Raffaelova vatikánská freska Athénská škola je alegorií racionálního hledání pravdy. Antičtí učenci a filosofové, otáčející se do všech směrů, zobrazují nejistotu, strastiplnost a hledačství lidského myšlení. Uprostřed však panuje klid. Aristotelés se už nedívá někam do prostoru, ale na Platóna. Ten jediný je majestátně klidný a ukazuje vzhůru, k věčným a neměnným idejím, v jejichž neotřesitelnosti dochází vyústění úsilí většiny ostatních z fresky, a nejen jich. Až ve 20. století, ve sporech, co způsobilo jeho krvavý průběh, přišlo gesto knížete filosofů o svou jednoznačnost. Vyšel z nich jako duchovní otec totalitarismu i jako zachránce před ním a před neduhy moderní civilizace.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
