Clarkson naštval příznivce EU.

Clarkson naštval příznivce EU. Zdroj: Profimedia

Top Gear není už tolik o autech, jako spíš o blbinách.
Únorové natáčení na Barbadosu.
Top Gear není už tolik o autech, jako spíš o blbinách.
Drzý, ale populární...
Top Gear v obrněném transportéru.
10
Fotogalerie

Tlučhuba Clarkson z Top Gearu zase štve intelektuály. Nyní proto, že se s nimi shodne na setrvání v EU

Machistický moderátor Jeremy Clarkson už zase dělá vrásky liberálním britským intelektuálům. S překvapením zjišťují, že s ním souhlasí v otázce brexitu. Fóry na albánskou mafii a německou okupaci Polska stranou, Clarkson se totiž projevil jako přesvědčený Evropan. V komentáři pro Sunday Times se jasně postavil nejen za setrvání Británie v Evropské unii, ale také za ideu další integrace, včetně společné měny a armády.

Moderátor svým temperamentem a prořízlou pusou dělal z Top Gearu daleko víc než pouhý pořad o autech. Ale na totéž nakonec doplatil a kvůli potyčce se štábem nedávno skončil. Celkem pravidelně však stanice BBC čelila kritice za jeho různé výlevy a srandičky. Včetně humoru, který tak úplně do prime timu veřejnoprávní televize nepatří.

Například rumunský velvyslanec si stěžoval, když Clarkson hovořil o Rumunsku jako o „zemi Cikánů, ruských playboyů a Borata. Sacha Baron Cohen tam totiž natáčel scény z Kazachstánu (i on si užil roztržek s diplomacií, ovšem tou kazašskou). Kromě toho pak rumunští hackeři ovládli webovou stránku bulváru Daily Mail.

Albánce zase Clarkson a celý Top Gear naštval, když v jedné epizodě vybírali auto podle velikosti kufru. Kritériem bylo, jak dobře se do něj vejde mrtvola tlustého Albánce. A nechyběly komentáře o tradičním albánském odvětví – kradení aut.

Němce moderátor urážel při hodnocení nového Mini, totiž proto, že legendární britskou značku (viz Mr. Bean) převzalo BMW. A dělalo si srandu z Britů, když do modelu přidalo čajový set. Clarkson proto spekuloval, jako to radši pojmout poněmecku: aby auto umělo hajlovat směrovkami, aby mělo větrák, který vydrží tisíc let jako Říše, a aby do navigací nahrávali akorát mapu na Polsko. Na invazi se pak odvolal i slovní hříčkou ve stylu trasa Berlín–Varšava na jeden tank (tedy nádrž…).

Ale to vše je prý jen sranda. Ve skutečnosti je Clarkson nadšeným fandou Evropy. „Ať už sedím v nádražní hale v Bruselu, procházím se podél kanálů jihozápadní Francie, nebo svištím po chorvatské dálnici, cítím se víc doma, než když se snažím něco pojíst v Dallasu či Sacramentu. Miluju Evropu a to je pro mě důležité,“ napsal teď v Sunday Times. A právě to bere v potaz pro hlasování v červnovém referendu o britském vystoupení z EU.

„Není lepší zůstat a snažit se, aby ta zatracená věc fungovala pořádně? Vytvořit Spojené státy evropské, které by fungovaly stejně dobře jako Spojené státy americké? S jednou armádou a jednou měnou a jedním sjednocujícím souborem hodnot?“ Jinak totiž Británie v tomto „šíleném světě“ nic neznamená, připomíná.

Není to poprvé, kdy se Clarkson takto o Evropě vyjádřil. Předloni se na stránkách téhož nedělníku rozplýval, jak je krásné, že se může z ničeho nic rozhodnout, sednout na vlak (!) a za tři čtyři hodiny už obědvat v Paříži. Jenže tehdy ještě debaty o brexitu nebyly tak aktuální a málokdo si toho všiml. Teď se naopak spustila smršť komentářů, zastánci EU jsou z Clarksona nějak perplex.

Podobné trable ale má i tábor brexitářů. Mohou argumentovat, jak chtějí, stejně se nezbaví stínu Nigela Farage. Když se řekne euroskeptik, spousta lidí si ze všeho nejvíc vybaví právě tohoto excentrického europoslance, od něhož se mainstreamoví zastánci vystoupení (a těch jsou dva oficiální tábory!) snaží distancovat, protože je víc komediant než politik a některé nerozhodnuté by jeho hubatost mohla odradit od skutečných diskusí.

Obdobné pozdvižení vyvolal deník Guardian loni v dubnu, když přinesl zprávu, že Clarkson přechází na druhou stranu barikády a bude bojovat za omezení spotřeby fosilních paliv. „Top Gear byla divoká jízda pro obyčejného chlapíka, jako jsem já. Ale přijde chvíle, kdy se muž musí zeptat sám sebe, za co opravdu bojuje. A pro mě je to trvale udržitelná energie, zklidnění dopravy a konec xenofobie a předsudků,“ citoval ho deník s tím, že chce „znovu získat důvěru britské veřejnosti“. Jenomže to byla aprílová zpráva.