Mladý olomoucký básník Radek Malý nedávno vydal v nakladatelství Petrov svou třetí sbírku s názvem Větrní. Tato kniha veršů byla očekávána s velkým zájmem, poněvadž Malý patří k nejvýraznějším osobnostem nastupujícího pokolení české poezie: vždyť v roce 2003 získal prestižní Cenu Jiřího Ortena. K Větrní napsal doslov plný chvály a uznání nestor našeho básnictví a překládání krásné literatury Ludvík Kundera - a titul dokonce figuruje mezi těmi, které byly letos navrženy na státní cenu.
Jak to dopadne se státní cenou, o tom se rozhodne až na podzim, o tom, jak třetí opus Radka Malého obstojí v hodnocení čtenářů a kritiky (či obráceně), to také ukáže teprve čas. Stojí za to se ale zmínit o jedné zajímavé maličkosti - o podtitulu knížky. Na první pohled se totiž může zdát, že jde o pravopisnou hrubku: Malý totiž připojil k názvu Větrní podtitul Zcestné verše. Pomiňme skutečnost, že podtitul najdeme jen na obalu a na titulním listě, zatímco v tiráži se vytratil kamsi do neznáma, a zaměřme se na ono první písmenko v podtitulu: jde o "z", o "zcestné" verše, ač bychom neměli vůbec mít pochybnosti, že správně je začátek slova s "s", čili: "scestné" verše (což by bylo míněno jistě ironicky). A mohli bychom vtipkovat, že Malý je s pravopisem na scestí, že se při psaní nepodíval třeba do nejnovějšího akademického Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost, kde by se ujistil, že tam slovo "zcestné" nefiguruje, protože v češtině neexistuje - leda právě jako pravopisná chyba. Proto by se dalo říci, že zvolený podtitul je úplně scestný - a že dokonce ani v redakci nejsou zvlášť kovaní v pravopise a nemají po ruce žádný slovník.
Jenže ouha, všechno je trochu jinak a nejde o žádnou scestnost pravopisnou. Slovo "zcestné" si Radek Malý vyvolil záměrně, nejen to: vytvořil si ho právě vzhledem k převažujícímu charakteru své sbírky. Jde tedy o neologismus, zato o neologismus nemálo účelový a účelný: v autorově knížce Větrní totiž jsou výrazně zastoupeny všelijaké básně "cestovní", "z cest" - čili "zcestné". Jistěže to je i jazyková hra, Malého pohrávání si s významem, zda třeba tyto "zcestné" básně nejsou po své umělecké stránce spíše scestné (dle naší mínky nikoli!). Rozhodně však kráčí o nové, třebaže trochu žertovné, žánrové označení daného tematického zaměření poezie, která se v nějaké míře opírá o zážitky a dojmy z cest, cestování, z pobytů v cizině, anebo také z konkrétní dovolené či třeba z lázeňského léčení atp. Takové verše se nesnadno charakterizují slovy jako cestovní či cestopisné nebo cestovatelské - zřejmě i z tohoto důvodu si Malý vymyslel označení "zcestné verše". Jeho nápad asi tak hned nepronikne do slovníků literární teorie, měli bychom však o něm vědět - a i při četbě klasiků si říkat, že někdy u nich jde o verše "zcestné" a někdy bohužel o scestné.
