Průvodce abstinujícího alkoholika: Černý drak | Reflex.cz
reklama
nahoru

Průvodce abstinujícího alkoholika: Černý drak

Josef Formánek12. května 2014 • 18:00
Průvodce abstinujícího alkoholika: Černý drak
Černý drak
• foto: 
Dalibor Nesnídal

Patří k nejúspěšnějším českým spisovatelům. Jeho knihy Prsatý muž a zloděj příběhů či Mluviti pravdu si koupily desítky tisíc čtenářů. Před časem jsme Josefa Formánka požádali o spolupráci. Jeho text skutečně přišel. Z protialkoholní léčebny. Všechny díly seriálu postupně vyšly v časopisu Reflex. Pro velký úspěch je nyní pro vás přinášíme i na Reflex.cz.

reklama

Dnes na programu opakovačky, kde mluvili už delší dobu abstinující alkoholici, někteří pacienti spali. Hlavně ti, co brali navečer benzáky, léky, co substituují alkohol. Přitom to bylo poučné: „Ženě se nelíbilo, že piju a jsem pořád v prdeli. V hospodě nebo v práci. Tam jsme kalili taky. Ale prachy jsem domů nosil. Taky jsem koupil vedlejší byt 1+1 a zkusil ho probourat se starým bytem. Panel, kurva, nešel vůbec vybourat, ale co bych kvůli starý neudělal, aby nenadávala. Když jsem se s tím panelem dorval a proboural ho, málem jsme ho ve čtyřech chlapech ani neunesli, tak mi žena řekla, že si nabrnkla jinýho. Tak jsem tu díru zase zazdil a nastěhoval se vedle. Když se děti mezi sebou hádaly, tak jsem jen zabušil na zeď a ony přestaly anebo přišly ke mně. V tom bytě jsem se teprve rozpil.“

Josef F. měl radost, že dnes postoupil do třetího stupně léčby. Sportovní odpoledne se vydařilo. Jaroslav H. si hodil pétanquovou koulí do obličeje. Výsledek: Jeden řezák uštípnut, druhý se kýve. Fotbal mezi týmem 25 A a 25 B skončil pro oddělení 25 jasným vítězstvím 7:3. Branky dali: Pepík M. (dvakrát), Ruda S., René K., Sven A., David V. (třikrát) a Véna Z.

Nikdo v čase vyhrazeném pro sport nekouřil, aspoň Josef F. nikoho neviděl. Ale že nikoho nevidíte, neznamená, že nikdo nekouřil. Třeba když byl jednou Josef F. se svou návštěvou v jídelně, spolu s nimi tam byl i jeden spolupacient s partnerkou. Divně dýchal, ale protože k nim seděl zády, nebylo vidět, co ho trápí. Josef F. by odpřisáhl, že nikoho neviděl souložit, ale spolupacient mu později sám na kuřárně s úsměvem řekl: „Ruční práce.“

Josef F. měl také rád ruční práce na centrální terapii, hlavně košíky, ale protože se sestra odtamtud asi neměla ráda s personálem z pětadvacítky nebo obráceně, tak už dlouho ruční práce neměl. Chybělo mu to.

Další den zajímavá skupina Petra O. Myslím, že Josefa F. vyděsila. Ani ne, když vyprávěl, že v závěrečné fázi své alkoholické kariéry vypil osm litrů krabicového vína denně a dvě v noci, ale to, že je v léčebně podvanácté. Dva a půl roku života po psychiatriích. Neděsilo ho též, že se od rodiny, práce, bytu a auta propil k posledním čtyřem rokům na ulici a po lavičkách. Ani že ho třikrát během jednoho dne odvezla záchranka do nemocnice, kde ho už ani nepřijímali, jen mu na chodbu hodili matraci a něčím ho přikryli. Stejně se po hodině vždycky vzbudil a šel si pro další krabicové víno. Prý si doteď pamatuje, jak na něj tehdy ukazovala malá holčička: „Mami, to je ten pán, co dnes spal na náměstí.“

Josefa F. daleko víc zneklidnilo, že po dvou měsících v léčebně, oholen, umyt, neblábolící, byl chytrej, úplně normální chlap. Že se prý vždy šel doteď léčit, aby mohl kontrolovaně pít.

Josef F. si musel sáhnout do svědomí.

Z deníku Josefa F.: Vycházka, kde jsem se poprvé cítil, co se týče alkoholu, úplně bezpečně. Žádná chuť ani skryté pochyby o budoucnosti. Žádné vyjednávání sám se sebou o kontrolovaném pití. Ano, i do včerejška jsem si žoviálně říkal, že neexistuje, ale teprve dnes se ve mně rozhostil klid bez věčných vnitřních otázek a odpovědí, hádanic vlastního já.

Cítil jsem se svobodný, v pohodě, jen letět. Zároveň se však bojím toho tmavého, dosud nezmapovaného území, kde dřív pobývala silná chuť k něčemu, co mi poskytlo okamžité uvolnění. Nevím, kde ten černý drak ve mně přesně je a jak je velký. Jenom o něm vím a čekám, kdy přijde. Až se to stane, doufám a věřím, že budu silný.

Do deníku si Josef F. poznamenal: Přestávají mne bavit ty alkoholický příběhy. Pokaždé jiné, a přesto stejné. Začínají se mi při komunitách slévat v jednu řeku. Jako by se mozek na ty jednotlivé příběhy odmítal soustředit. Chlapci měli nějaký problém a snažili se ho něčím překrýt. Přepít. Nakonec každý den. Až jim zbylo jen pití. Neptalo se na nic. Pak už to nešlo ani s ním. Prázdnota. Beznaděj. Jako by to mozek už nechtěl slyšet.

Opakování je matka moudrosti. Ještě že jedu na víkend za svýma holčičkama.
Po návratu z dovolené si Josef F. napsal: Mám v sobě radost. Velkou, ale tichou. Viděl jsem všechny sluníčka svýho života. Krásnej víkend. A ještě jsem stihl nasekat dříví na dalších čtrnáct dní dopředu a napsat kus knihy. A pak, že to bez pití nejde. Svět je úžasný místo.

Předchozí díly seriálu:

Josef Formánek


Klíčová slova: reflexformánekalkohol



reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama