Jižní Korea popsala strhující příběh, jak chtěla spáchat atentát na vůdce KLDR. Skončilo to fiaskem | Reflex.cz
nahoru

Jižní Korea popsala strhující příběh, jak chtěla spáchat atentát na vůdce KLDR. Skončilo to fiaskem

Daniel Buchert19. září 2016 • 08:54
Jižní Korea popsala strhující příběh, jak chtěla spáchat atentát na vůdce KLDR. Skončilo to fiaskem
Plakát z filmu Silmido o plánu zabít vůdce KLDR.
• foto: 
wikipedia.org

Jedenadvacátého ledna 1968 se 31 Severokorejců ze speciální jednotky č. 124 pokusilo zabít jihokorejského diktátora Pak Čong-huia. Převlečeni za jihokorejské vojáky se dostali do blízkosti sídla prezidenta, ale tam byli odhaleni a většina z nich pak byla zabita. Jih v odvetě vymyslel odvážný plán, jak spáchat atentát na severokorejského vůdce Kim Ir-sena. Teď byly k tomu zveřejněny další podrobnosti a jsou hodně zvláštní.


Pokus o atentát na Pak Čong-huie odhalila v roce 1968 policejní hlídka a v následné přestřelce s přivolanými vojáky bylo zabito 29 severokorejských diverzantů. Někteří z nich prý na místě spáchali sebevraždu. Jeden atentátník utekl a stal se později v KLDR generálem. Poslední muž jménem Kim Šin-jo byl zajat a po propuštění z vězení se stal duchovním jedné jihokorejské křesťanské církve.

Odveta Jižní Koreje měla přijít brzy. Již tři měsíce po pokusu o atentát nechal prezident Pak Čong-hui sestavit speciální jednotku č. 684, která měla být propašována do KLDR a tam měla v Pchjongjangu zabít severokorejského vůdce Kim Ir-sena. 

Příběh jihokorejského komanda ale skončil úplně jinak, než si kdo představoval. Informovaly o tom teď noviny The Korea Herald. Jsou v tom až prvky nepovedeného hollywoodského dramatu.

Podobně jako Severní Korea, tak i její jižní soused „najal“ na atentát 31 lidí. Byli to většinou kriminálníci, které agenti naverbovali ve věznicích. Výměnou za svobodu měli získat peníze a nehynoucí slávu. Muži byli odesláni na výcvik na ostrov Silmido ve Žlutém moři, kde byli drženi tři roky a čtyři měsíce. Jenže situace se vyvíjela úplně jinak, než bylo naplánováno.

Výcvik na Silmidu byl nesmírně tvrdý a několik potenciálních atentátníků při něm zahynulo. Jihokorejské soudy o mnoho let později rozhodly, že u toho byla „porušována jejich základní lidská práva“.

Ovšem po více než třech letech výcviku bylo oznámeno, že plány na atentát se ruší, protože došlo k dočasnému zlepšení vztahů obou znepřátelených korejských států. Vyvstala vážná otázka: Co s atentátníky? Akce měla totiž zůstat navždy utajena.

Deset najatých mužů se pak na ostrově Silmido vzbouřilo, zabili svého řídícího důstojníka i dalších šest vojáků, kteří s nimi prováděli výcvik. Pak utekli z ostrova a následně na pevnině unesli autobus. „Předtím jsme pili hodně alkoholu, který se podařilo na ostrov propašovat,“ popisuje jeden z nich novinám The Korea Herald.

Únosci-atentátníci mířili k hlavnímu městu Soulu, ale byli zastaveni a obklíčeni na silnici vojáky a policisty. V boji použili i ruční granáty. Čtyři z uprchlíků přežili, byli odsouzeni vojenským tribunálem a v březnu 1972 popraveni. Oficiálně bylo veřejnosti sděleno, že se jednalo o severokorejské agenty, kteří se pokusili o atentát.

„Vzbouřili se, protože zjistili, že nikdy nedostanou šanci jet do Severní Koreje, ale také jim nikdy nebude dovoleno opustit ostrov, kde podstoupili výcvik. Byla to bezvýchodná situace,“ říká Jang Dong-su, který dělal strážce na Silmidu a byl vzbouřenci střelen do krku.

Do roku 1990 nebyla o jednotce č. 684 zveřejněna vůbec žádná informace. Objevovaly se jen dohady a spekulace. Tabu prolomil až film Silmido z roku 2003. Byla to sice fikce, ale autoři tvrdili, že částečně vychází z reálných událostí. Byl to vůbec první jihokorejský film v historii, na který přišlo více než 10 milionů diváků. 

Soulská vláda pod nátlakem pak v roce 2006 vydala oficiální zprávu o speciální jednotce atentátníků, ale do větších podrobností se také nepustila. Zveřejnila ovšem jména svých 31 rekrutů. Na základě toho o tři roky později pozůstalí po členech komanda stát zažalovali a soud pak v roce 2010 přiřkl po každém najatém muži za jejich smrt či prožité utrpení náhradu škody v přepočtu 217 tisíc dolarů.

Když to člověk čte, zřejmě by to stálo za další zfilmování.

Daniel Buchert

Klíčová slova:
severní koreaJižní Koreaatentátsoul


Diskuse ke článku

 

reklama
Komentáře
E15
Nejčtenější