Fotbalový drsňák a někdejší kapitán Sparty Tomáš Řepka je opět bez práce. Po zimním vyhazovu z tehdy prvoligových Českých Budějovic ukončil spolupráci i s druholigovým Baníkem Most. A to přesto, že během tříměsíčního angažmá pomohl klubu z pozice sportovního ředitele udržet druhou nejvyšší soutěž.
„Má kariéra sportovního manažera dlouhé trvání neměla. Neshodli jsme se s novým vedením. Naše názory se nepotkávaly. Tudíž pro příští sezónu už já a trenér (Zbyněk) Busta nepokračujeme. Tím bych to ukončil a víc to nekomentoval,“ řekl dnes Řepka v exkluzivním rozhovoru pro Reflex, který vyjde v některém z příštích čísel. Svoji fotbalovou kariéru ale jeden z bývalých nejlepších stoperů v lize pověstný i svými „blikanci“ ukončit nehodlá. Podle svých slov by se ale nejraději vrátil na hřiště.
Po zimním vyhazovu z Českých Budějovic nastoupil Tomáš Řepka do pozice, kterou by od něj nikdo nečekal. Zvlášť, když o funkci sportovního ředitele ještě v listopadu mluvil pro magazín deníku Sport následovně. „Hodně jsem přemýšlel, v čem bych mohl fotbalu pomoci. A vyšlo mi, že v ničem. Svůj názor bych totiž jako podřízený nemohl prosadit. Kdybych pracoval jako sportovní ředitel, chtěl bych do té práce přinést něco nového, měl bych nějaké ambice. Ale vím, že by se to neprosadilo. Je hrozně jednoduché vzít si kravatu, dostat kancelář, brát kilo měsíčně a tvářit se, že pro ten fotbal něco dělám a zušlechťuju svůj klub. Znám lidi, kteří to takhle dělají a jsou šťastní, ale mě by to nebavilo“.
Dnes na důvody svého konce v Mostě Reflexu po připomenutí tohoto citátu opáčil. „Opravdu to víc nebudu komentovat. Ale vy jste mi přečetl nějaký výrok, já vám k tomu před chvílí něco řekl, tak si to dejte dohromady“.
Na druhé straně o svojí mostecké epizodě mluví jako o úžasné zkušenosti. „Spolupráce s klukama v kabině byla bomba. Vždy si z toho beru pozitivum. Neříkám, že jsem z toho (z konce angažmá) nebyl zklamaný, to jsem samozřejmě byl. Ale bohužel, to je fotbalový život. Já si z toho beru jen to dobré,“ řekl Řepka.
Byť přiznává, že se celou dobu těšil především na hřiště. Nakonec ale v dresu Mostu nastoupil pouze v jediném utkání, v květnovém přáteláku proti divizní Souši. Mostečtí vyhráli 3:2 a podle trenéra Zbyňka Busty, kterého Řepka na lavičku Mostu přivedl, jeho výkon ocenil na jedničku. „Od začátku nástupu do funkce jsem byl rozhodnutý, že budu hrát, že se vrátím na hřiště, že se s kluky budu připravovat, abych měl trochu náskok na letní přípravu. Ale bohužel to nevyšlo“.
Touha vrátit se opět do středu obrany se v něm podle jeho slov trochu prala s novou manažerskou pozicí. „Do té funkce jsem se nedokázal vcítit po celou dobu, co jsem tam byl. S klukama jsem byl jako parťák. Vadilo mi, že mi půlka kabiny vykala, což bylo takové nepřijatelné. Ale bohužel z pozice, kterou jsem vykonával, jsem to musel nějakým způsobem akceptovat,“ popisuje své zkušenosti. „V té kanceláři jsem samozřejmě byl, ale s klukama jsem trénoval, byl co nejvíc na hřišti. Kravaťák nikdy nebudu a ani to tak nebylo. Chtěl jsem se s tou novou funkcí poprat, zjistit, co to obnáší. Pojal jsem to po svém a myslím, že se nám to povedlo. Hlavně díky klukům, trenérům a úžasným lidem v realizačním týmu. Klobouk dolů. Po dvanácti bodech, které jsme měli, když jsme přišli, jich udělat devatenáct a zachránit se úplně na pohodu. Myslím, že se tam udělal kus práce,“ dodal.
Dnes už ví, že by být manažerem i hráčem zároveň by nezvládl. Rád by ale ještě pokračoval na hřišti. „Teď mám dovolenou. Hrát ale určitě ještě chci,“ tvrdí někdejší ikona letenských fanoušků. Když přitom v listopadu při vynucené pauze hovořil o své „polosmrti", tvrdil, že být bez fotbalu pro něj není žádný problém. „Dneska už mohu přiznat, že to byla taková fráze, takový postoj k něčemu, co si člověk nechce připustit. Tak se brání tím, že vypráví takové věci. Polosmrt si ještě nechci připustit. Ale nebude-li do čeho píchnout, nebude-li možnost, tak přijde ta polosmrt.
Troufl by si Řepka ještě i na první ligu? „A vy si myslíte, že bych na ní neměl?“ odpovídá protiotázkou.
