Karel Čapek

Karel Čapek Zdroj: Archív Památníku Karla Čapka

Postava Druhý robot (Karel Váňa) v kostýmu od Josefa Čapka, ND, 1921
Feuersteinův návrh scény v Národním divadle...
...a její provedení
Rudolf Deyl jako Harry Domin
Theater am Kurfürstendamm (Berlín, 1923)
13
Fotogalerie

100 let robotů: Sci-fi Karla Čapka R.U.R. dalo světu mnohem víc než jedno české slovo

Tradici solitérů golema, Frankensteina a mechanických monster porušil Karel Čapek masovou výrobou biochemických androidů „z chrchle koloidálního rosolu, který by ani pes nesežral“. Drama Rossum’s Universal Robots fascinovalo od Berlína po New York, odstartovalo kariéru Spencera Tracyho a v únoru 1938 se díky BBC stalo prvním televizním sci-fi. Čapek přitom marně zdůrazňoval: „Mně nešlo o Roboty, nýbrž o lidi!“

Kolektivní drama o vstupní komedii a třech dějstvích, jak zní podtitul R.U.R., vznikalo na vrcho­lu pandemie španělské chřipky. K jejím obětem patřili nejen slavní malíři, jako byl Egon Schiele nebo Bohumil Kubišta, případně autor Cyrana, dramatik ­Edmond Rostand, ale také Guillaume Apol­linaire, z jehož díla třicetiletý ­Karel Čapek vybíral do svého výboru překladů Francouzská poezie nové doby, vydaného právě v roce 1920. Ostatně i český doktor filozofie patřil k rizikové skupině kvůli křehkému zdraví. Bechtěrevova nemoc mu deformovala páteř i hrudní koš, zhoršila dýchání.

Jenže Čapek začal paradoxně právě tehdy žít na plný plyn. V létě 1920 navázal známost se svou pozdější manželkou Olgou Schein­pflugovou (1902–1968), mladičkou herečkou pražského Švandova divadla, a ještě téhož roku se seznámil se studentkou Věrou Hrůzovou (1901–1979), pocházející z Brna. Stihl vydat knihu sloupků Kritika slov, divadelní komedii Loupežník, zmíněnou antologii pozoruhodně přeložených šesti desítek francouzských básníků – a hlavně drama R.U.R.

Místo jeho vzniku připomíná pamětní deska v Trenčianských Teplicích, kde do roku 1923 působil lékař Antonín Čapek. Mladší syn Karel jej zde často navštěvoval a také tu rád tvořil – na místě bývalého lázeňského domu Poniatowski nyní stojí Hotel Pax.

Jako Baťa cvičky

Z dlouhé tradice umělých bytostí, z nichž k nejznámějším patřil hliněný pražský golem, se Čapkovo dílo vymyká mimo jiné přenesením frankensteinovského komplexu z privátní sféry pán versus sluha do veřejného prostoru. Lidstvo hyne pod náporem velkosé­riově vyráběných Robotů. Čapek při tom kladl důraz na jejich vi­zuální a později i povahovou podobnost s lidmi, proto je důrazně psal s velkým počátečním písmenem – podobně jako o šestnáct let později své Mloky.

V R.U.R. navázal na dva roky starou povídku Systém, kterou napsal s bratrem Josefem a vydal ve sbírce Krakonošova zahrada. Továrník Ripraton v ní u svých dělníků odbourává samostatné myšlení a redukuje je na stroje „konstrukce typu Operarius utilis Ripratoni“. Čapek zde rozvinul principy taylorismu, tedy vědecké organizace práce dle Američana Fredericka W. Taylora, a princip úspěchu největší automobilky světa vybudované Henrym Fordem. Ta snesla auto zbavující lidi dřiny z piedestalu luxusního zboží na předmět masové spotřeby – podobně jako u nás Král bot Baťa nebo právě továrna Rossum’s Universal Robots, chrlící na osamělém ostrově umělé bytosti prodávané do celého světa.

Její top manažer Harry Domin se vyznává: „Chtěl jsem, aby se člověk stal pánem… aby žádná duše nepitoměla u cizích strojů… abychom z celého lidstva udělali aristokracii světa. Neomezené, svobodné a svrchované lidi. A třeba víc než lidi.“ Robota, tedy nucená práce poddaných za feudalismu, tak dala vzniknout nesvéprávné umělé bytosti, lidmi nucené ke dřině.

Karel připsal slovo později zdomácnělé v řadě světových jazyků staršímu bratru Josefovi: „,Já nevím,‘ řekl autor (KČ; pozn. red.), ,jak mám ty umělé dělníky nazvat. Řekl bych jim laboři, ale připadá mně to nějak papírové.‘ ,Tak jim řekni roboti,‘ mumlal malíř se štětcem v ústech a maloval dál. A bylo to.“

Národní až po ochotnících

Dramatik předpokládal, že hra vydaná tiskem v listopadu 1920 bude před koncem roku uvedena v Národním divadle. Snažil se ovšem vyjít vstříc i nadšení ochotníků z královéhradeckého spolku Klicpera. Ti slíbili, že s uvedením počkají až po pražské premiéře. Svoje představení ohlásili na 2. ledna 1921.

Jenže v Národním se rozhodli premiéru posunout na 25. ledna 1921. Hradečtí o tom byli informováni dopisem – ovšem obyčejnou poštou, nikoli doporučeně. Zřejmě dotčené vedení spolku Klicpera dopis ztopilo. R.U.R. v režii Bedřicha Steina, jinak inspektora státních drah, tak mělo světovou premiéru v Hradci Králové.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!