nahoru

Souboj o Prahu: Jak zpravodajské služby Spojenců soupeřily na jaře 1945 o vliv v obnoveném Československu

PAVEL ŽÁČEK8. května 2020 • 07:00
Souboj o Prahu: Jak zpravodajské služby Spojenců soupeřily na jaře 1945 o vliv v obnoveném Československu
foto: Archív autora

V neděli 22. dubna 1945 vznikla v kancelářích amerického Úřadu strategických služeb – OSS (Office of Strategic Services) – dvě memoranda analyzující situaci v Protektorátu Čechy a Morava i Sudetech. Říkalo se v nich: „Není pochyb o tom, že osvobození americkými silami by mohlo mít pozitivní vliv na vnitřní politický vývoj Československa a výrazně by posílilo demokratické elementy. Nebylo by navíc omezeno hranicemi Československa, ale výrazně by posílilo postavení a prestiž západních demokracií v celé střední Evropě… Rozhodnutí o ofenzívě do Čech je proto jedním z nejdůležitějších…“

Ovšem souboj amerických zpravodajců o Prahu a strategický vliv na území Protektorátu Čechy a Morava začal už o několik týdnů dřív. V rámci operace Cottage byl před půlnocí 19. února 1945 u Červené nad Vltavou na třetí pokus letecky vysazen Vlastislav Žuk, vycvičený v Itálii československou sekcí středomořského velitelství americké zpravodajské služby. Přestože se dvaadvacetiletý agent při seskoku z malé výšky zranil a rozbila se mu i vysílačka, OSS přes odpor svých britských spojenců zahájil zpravodajské pronikání do Protektorátu Čechy a Morava. Boj o Prahu započal.

Pozor na ruský vliv

Šéf sekce OSS Otto H. Jakeš, mimochodem designovaný velitel zpravodajského týmu sestaveného pro urychlený přesun do československého hlavního města (City Team Prague), intenzívně připravoval k vysazení další dva operační týmy. Pod kódovým názvem skupiny Freedom měli být do českých zemí vysazeni Karel Hofman a Eduard Šebele a dále jako „Ferndale“ Miroslav Pajer a Josef Pešek společně s americkými radiotelegrafisty Josephem Grgatem a Theodorem Zalogou. Během března ani na počátku dubna 1945 se ovšem další vysazení vycvičených a vystrojených parašutistů nepodařilo prosadit. Určitou roli při tom hrál fakt, že klíčový šéf československé sekce příslušné divize zpravodajského úseku (Secret Intelligence Branch) OSS v Londýně zodpovědný za evropské válčiště major Charles Katek se nacházel ve Washingtonu, kam byl pozván projednat další americké plány ve střední Evropě.

V sobotu 14. dubna 1945, s ohledem na rychlý postup amerických vojsk do nitra třetí říše, rozhodl osobně ředitel OSS William J. Donovan, nacházející se v Paříži, o okamžitém vytvoření zvláštního týmu česky mluvícího personálu, který měl být připojen k jednotce OSS při velitelství 3. americké armády (3rd US Army OSS Detachment) generála George S. Pattona. Československá sekce v Itálii zrušila přípravu výsadkových operací a do čtyřiadvaceti hodin se připravila na přesun. Na velitelství OSS do Paříže přiletěla 17. dubna 1945 osobním letadlem generálmajora Donovana.

Československá sekce OSS v Londýně, zaměřená na podrobné sledování politické situace jak v Londýně, tak i na osvobozeném území východního Slovenska, upozorňovala na vzestup komunistů ve vládě i obavy před silným „ruským vlivem“. Československé zdroje prohlašovaly, že tuto situaci může vybalancovat pouze vstup americké armády do Prahy. Do konce dubna 1945 měl navíc být ukončen výcvik dvoučlenného operačního týmu Bovril, připraveného původně k vysazení do rakouského Innsbrucku, u něhož se nicméně s ohledem na rychlý vývoj situace předpokládala změna nasazení.

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 1 Kč měsíčně




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější