Listuje kroužkovým stolním kalendářem, který používá místo iPadu, a dokládá, jak moc je zaměstnaný. K povinnostem miliardáře mu teď totiž přibyla fuška organizovat hnutí ANO 2011. Andrej Babiš (57), velkopodnikatel roky označovaný za mafi ána, si vzal za své potírání korupce, klientelismu a nekompetentnosti v Česku.
Co je cílem vaší iniciativy?
Rád bych vyzval český národ k totální změně. Řekněme si to od začátku. Kdo dělal revoluci? Pan Havel, pan Komárek, student Mejstřík. A kdo ji zneužil? Ten, jenž nás tu stále poučuje, ten, kdo do všeho mluví, ten, kdo tu všechno od roku 1992 do roku 1997 řídil. Pán z Hradu.
On je podle vás zloděj revoluce?
On z toho nejvíc profitoval.
Vaše jmění se odhaduje na 25 miliard korun. Odpovídá to?
Je to nesmysl. Moje jmění je hlavně osmadvacet počmáraných papírů, které jsou 100 procent akcií firmy Agrofert. A tu neprodám, takže miliardy v bance nemám.
Ale to neznamená, že jste chudý člověk, že ne?
Nejsem, já jsem bohatý člověk.
A nedávno jste se za to v televizi omluvil. Proč?
Ve společnosti je závist, lidé nejsou schopni pochopit, že tu někdo může čestně vybudovat úspěšnou firmu. Mám tolik peněz, kolik potřebuji. Nemám loď, nemám letadlo. Zůstávám při zemi, i když bych si to kdykoliv mohl koupit.
Máte momentálně na účtu dost na letadlo?
Na účtu ne. Peníze v hotovosti mají na účtu kmotři. Ten hlavní, Janoušek (Roman Janoušek, pražský podnikatel, zbohatl na základě veřejných zakázek, přítel Pavla Béma), má podle novin čtyři miliardy na účtu ve Švýcarsku.
Proč jste se měl potřebu omlouvat za to, že jste bohatý?
Víte, co je hlavní parametr úspěchu? Štěstí. Já měl štěstí. A druhý parametr je původ. Záleží na tom, jestli se narodíte jako Paris Hiltonová, nebo jako čtrnácté dítě bangladéšské rodiny. O mém otci se stále píše, že byl komunistický prominent, to je sprostá lež. Můj otec byl vyloučen ze strany. Pracoval celý život v zahraničním obchodě, takže jsme byli v Etiopii, ve Francii, Švýcarsku. Omlouvám se, že ostatní takové štěstí a původ neměli.
Není se za co omlouvat, ne?
Já se asi s věkem dostávám do období změny životních priorit. Každý se ptá, proč to ANO 2011 ten Babiš dělá. Mohl bych se odstěhovat, přijet jednou za rok, vzít si dividendy a zmizet.
Neuděláte to?
Mám pocit, že bych měl dělat to, co teď právě dělám. To je správné.
Proč podnikáte celá léta tady, kde je, jak říkáte, velká tradice závisti a korupce? Proč nejste dávno někde jinde?
Mám tu kamarády, rodinu, třicet tisíc zaměstnanců. Já jsem si zvykl. Vím, že proti novinám nemůžete zvítězit. Když nějaký novinář napíše, že nevidí rozdíl mezi Řebíčkem, který si prý za 50 miliónů koupil ministerský post od Topolánka, pohřbil tady dálnice na dlouhé roky, a Babišem, tak to je sprosťárna. Spurný (Jaroslav Spurný, Respekt, pozn. autorů) mě pomluvil mockrát. Šestkrát jsem se soudil. Sedím na tom soudu, Spurný vykládá ty nesmysly … Nedali mi slovo, mluvili o mé matce, ponižovali mě, ze šesti soudů jsem vyhrál jeden. Mělise mi omluvit, ale neudělali to. Je tu mediokracie. Ale teď je můj obraz v médiích, zdá se mi, lepší.
Proč vám to není jedno?
Není mi to jedno, protože to cítím jako nespravedlnost. Já jsem nic neukradl, nic jsem nedostal od státu. Platím tu šest set miliónů korun ročně na daních. Mezi námi, o kterých takhle píšete, je velký rozdíl. Bárta založil Věci veřejné, aby dělal byznys, šel do politiky, aby vydělal na úkor státu. Já vydělávám byznysem už 18 let a do politiky jsem nešel.
Realita, již líčíte, vypadá hrůzně, ale stejně jste tu zůstal. Není to tím, že vám dřív ten systém vyhovoval?
Ne, počkejte, předtím tu korupce takového rozsahu nebyla. Tato zvěrstva začala s Janouškem, Bémem, Dalíkem, Topolánkem.
Přestalo se vám to líbit, protože s nimi nekamarádíte?
V životě jsem se s nimi nekamarádil.
Ale s těmi, co vládli předtím, jste se kamarádil.
Chodil jsem na narozeniny Zemana, Klause, Grosse ...Měl jsem pocit, že jsem důležitý a vlivný. Časem jsem pochopil, že to nemá smysl.
Anebo ti, kteří vládli po nich, vás na narozeniny nepozvali. Tím to není?
Musíte pochopit, že s Topolánkem přišel mafiánský stát. Za něj tu vyrostla justiční mafie, za něj se kupovaly ministerské posty, vznikla toskánská parta, kam patří i Martin Roman. Všichni mluví o republice ČEZ.
Není to ale prostě tak, že v roce 2006 přišla garnitura, která vám už nešla na ruku?
Paní Wolfová, mně byl Topolánek na padesátce, Ivanu Langrovi jsem byl na svatbě. Já je znám všechny. I předtím tu existovala korupce, s Topolánkem však dostala tři nuly navrch.
Ale i bez těch tří nul to bylo špatně, ne?
Korupci nevymýtíte nikdy. Můžete ji jen potlačit. Ale oni kradou moje peníze, moje daně. Pan Nečas je slušný člověk, ten nekrade. Ale jsou tu kmotři.
Shodneme se však na tom, že krást se nemá, ne?
Jistě. Víte, kdy v Česku začala korupce? Podle knihy pana Kmenty v den, kdy donesl Mrázek (František Mrázek, zavražděný podnikatel svázaný s podsvětím, pozn. autorů) počítače Občanskému fóru. Nebuďte naivní, že se přestane krást, vždycky se tu kradlo. Co byste s tím chtěli dělat?
Když o tom budu vědět, půjdu třeba na policii.
A co jako? Udělejte si seznam elitních policistů, kteří odcházejí. Zeptejte se jich proč. Jestli mohou vyšetřovat. Podívejte se na Michálka (Libor Michálek, bývalý šéf Státního fondu životního prostředí), jak dopadl. Kdo něco řekl o korupci, byl prohlášen za blázna.
Bojíte se, že vás jednou postaví před soud a třeba zavřou?
Za co? Proč říkáte, že by mě měli zavřít, když jsme v demokratickém státě a já nic neudělal? Já říkám, že je to údajně, nemám důkazy. Ale stejné informace mají všichni.
„Údajně“ používáme my novináři a vy nás za to oprávněně nesnášíte.
Já ho musím použít, když na něco nemám důkaz.
Slovo údajně je jistého druhu srabárna.
Vždyť vy slýcháte o stejných věcech jako já. Neptejte se pořád dokola, kde je důkaz. No ne? Samozřejmě že je to alibismus. Dobře, ale co byste ode mě ještě chtěli?
Abyste mluvil jasně, natvrdo. Když někoho z něčeho obviňujete, abyste nepoužíval „údajně“, když jste o tom přesvědčen.
A co ostatní? Ať vylezou z děr. Vy po mně vlastně chcete, abych si sám vstřelil kulku do hlavy, nebo co. Už to, co jsem řekl já, neřekl nahlas nikdo. Přitom se média tváří, že nic. Někteří novináři do mě i střílejí. Na ČT krauluje titulek, že „Martin Roman není majitel Škody“. Tomu se my jenom smějeme. Žijeme v úplném blázinci.
