Sedmdesátiletý Petr Šída z Liberce měl poraněné nohy, když pro něj v srpnu 1968 přijela sanitka. Raněný, kterého Šída neznal, však na tom byl hůř. „Držel se za prostřelené plíce,“ vzpomíná muž, který dnes dostal medaili města Liberec, kde dnes uctí oběti srpnové okupace roku 68.
„Tak jsem doufal, že mu to pomůže. Bohužel. V nemocnici mě položili vedle někoho, kdo byl přetažený dekou. Když jsem ji odhrnul, tak jsem viděl, že nepřežil,“ uvedl Šída. Dnes mu i přesto za jeho čin veřejně poděkovala Nina Vaňková, vdova po Kulišovi. „Pro mě jsi hrdina,“ řekla.
Při invazi vojsk Varšavské smlouvy zemřelo v Liberci před 46 lety devět lidí a dalších 45 bylo zraněno. Liberec byl prvním velkým městem na cestě okupačních tanků a také místem prvních ostrých střetů s okupanty. Tanky a další vojenská technika v plné bojové pohotovosti totiž mířily do Prahy z Polska. "Nečekal jsem to. Měl jsem vztek a byl jsem rozčarován,“ řekl Šída.
Spolu s dalšími vzal dlažební kostky od Šaldova divadla a házel je na projíždějící kolonu. Když zastavila na rohu náměstí u radnice, byl asi metr a půl od obrněného transportéru. Z něj pak do davu pálil voják samopalem. Šídu několikrát zasáhl do nohou. "Když střelba utichla, přiběhli dva lidé, za ramena mě táhli pryč a schovali za trubky lešení u radničního sklípku. Tam jsem dostal další zásah," vylíčil. Celkem měl v sobě sedm střel. "V nemocnici jsem byl nejdéle ze všech zraněných, rok a tři čtvrtě. Pustili mě jen proto, že jsem podváděl a sklepával teplotu na teploměru," zavzpomínal. Následky zranění má dosud. "Když mi před čtyřmi lety dělali v Mladé Boleslavi nová kolena, primářka říkala, že neviděla chodit nikoho jiného s tak rozbitýma nohama," dodal.
Dodnes mu zranění připomínají také kalhoty a boty, které měl 21. srpna 1968 na sobě. Velké zklamání zažil i v roce 1969, kdy si lidé poprvé připomínali oběti okupace. Kytky dávali i na místo, kde okupanti na Šídu a další stříleli. "Přibelhal jsem se tehdy z nemocnice. Policie to obklíčila a lidi vytlačila. Pak přijel traktor a vidlemi naházeli kytky na valník. Jeden civilista si poté sundal kalhoty a na místě, kde umírali lidé, udělal velkou potřebu," uvedl Šída. Podle něj někteří lidé stále nevěří, že se před 46 lety v Liberci střílelo. Jedna žena ho například zastavila letos na jaře v centru města a nadávala mu do lhářů a „říkala: byla jsem tehdy na náměstí a nepadl ani jeden výstřel“.
Atmosféru srpna 1968, kdy tanky okupantů udusily veškeré naděje na postupnou demokratizaci socialistického režimu, dnes na náměstí evokovaly i písničky Karla Kryla nebo několik historických vojenských vozidel. „Všechny vystavené vozy sovětské výroby byly v srpnu 1968 součástí vpádu okupačních vojsk do tehdejšího Československa, několik z nich se zúčastnilo i operace v Liberci,“ uvedla mluvčí radnice Zuzana Minstrová.
Invaze z 20. na 21. srpna 1968 se zúčastnilo na 750.000 vojáků a 6000 tanků.
