Klasická česká rodina mizí, čísla jsou neúprosná: Méně dětí a svateb, hodně rozvodů | Reflex.cz
reklama
nahoru

Klasická česká rodina mizí, čísla jsou neúprosná: Méně dětí a svateb, hodně rozvodů

Terezie Štyglerová, časopis Statistika&My20. ledna 2015 • 18:00
Klasická česká rodina mizí, čísla jsou neúprosná: Méně dětí a svateb, hodně rozvodů
Rodina
• foto: 
news.distractify.com

Rodinné chování mladých lidí v Česku se proměnilo. S určitou nadsázkou lze tvrdit, že zvýšený zájem o vstup do manželství dnes vyvolávají pouze „zajímavá data“. Za zmínku stojí sobota 7. 7. 2007. Tehdy uzavřelo sňatek 4400 párů snoubenců, což byla téměř desetina všech sňatků toho roku.

reklama

Pryč je doba, kdy mladí lidé téměř uniformně, ne dlouho po nabytí dospělosti, uzavírali manželství, aby se krátce nato stali rodiči potomka mnohdy počatého ještě před svatbou. Vysoká míra potratovosti byla de facto formou antikoncepce. Průměrný počet dětí narozených jedné ženě se blížil dvěma. Dnes se mladí lidé zapisují do demografické statistiky mnohem méně. Hlavním důvodem je fakt, že masově odkládají sňatek a založení rodiny do pozdějšího věku, pokud se jich úplně nezříkají. Velikost své rodiny omezují na jedno, případně dvě děti.

Začátek rodinného života mladí lidé často podmiňují dosažením určité ekonomické úrovně a postavení na trhu práce i vyřešením bytové otázky. Ve srovnání s generacemi svých rodičů se ale více rozvádějí. Do stability manželství, která se již v předchozích desetiletích zhoršovala, zasáhly nové problémy moderní doby: Nezaměstnanost či ekonomická nejistota.

Rozšíření užívání antikoncepce předepsané lékařem ale umožňuje spolehlivěji rodičovství plánovat, čímž ubývá potratů jako řešení nechtěného otěhotnění. Vysoká úroveň prenatální a neonatální péče také snížila na minimum kojeneckou úmrtnost, která spolu s dětskou úmrtností významně zasahovala do reprodukčního života žen ještě před sto lety.

(Ne)plánujeme se vzít

Až do konce 80. let minulého století byla úroveň sňatečnosti v České republice vysoká. Do manželství alespoň jedenkrát za život vstupovala naprostá většina mužů a žen (90–95 %, resp. 95–97 %), přitom sňatek uzavírali převážně ve velmi nízkém věku. Průměrný věk svobodných nevěst se pohyboval mezi 21–22 roky, svobodných ženichů mezi 24–25 roky. Od počátku 90. let se ovšem situace výrazně měnila.

Lidé začali posouvat uzavření manželství do pozdějšího věku. Užívali si „nových možností“ (cestování, studia, budování kariéry), žili „na zkoušku“ v neformálních soužitích. Nevznikala ani žádná zvláštní opatření rodinné či sociální politiky, která by je motivovala uzavírat sňatky, jako tomu bylo dříve. S určitou nadsázkou lze říci, že zvýšený zájem o vstup do manželství dnes vyvolávají pouze „zajímavá data“. Za zmínku stojí to, kterému vévodí tři sedmičky – 7. 7. 2007, kdy vstoupilo do manželství 4,4 tisíce párů snoubenců (8 % z celkového počtu daného roku).

Průměrný věk svobodných nevěst je v současné době na úrovni 30 let, u mužů nad 32 roky. A tak zatímco počátkem 90. let ve věku 25 let byly ženaté nebo vdané dvě třetiny osob, dnes v tomto věku zůstává většina osob svobodných, a stejně tomu je i ve věku 30 let. Při současné intenzitě, s jakou lidé vstupují do manželství před oslavou 50. narozenin, stihne uzavřít první sňatek pouze 50 % mužů a necelých 60 % žen, ostatní zůstanou (formálně) svobodní.

Nejvyšší rozvodovost je mezi nejmladšími

Rozvodů mladých lidí taktéž ubývá. Avšak je tomu tak pouze zásluhou zmíněného nižšího počtu uzavřených manželství. Právě nejmladší manželé se totiž stále rozvádí nejčastěji. Počet rozvodů ve vztahu k počtu ženatých/vdaných je (a byl i v minulosti) nejvyšší ve věku 20–24 let a s přibývajícím věkem se snižuje. Z hlediska absolutních počtů jde ale v nízkém věku o malé počty rozvodů, vzhledem k odkládání sňatků je dnes nejčastějším věkem rozvádějících se věk mezi 35 a 40 lety. Nejvýraznější zastoupení (25 %) mají rozvedení ve věkové skupině 45–49 let.

Dětí méně a později

Ženy v České republice dnes rodí své první dítě průměrně ve 28 letech. Je to zhruba o 5,5 roku později než před dvaceti lety a o více než dva roky později než před deseti lety. Druhé dítě mají průměrně ve 31 letech. I tento věk se za poslední dvě desetiletí značně zvýšil, i když o něco málo méně než v případě věku při založení rodiny. Interval mezi narozením prvního a druhého dítěte, který je dnes v průměru 4,4 roku, se mírně zkrátil. Výrazně se tedy snížila plodnost mladých žen a plodnost žen starších narostla. Zcela jednoznačně to lze popsat podílem plodnosti, který připadá na ženy mladší 30 let: V roce 1993 to bylo 85 %, v roce 2003 již 67 % a v roce 2013 jen 50 %. A ženy nejenže rodí později, ale také méně.

Ženy v ČR mají nejčastěji

dvě děti Pokles celkové úrovně plodnosti a její posun do pozdějšího věku potvrzují i míry plodnosti žen jednotlivých generací. Poslední ročníky žen, jejichž konečná plodnost je vyšší než dvě (záchovná hranice, aby se populace vlivem plodnosti nezmenšovala) se narodily na přelomu 50. a 60. let minulého století. Ženy starších generací se od dnešních mladých liší také věkem, kdy rodinu zakládaly a rozšiřovaly. Zatímco ženy narozené v roce 1965 měly ve 30 letech v průměru téměř již 1,7 dítěte a byly tak pomalu u konce svého reprodukčního období, stejně stará žena z ročníku 1970 měla ve 30 letech průměrně necelých 1,5 dítěte, z ročníku 1975 ještě méně (mírně nad 1,1) a žena narozená v roce 1980 neměla ve 30 letech v průměru ani jedno dítě (mírně nad 0,9). Věk maximální plodnosti se posunul z 21 let na 30 let.

Výsledky posledního sčítání lidu z roku 2011, stejně jako dvě předchozí, ukazují, že ženy žijící v České republice jsou (stále) nejčastěji matkami dvou dětí. V čase se však snížil podíl žen se třemi a více dětmi a narostl podíl žen bezdětných.

Podíl bezdětných žen s věkem přirozeně klesá, nicméně i mezi 35–39letými, tedy ve věku vyšším než je průměrný věk žen při porodu třetího či dalšího dítěte, jich k datu sčítání 2011 byla bezdětných více než desetina. Mezi 25–29letými ženami jich ke dni sčítání žádné živě narozené dítě nemělo více než 60 %, mezi 30–34letými více než jedna čtvrtina.

Nejvyšší podíl mimomanželsky narozených dětí je mezi nejmladšími matkami

Pokud žena rodí v mladším věku, je ve většině případů nevdaná. Z hlediska věku je nejvyšší podíl dětí narozených nevdaným ženám právě mezi velmi mladými matkami ve věku do 20 let, kde aktuálně dosahuje 95 %. Nadprůměrný je ale i mezi 20–29letými rodičkami, které byly v roce 2013 neprovdané více než z poloviny. Rodiček ve věku mezi 30–39 lety bylo neprovdaných jen 37 %, u čtyřicátnic to bylo již zase více, 45 %. Celkový podíl dětí narozených mimo manželství od konce 80. let vzrostl z méně než 10 % na více než 45 %.

Nejdřív dítě pak sňatek

Nadprůměrný podíl dětí narozených mimo manželství je také mezi prvorozenými, kterých se mimo manželství rodí již více než polovina – 56 % v roce 2013. Zatímco dříve velmi často následoval před narozením prvního dítěte sňatek vyvolaný právě těhotenstvím partnerky a jen malé procento dětí mělo při narození rodiče nesezdané, v současnosti se poměr obrátil. Více prvorozených dětí v době porodu má rodiče, kteří po otěhotnění ženy sňatek neuzavřeli. Průměrný věk ženy při narození prvního dítěte je tak nižší než při prvním sňatku. Spojení s údaji o sňatcích ukazuje, že nemalá část těchto žen uzavře sňatek až po narození dítěte. To potvrzuje také nižší podíl mimomanželsky narozených dětí druhého pořadí, který je „jen“ třetinový (u třetích a dalších dětí ale zase vzrůstá, díky dětem rozvedených žen s novým partnerem).

A celkový dopad nastalé situace? Úzká vazba mezi sňatkem a založením rodiny se oproti minulosti značně oslabila.

Text vyšel původně v časopise Statistika&My č.1/2015, který vydává Český statistický úřad. Kompletní vydání najdete na adrese www.statistikaamy.cz

Terezie Štyglerová, časopis Statistika&My


Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama