Už během prezidentské kampaně o sobě Donald Trump prohlásil, že „prezident Trump by byl o tolik lepší pro vztahy mezi USA a Ruskem“. Jeho zvolení pak i v Moskvě vyvolalo oslavy. Otázkou ale je, zda nebyly předčasné. S „přátelským“ Trumpem totiž Rusko ztrácí nepřítele číslo jedna, na kterého může svalovat vlastní neúspěchy. A v praxi čelí hned několika výzvám, především propadající se ekonomice. Co to znamená pro Vladimíra Putina, který bude v roce 2018 usilovat o znovuzvolení?
Otázkou zůstává, nakolik se bude Trump držet svých předvolebních slibů. Vzhledem k jeho nepředvídatelnosti je to stále velká neznámá. Jak uvádí americký profesor Stephen Crowley v textu, jenž publikoval server Newsweek, můžeme zřejmě očekávat ohřátí americko-ruských vztahů. A to i přesto, že na pozoru před tím může být americký Kongres, včetně několika jeho republikánských zástupců. Konečné slovo ale bude mít exekutiva.
V praxi to může znamenat menší podporu Ukrajiny a NATO a zmírnění nebo úplné odstranění protiruských sankcí. Minimálně zdánlivé vítězství v Sýrii a vlna populismu, která napříč Evropou pozvedá antisystémové strany, jež vidí Putina jako spojence, vedly některé až k prohlášení: svět dnes patří Putinovi.
Je tu ale jedno velké jenže. Podle Crowleye se teď naopak může Putinovi začít hýbat země pod nohami. Americké volby totiž ukázaly, že v zemi stále přetrvává demokracie. Kandidátka, kterou favorizovala většina politické i mediální elity, neuspěla. Velká část společnosti neposlechla názor expertů. To může být lekcí pro samotného Putina, který bude napřesrok usilovat o znovuzvolení.
Ještě palčivější otázka, která nyní před Putinem vyvstává, zní: pokud je Trump novým kamarádem Ruska, kdo bude nepřítelem číslo jedna? Na koho bude moct svádět špatný stav ruské ekonomiky?
