Jacqueline Bissetová hraje dodnes, dokonce i během rozhovoru s Honzou Dědkem většinu svého vyprávění podávala jako malé herecké etudy. Nebyl doktor přes kličky, vzpomíná na Ivana Hlinku Pavel Kolář. Vietnamci - česká elita - více v reportáži Martina Krseka. Jeroným Janíček byl záchranářem na Creamfields. Až teprve s odchodem Henriho Cartier-Bressona, který zemřel v úterý 3. srpna, jako by se definitivně uzavřelo dvacáté století, píše v portétu tohoto fotografa Petr Volf.
Byla vyhlášenou kráskou a je jí dodnes, byť je již v nejlepších letech. Dodnes se nezapomněla chovat jako modelka, kterou byla v šedesátých letech, než začala hrát ve filmech jako Detektiv či Bullittův případ. Jacqueline Bissetová (59) hraje dodnes, dokonce i během rozhovoru většinu svého vyprávění podávala jako malé herecké etudy.
Zpráva o tragické smrti Ivana Hlinky s výraznými titulky a velkými fotografiemi dominovala 17. srpna 2004 prvním stránkám všech českých deníků. Zatlačila do pozadí vše ostatní - od jednání koalice o programovém prohlášení vlády až třeba po události na Blízkém východě. S jistotou tak lze mluvit o přímo měřitelné obrovské popularitě tohoto hokejisty a trenéra. V čem spočívala?
Když přijde řeč na Vietnamce, automaticky se mi vybaví vzpomínka na první digitálky - s kalkulačkou! Koupili mi je naši ještě za komunistů na burze, kde si jejich prodejem přivydělávali gastarbeitři z Vietnamu. Teď sedím s partou vietnamských mladíků u piva na zahrádce jedné z chomutovských hospod a bavíme se spolu, kam půjdou na vysokou. Generaci trhovců čeká střídání.
Nasadil jsem si latexové rukavice, abych s nimi mohl "komunikovat" ... Návštěvníci open-air festivalu Creamfields, který se konal první srpnový pátek v Roudnici nad Labem, si záchrannou službu chvílemi pletli s jednou z atrakcí místní "megapoutě". Chtěli směnit eura, uschovat batůžky, koupit vodku a pivo, požadovali antikoncepci, klapky na oči nebo hélium do balónků ... A někteří se s námi opravdu i svezli.
Až teprve s odchodem Henriho Cartier-Bressona, který zemřel v úterý 3. srpna, jako by se definitivně uzavřelo dvacáté století, éra velkých humanistických fotografů spojená se jmény jako Bischof, Capa, Seymour či Smith. Těžko soudit, jestli byl Cartier-Bresson z nich nejlepší, ale zřejmě lze bez přehánění říci, že byl jedním z nejvlivnějších a nejvíce inspirativních. Ctěný v rodné Francii i po celém světě. Mnohé z jeho výhradně černobílých fotografií se staly svého druhu ikonami.
