Takový pěkný zločin

Leží přede mnou - krásně udělaná, nikoliv bibliofilsky, ale jako příručka do kapsy - kniha Psychoaktivní rostliny, houby a živočichové. Její autoři - pánové Andreas Alberts a Peter Mullen - jsou vysmátí, neboť nejsou Češi. Co ale udělá pan nakladatel Svojtka po prvním červenci. Když se podívám na stranu padesát tři, jsou tam fotografie tří nádherných palic skunku, při kterých jsem okamžitě dostal chuť na jointa. Když jsem si pak přečetl, že se hašiš a marihuana byly tradičně kouřeny a že se jako slibné ukazuje využití při depresích (z politické a legislativní situace v zemi je prokazatelně mám), tož jsem holt toho jointa ubalil a vykouřil.
A meditoval jsem přitom: Co udělá překladatel a nakladatel, až dostane obálku s modrým pruhem a obviněním z trestného činu šíření toxikomanie podle paragrafu 188a 2b trestního zákona?
A co udělají všichni knihkupci, kteří onu knihu koupili. Vyhodí ji? A pokud vím, kniha už je zařazena ve veřejných knihovnách, a jejich ředitelé a majitelé a knihovníci se vystavují postihu podle stejného paragrafu, protože tu knihu (nebo nedejpánbůh moje knihy či dokonce Baudelairovu Báseň o hašiši) půjčují? Vždyť oni se vlastně dopouštějí trestného činu.
Podle zákona se knihy v knihovnách pálit nesmí, ergo nezbyde dát na index (pro mladší čtenáře - uzamčený trezor, kam smí jen zvlášť drogové propagandě odolní a prověření členové schvalovacích komisí), nebo předat všechny zvrhlé prodrogové knihy orgánům činným v trestním řízení k úřední likvidaci.
Prosím, abych byl do té spalovny pozván. Rád budu přihlížet, jak v roce 2002 rozhodnutím státu hoří knihy.