Investice do umělé inteligence nafukují obří bublinu. Kdy to celé praskne?

Šlo o vrchol pět let trva­jícího strmého růstu, dnes známého jako internetová horečka či dot com bublina. Na NASDAQ jsou indexovány primárně technologické a digitální společnosti a ty zažívaly v druhé polovině 90. let boom. Masívní rozšíření domácích počítačů a internetového připojení rychle měnilo chování uživatelů a konzumentů. Investoři byli ochotni vkládat své peníze do čehokoliv, co nějak souviselo s internetem. Každý si chtěl sáhnout na nové digitální zlato: správci soukromých investičních fondů, banky, makléři z Wall Streetu.

Výbušný mix

Ve studii Jak porozumět záhadě investičních bublin, publikované v roce 2016 profesory Prestonem Teeterem z Randall University v Okla­homě a Jörgenem Sandbergem z australské University of Queensland, se uvádí: „Kombinací rychle rostoucích cen akcií v kvartérním ekonomickém sektoru a důvěry v budoucí zisk internetových společností se vytvořilo prostředí, ve kterém investoři často přehlíželi tradiční parametry pro investice a vkládali důvěru především v budoucí technologický vývoj, což mělo za následek vznik bubliny na akciovém trhu.“ A internetová bublina skutečně praskla.

Index NASDAQ se mezi jarem roku 2000 a létem 2001 propadl o více než 70 procent. Desítky společností, například provozovatelé e-shopů Pets.com či Webvan, zkrachovaly, jiné, jako někdejší internetový gigant Yahoo, se propadly do bezvýznamnosti. Některé firmy, v první řadě Amazon, krizi i přes masívní finanční ztráty přežily a po čase začaly opět prosperovat. Prasknutí dot com bubliny se, spolu s teroristickými útoky z 11. září 2001, považuje za jeden z hlavních faktorů zpomalení ekonomik, jež počátkem nultých let jedenadvacátého století zasáhlo většinu vyspělých zemí světa.