nahoru

Polský poslanec se zbláznil, chce vymazat Napoleona z polské hymny. „Ten chlápek přece nevyhrál,“ tvrdí

Tereza Stonišová24. července 2017 • 07:00
Polský poslanec se zbláznil, chce vymazat Napoleona z polské hymny. „Ten chlápek přece nevyhrál,“ tvrdí
foto: Edouard Detaille

Jacek Žalek z vládnoucí strany Právo a spravedlnost chce, aby z polské státní hymny zmizelo jméno francouzského vojevůdce a císaře Napoleona. Tvrdí, že je nesmysl, když píseň opěvuje jeho vítězství, když nakonec nevyhrál. Poslanec tak ukázal nejen hluboké neznalosti polské historie, ale také neschopnost alespoň minimálního historického uvažování.

„Na pochod, Dabrowský

Do Polska z Itálie

Pod tvým vedením

Spojíme se, národe.

Přejdeme Vislu, přejdeme Vartu

Budeme Poláky

Příklad nám dal Bonaparte

Jak máme vítězit."

Tak zní sloky polské státní hymny, která poslanci vadí. „Věta o vítězstvích Bonaparta, který nakonec válku prohrál, je nepochopitelná. V textu je rozpor: k vítězství nás má vést chlápek, který všechno prohrál,“ uvedl poslanec PiS Jacek Žalek. Myslí si, že by se text měl z hymny vypustit.

Jenže to je holý nesmysl. Její původ je s Napoleonem spjat. Text vznikl pochopitelně v době, kdy, lidově řečeno, nikdo netušil, jak Napoleon nakonec dopadne. Takové přemýšlení, které Žalek předvedl, je totiž nejen hloupé, ale i ahistorické. Pokud můžeme Polákům posloužit jako příklad, pak by se sousedé mohli poučit z pokusů o změny hymny české, které byly všechny do jednoho zcela nesmyslné. Například Ferdinandu Peroutkovi vadilo, že naše hymna začíná otázkou, a že tedy nevíme, kde ten domov vlastně máme. Že ale otázka evokuje katechismus, který obvykle otázky pokládá, to už nikdo neřešil. Nehledě na to, jak málo Čechů zná druhou sloku české státní hymny.

Polská hymna, jejíž zmínka o Napoleonovi se nelíbí jmenovanému poslanci, má však hlubokou historickou tradici, která mimo jiné ukazuje unikátní postavení Poláků ve středoevropských dějinách 19. století. Že Napoleon v polské hymně je, není shoda náhod – Poláci jej jako jediný středoevropský národ podporovali, protože doufali, že jim navrátí jejich ztracený stát, který zanikl během tragického trojího dělení Polska na konci 18. století. Své zábory postupně zvětšovaly Rakousko, Prusko a Rusko, až nakonec z Polska nezbylo vůbec nic. Proto se polský národ k Napoleonovi upínal jako k možnému obnoviteli jejich rozdrobených území. Symbolem polských nadějí se stala právě jejich budoucí státní hymna, pochod Jana Dabrowského, která sloužila v Napoleonově vojsku a účastnila se například tažení do Ruska. Jan Dabrowský, polský národní hrdina, se účastnil již povstání Tadeusze Kosciuzska po polském 2. dělení v roce 1794. Poláci se však dočkali jen částečné obnovy v podobě vytvoření Velkovévodství varšavského, které bylo ale po Vídeňském kongresu zrušeno a nahrazeno tzv. Kongresovkou, jež byla spojena personální unií s Ruskem.

Pokusy měnit hymny, které v sobě otiskují historii svého národa, jsou zcela zbytečné. Ukazují mnohem více na charakter a znalosti navrhovatele takových změn, než na náladu společnosti. A tak je to i s polskou hymnou a nešťastným poslancem Žalkem. Není jen tak, že si určitý národ vyvolí tu danou píseň, z níž se stane jeho státní hymna. Proto ať Polsku jeho Napoleon v hymně zůstane – je neoddělitelnou součástí polských moderních dějin.

Celou polskou hymnu si můžete poslechnout zde:


 

 

 





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
26,010
22,130
28,480
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře