl již blízko. I Dating Game ,Barrisův druhý nápad, byl zamítnut. Hlavním důvodem se stal fakt, že účastníci soutěže - nevinní mladí Američané - proměnili televizní randění ve skutečné erotické superdusno. Aniž by je Barris k tomu jakkoli pobízel, kladly dívky chlapcům otázky jako: "Kdybys byl cigareta a já tě kouřila, jak bys chutnal?" a chlapci reagovali už zcela bez ostyšně. Třeba na dotaz : "V jaké nejtrapnější situaci jsi byl přistižen?" výstižnou větou: "S kra vatou kolem ptáka." (Připomínám, že mluvíme o dobách "dělání hupí".) ABC však zoufale potřebovala nové pořady,a tak po dlouhém zvažování nabídli Barrisovi, že jeho nápad použijí, ovšem za dodržení dvou podmínek. Jednak, že bude schopen začít vysílat do šesti týdnů. A že své účinkující umravní.
Obrovský úspěch Dating Game v roce 1965 a po roce následujících Novomanželských hrátek ,v nichž byla testována vzájemná znalost novomanželských párů (hlavní cenou byla lednička), způsobil, že se Barris stal terčem nenávisti intelektuálů, náboženských skupin, sdružení rodičů a přátel školy i politiků. Přestože se mu podařilo své účinkující poněkud umravnit pomocí najatého herce předstírajícího, že jako agent FBI ještě na scéně zatkne každého, kdo poruší pravidla dobrého vkusu. Přesto však byly vysílané pořady plné dialogů, z nichž každý působil v Americe na prahu éry hippies jako rozbuška. "Co odpoví váš manžel na otázku, kde se mu nejhůř dělá hupí?" - "Ve vaně." - "Proč ve vaně?"- "Protože se mu tam vždycky hrozně scvrkne ptáček." Amerika 1966. Hupí!

POD PLÁŠTĚM LEDNIČKY
Novináři mu vyhlásili válku. Nazývali jej Král braku, Baron nevkusu a Šáh šáhlé zábavy.Obviňovali ho z kažení mládeže a z podněcování soutěžících, protože "naše děti přece takové nejsou" .O třiatřicet let později napíše Entertainment Weekly: "Co udělali Beatles pro hudbu, to udělal Chuck Barris pro televizi."
Kdyby však zůstalo jen u dvou sprosťáckých soutěží, byl by dnes Chuck Barris bohat, leč zapomenut. P o deseti letech televizního podnikání však u něj nastal zlom, který někteří považují za šílenství, druzí za přerod televizního producenta v konceptuálního umělce. Barris si na základě svých zkušeností s televizním publikem vytvořil svou vlastní tvůrčí filosofii, kterou vtělil do věty: "Za ledničku lidé udělají před kamerou cokoli." Ta se stala základem nejen všech jeho dalších zábavných hitů a jejich světových klonů, ale i celého komerčního žánru známého jako "reality show": Velký bratr nebo Kdo přežije, ale také soutěže Nejslabší! Máte padáka! nebo talkshow , v nichž účastníci řeší před celým světem své nejintimnější soukromí. Lednička a milión dolarů fungují stejně - jako milosrdný pláštík, který soutěžícím umožňuje předstírat, že jim jde i o něco jiného než o ukojení touhy po slávě.
Pokud podezříváte Chucka Barrise z cynismu, je to jen proto, že jste vyrostli v zemi, v níž to - přes všechny ty povzdech y o úrovni komerční televize - ještě nikdo pořádně nerozbalil. V žádné české talkshow se manžel nedozvěděl, že ho žena podvádí s trpaslíkem a jeho mezkem, jako obtýden v Jerry Springer Show .Na pořad, jehož účastníci před kamerou testují, zda je možné konat velkou potřebu v běhu jako v show CKY ,z níž se stal Jackass ,nejúspěšnější po řad historie MTV,české televize ještě čekají. A žádný český moderátor ve svém pořadu ještě nemasturboval koně jako populární Tom Green ... ačkoliv Petr Rychlý k tomu už nemá daleko.
Následující Barrisovy soutěžní formáty jsou spíš než televizní zábavou krutým sociologickým testem. V roce 1976 měl premiéru jeho nejslavnější - The Gong Show .Čeští filmoví recenzenti přirovnávali Gong Show v recenzích na Barrisův filmový životopis k Do-re-mi. T o je však trestuhodné podcenění situace. Do-re-mi i Carusošou jsou v podstatě laskavé pořady,kam soutěžící přicházejí s nadějí, že vyhrají výlet na Mallorku, a kde jim Helenka Vondráčková poradí, aby lépe intonovali. Do Gong Show se chodilo na veřejnou popravu. Hlavní cena byla pouhých 500 dolarů a tři sudí nejen pěvecké výkony hodnotili, ale mohli je kdykoli ukončit úderem gongu. Což činili se sadistickým potěšením a zesměšňujícími komentáři. Přesto se lidé do pořadu hrnuli. Barris se navíc po neúspěchu zvoleného moderátora rozhodl převzít pořad osobně. A rozpoutal peklo. Gong Show dodnes nepůsobí jako televizní soutěž, ale jako brilantní a krutá urážka lidské důstojnosti. Neustálý tok pečlivě vybíraných zpívajících psychopatů přerušoval Barris "profesionálními čísly" - nejslavnější jsou dodnes výstupy Neznámého komika, "baviče tak trapného a ošklivého,že musí vystupovat s pytlíkem na hlavě" .T a to pro pagační věta mimochodem nelhala, protože představitel Neznámého komika Murray Langston hýřil vtipy jako: "Mám rozepnutý poklopec?" - "Ne." - "Ale to je chyba, protože čurám." Barris přinutil jednoho osvětlovače, tlustého černocha Gena Pattona, opakovaně stepovat na veřejnosti pod pseudonymem Gene Gene the Dance Machine. Pak přišla "Nanuková dvojčata" (Popsicle Twins) - dvě sedmnáctileté dívky v kraťasech, které před kamerou v rytmu hudby průhledně naznačovaly orální sex na falicky tvarované zmrzlině. V tomto běsnění křepčil extatický Barris. Urážel účinkující, svíjel se v rytmu jejich písní a hrál na odpojenou elektrickou kytaru. A vysmíval se všem kritikům své ledničkové teorie. V ítězný a temný génius.
O síle jeho osobnosti mimochodem svědčí i příběh slavné feministické reportérky Newsw eeku (a dnes V anity Fairu) Maureen Orthové, která byla svým listem vyslána napsat o pořadu reportáž v naději, že Barrise zesměšní. Ovšem Barris ji během rozhovoru zmanipuloval natolik, že ji její nevěřící nadřízení nakonec uviděli v televizi zpívat " Na Wisconsin" a poté tančit charleston s trpaslíkem.
Gong Show se čím dál víc vymykala kontrole a přitahovala čím dál větší blázny. Dodnes nezapomenut je například vítěz jednoho kola známý jako "Hrabě Banjula - upír hrající na bandžo", který odzpíval "přicházím až z Alabamy se svým bendžem sám a sám" v rudočerné pláštěnce, nalepenými tesáky zavěšen za nohy od stropu ... Vyděšená ABC po čtyřech letech pořad ukončila (běžel dál na menších televizích). Barris se pak rozhodl svou teorii ledničky dovést do důsledku a přišel s další soutěží $ 1.98 Beauty Show (Soutěž krásy za 1,98 dolaru), v níž umožňoval nehezkým dívkám promenádu v plavkách s vyhlídkou na hlav ní cenu, jíž tentokrát bylo sadisticky upřímných 1,98 dolaru a svazek hnijící mrkve. Dívky se jen hrnuly,tisk šílel. Ale asi nejkrutější a nejnemorálnější Barrisovou soutěží byla Three ´ s a Crowd (Tři už jsou dav). Jsou to modifikované Novomanželské hrátky .Ovšem ve znalosti manžela s manželkou soupeří manželova sekretářka ...

JÁ JSEM AGENT SÍ AJ EJ ...
"Život je dost krutý i bez Chucka Barrise," komentoval s ulehčením tisk na počátku osmdesátých let rušení jednoho Barrisova pořadu za druhým ( Tři už jsou dav vydrželo jenom jednu sezónu). Nicméně "obyčejní lidé" ovládli komerční televizní vysílání a Barrisova teorie ledničky je potvrzována každý boží den. Jenže to Barrisovi z deprese nepomohlo. Filmová verze Gong Show ne přežila úvodní víkend a on se rozhodl na měsíc zavřít do hotelu a napsat knihu, jíž by ulevil pocitu hořkosti. Nakonec to trvalo dva a půl roku. A utobiografie Zpovědi nebezpečného mozku (Confessions of a Dangerous Mind) je jeho zřejmě nejoriginálnější kreací a způsobila větší skandál než Nanuková dvojčata. Barris v ní zcela vážně tvrdí, že vedle své televizní práce pracoval pod jménem "Šestiraňák Sunny" jako elitní zabiják CIA a má na kontě třiatřicet nepřátel Spojených států. Je to báječné čtení. Skutečné příběhy Barrisova života, například výlet s vítězi Dating Game do Helsinek, jsou propojeny s fikcí nejhoršího kalibru. "Jeho oči neztratily překvapený výraz, ani když se mu zátylek rozstříkl na zeď kostela," popisuje jednu ze svých misí a proplétá realitu s brakem do šíleného kompaktního celku. Výsledek je tak působivý,že i představitelé CIA ztratili nervy,odložili své pravidlo nevyjadřovat se a vydali prohlášení, že Barris "vážně, opravdu vážně nikdy nebyl v našich službách". Ačkoliv Barris ve svých druhých pamětech špiónskou zápletku vynechává, dodnes ji nikdy veřejně nepopřel a hraje svou největší hru dál. K potěšení a zmatení diváků filmu Milujte svého zabijáka .

DŮCHODCOVSKÉ HRÁTKY
Chuck Barris si dnes užívá své znovunalezené slávy,plánuje však jak vlastní smrt - "Poletím cessnou na Blízký východ a tam někde prostě i s letadlem zmizím" -, tak další zábavné soutěže. Jedna z nich se jmenuje "Důchodcovské hrátky". Barris ji popisuje takto: "Zavřeme tři staré chlápky do místnosti. Tam si budou muset probrat svůj život - co se jim povedlo a jak blízko se dostali k naplnění svých snů. Ten, který si nevystřelí mozek z hlavy,dostane ledničku." Osobně se kloním k názoru, že Chuck Barris byl skutečně konceptuální umělec.