Zatím ji na pultech obchodů nekoupíte, ale za pár let prý spasí svět. Má být zdravá, levná, chutná - a geneticky modifikovaná. Od běžné rýže se liší tím, že je obohacená o vitamin A, který ji dodává typickou zlatavě žlutou barvu.
Švýcarský genetik Ingo Portykus a jeho německý kolega Peter Bayer, kteří novou rýži před patnácti lety „vyrobili“, svůj objev chápou jako službu pro blaho lidstva. Poukazují na to, že nedostatek vitamínu A způsobuje u obyvatel rozvojových zemí zrakové problémy, podle Světové zdravotnické organizace dokonce připraví každoročně na čtvrt milionu dětí o zrak. Konzumace zlaté rýže by prý tento problém vyřešila. Myslí si to např. i nositel Nobelovy ceny za medicínu, Američan Richarda Robertse, pro něhož je boj za pěstování zlaté morální povinnost a opačné postoje prý „zločinem proti lidstvu“. Ve Velké Británii vzbudilo nedávno pozornost „pokání“ známého novináře a environmentálního aktivisty Marka Lynase, který se za své dosavadní aktivity proti GMO veřejně omluvil. Prý bojoval proti něčemu, s čím se pořádně neseznámil a jen opakoval názory, které jsou mezi ekology „in“. Ve skutečnosti prý žádná seriózní studie nebezpečí GMO plodin pro přírodu ani pro člověka neprokázala.
Tahanice o genetiku
Zlatou rýži její tvůrci a příznivci presentují jako čistě humanitární projekt. Na podporu jejího pěstování „Golden Rice Humanitarian Board“, tedy fond, v němž se už sešly stovky milionů dolarů. Mezi přispěvateli najdeme například nadaci Billa a Melindy Gatesových, Rockefellerovu nadaci i nadnárodní agrochemický koncern Syngentha. Ten se dokonce vzdal nároku na licenční poplatky od drobných zemědělců a samozásobitelů, takže zemědělci si prý budou moci semena geneticky upravené rýže nechávat pro příští setbu. To by byl skutečně velký přelom proti dosavadní praxi u GMO sóji nebo kukuřice. Jejich semena si firmy patentově chrání a nutí zemědělce kupovat si je každý rok znovu. Neváhají ani podávat žaloby, pokud někomu vzejde na poli nebo zahradě GMO rostlina bez povolení.
Na Filipínách, kde se má letos zlatá rýže začít komerčně pěstovat, však všichni nadšeni nejsou. Zkušební pole firmy Syngenta tam loni zdevastovalo několik set aktivistů, podle listu New York Times místních zemědělců, kteří se bojí znehodnocení svých polí.
Příznivci zlaté rýže očekávají, že filipínská povolí její komerční pěstování v nejbližších měsících. Podobných „ohlášek“ ale bylo v minulosti už několik. V roce 2007 už měla růst na polích v Indii, v roce 2011 nebo 2012 v Číně, Bangladéši i v severní Americe. Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung nedávno připomněl, co mu řekl Ingo Portykus v interview v roce 2001: „Během čtyř až pěti let budeme možná zlatou rýži jíst všichni“. Dnes to může zopakovat znovu.
Jakub Šiška, externí redaktor a moderátor Českého rozhlasu
