Jaroslav Kučera na fotografii Jana Šibíka

Jaroslav Kučera na fotografii Jana Šibíka • Zdroj: Jan Šibík

Jiřetín pod Jedlovou; 1993. Za každého počasí šlapaly místní jeptišky do kostela, který je na kopci, na konci křížové cesty.
Praha-Smíchov, hospoda Na Hromádkové; 1977. Fotografie z cyklu Setkání, okamžiky, samoty. Tento pán se chlubil, že má prak od pěti let. Teď prý střílí z okna na vrabčáky.
Praha, Vodičkova ulice; 20. srpen 1969. Vrátil jsem se na první výročí srpnové okupace z Mnichova, kde jsem dvanáct hodin denně na stavbě vytahoval hřebíky z prken za tři marky na hodinu. Než jsem během demonstrací skončil zbitý v policejním antonu, nafotil jsem jediný film. Ten mi pak vzali estébáci. Po letech jsem ho dostal od soudu. Byl na něm i tenhle tenkrát populární kamelot s mokrým šátkem proti slznému plynu.
Luby; 1994. Na návštěvu k paní Kočičkové jsem lezl po chatrném žebříku. Myslel jsem, že mě ti psíci roztrhají na kusy a stanu se tak třetí tragicky zemřelou osobou v jejím životě. Maminka jí totiž uhořela u kamen a pan Kočička zmrzl, opilý „namol“, na pařezu v lese.
8
Fotogalerie

Ze života lidí

Jaroslav Kučera
16. května 2013 · 00:15

fotograf Jaroslav Kučera popsal pro Reflex příběhy několika svých uhrančivých snímků.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Doporučujeme

Články z jiných titulů