Co dál s Vatikánskou smlouvou? Vláda může vyjednat novou verzi
Po několikaletém vyjednávání o znění mezinárodní smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem byl ratifikační proces zastavený těsně před prezidentským podpisem. Tentokrát ho zablokoval Ústavní soud, který měl problém s několika částmi uzavřené úmluvy. Bude Vatikán pokračovat ve vyjednávání nové, upravené verze?
Vatikánskou smlouvu podepsal v říjnu 2024 tehdejší premiér Petr Fiala (ODS) s vatikánským státním sekretářem, kardinálem Pietrem Parolinem. Úmluva, také nazývána konkordát, řeší svobodu vyznání, práva a další záležitosti mezi Svatým stolcem a danou zemí. Každý stát má její jinou verzi, jelikož podepsání předcházejí měsíce konzultací, kde zástupci obou stran diskutují o znění jednotlivých pasáží podle toho, aby vyhovovala oběma stranám. Smlouva je uzavřena na neurčito a odstoupit od ní lze pouze v případě, že s tím budou souhlasit obě strany. Úmluva byla schválena Poslaneckou sněmovnou, zbývalo ji posvětit v Senátu a předat prezidentovi Petru Pavlovi k podpisu.
Proti Vatikánské smlouvě v nynější podobě hlasitě vystupovaly oběti sexuálního zneužívání v církvi. Především proti tomu, aby se zpovědní tajemství rozšířilo na takzvané pastorační pracovníky. Tento pojem český zákon nezná a církev argumentovala, že pod něj budou spadat nejen duchovní, ale i osoby, jež duchovní služby poskytují právě třeba v nemocnici či ve věznici, například kaplani. To by podle obětí sexuálního násilí ze strany duchovních mohlo vést k tomu, že církev by za pastorační pracovníky mohla označit jakékoliv zaměstnance, například v církevních školách. Ti by pak nemuseli nahlásit trestný čin, což by vedlo k utajování případů zneužívání.
Tuto kritiku přejala i skupina sedmnácti senátorů v čele s Václavem Láskou (SEN 21) a Adélou Suchardou Šípovou (dříve Piráti), která podala návrh na přezkum smlouvy také z obav ze
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
