Odhalené tajemství: Záhadný velrybí hřbitov v poušti | Reflex.cz
reklama
nahoru

Odhalené tajemství: Záhadný velrybí hřbitov v poušti

STANISLAV DRAHNÝ1. března 2014 • 09:00
Odhalené tajemství: Záhadný velrybí hřbitov v poušti
Záhadný velrybí hřbitov v poušti
• foto: 
Newsdesk.si.edu

Vědci odhalili tajemství vzniku obřího „velrybího hřbitova“ v Chile. V poušti Atacama totiž objevili místo, kde se nacházelo nejméně 40 kompletních velrybích koster a skoro stejný počet pozůstatků dalších mořských savců a velkých dravých ryb. Podle studie, kterou zveřejnili v posledním vydání časopisu Royal Society B, mohly za pět miliónů let staré tragédie mořské řasy.

reklama

V roce 2010, při práci na stavbě pobřežní Panamerické dálnice, dělníci narazili na jednom místě v Chile na množství obřích kostí. Vědci, jež museli zavolat, rozpoznali, že se jedná o pozůstatky prehistorických mořských savců, včetně velryb. Vše kompletní a dobře zachované. Umírající nebo už mrtvé velryby byly zaneseny do ústí řeky, vyplaveny na břeh a postupem času je pohltil písek.

Otázka zněla: Co bylo příčinou smrti tolika zvířat najednou? Tsunami? Nebo snad nějaká tajemná nemoc? Paleontologové pracující na místě měli na výzkum v terénu jen dva týdny, pak musela stavba pokračovat. Proto situaci zprvu pečlivě zdokumentovali a většinu vlastního výzkumu provedli až v laboratořích.

Objev kytovců v tomto konkrétním místě, na okraji pouště Atacama, není až takovým překvapením. Kvůli kostem, které tam čněly z kamení, se místu už říkalo Cerro Ballena, velrybí kopec. Když naleziště (mimochodem široké pouhých 20 metrů a dlouhé necelého čtvrt kilometru) začali vědci zkoumat blíže, identifikovali pozůstatky asi 40 plejtváků a dalších, často dnes už vyhynulých živočichů. Například bizarních „mrožích delfínů“ rodu Odobenocetops, kteří byli příbuzní s dnešními narvaly a vypadali nejspíše jako delfín s nasazenou maskou mrože. Zajímavé také je, že nalezená zvířata byla včetně mláďat.

Téměř všechny kostry jsou kompletní. Mnohé z nich ležely ve stejném směru. Svědčí to o tom, že je postihla náhlá a tatáž katastrofa. Mezi fosiliemi je však několik vrstev ztvrdlého jílu, což znamená, že nešlo o jedinou, ale (pravděpodobně) o čtyři různé katastrofy, jež od sebe dělí tisíce let.

Většina kytovců se dochovala v poloze břichem nahoru, což znamená, že uhynuli v moři, které je později vyplavilo na břeh. Vše, co bylo výše uvedeno, vylučuje, že by za smrt mořských tvorů mohlo tsunami (to by totiž byly kostry nepravidelně poházeny a deformovány). Vzhledem k pestrému druhovému složení obětí lze také téměř stoprocentně vyloučit i nějaký neznámý zabijácký virus.

Bizarní „mroží delfíni“ rodu Odobenocetops dorůstali okolo dvou metrůBizarní „mroží delfíni“ rodu Odobenocetops dorůstali okolo dvou metrů

 

Nejpřijatelnějším vysvětlením je, že se zvířata otrávila toxiny, jež produkují některé řasy. Tyto látky jsou příčinou opakujících se incidentů, při nichž i v současné době mořští savci hynou hromadně na břehu. Známý je tzv. rudý příliv, jenž v Mexickém zálivu čas od času decimuje tamní populace kapustňáků. Jestliže zvíře požije velké množství kontaminovaných živočichů nebo toxiny z řas přímo polyká, může být jeho smrt rychlá.

Odborníci se domnívají, že pobřeží v oblasti bylo v době miocénu tvarováno tak, že se uhynulá zvířata dostala do omezeného prostoru a pak je zřejmě vlny při bouři vynesly na písčinu, na niž nedosahovaly běžné přílivové vlny. Unikla tak mořským mrchožroutům a vzhledem k tomu, že ležela v poušti, nedostali se k nim ani suchozemští masožravci, kteří by kosti roznesli.



Klíčová slova: reflexchilevelryba



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama