Test pohlaví musí nyní absolvovat čerstvá mistryně světa Caster Semenyaová. Není zdaleka první, podobný příběh se odehrál již v předválečném Československu.
Test pohlaví musí nyní absolvovat jihoafrická běžkyně Caster Semenyaová, čerstvá mistryně světa na osmistovce.
Osmnáctiletá studentka má hluboký hlas, značnou muskulaturu, chlapecký účes, chloupky ve tváři a za poslední měsíce se zlepšila o sedm vteřin. Proto vzniká podezření, že s jejím ženstvím není vše v pořádku. Tudíž jí hrozí odebrání medaile, jak zaznívá z oficiálních míst.
Není první a určitě nemusí být ani poslední s podobným osudem. Připomeňme z nedávné minulosti například Indku Santhi Soundarajanovou, rovněž běžkyni na 800 metrů, která po Asijských hrách 2006 neprošla sex-testem a musela vrátit stříbrnou medaili. V 90. letech řešila problémy kolem určení pohlaví devatenáctiletá Nancy Navaltaová z Filipín. Podle rodného listu byla ženského pohlaví, ale to se po testech změnilo. Muž jménem Navalta nesměl závodit s atletkami.
V 60. letech minulého století odhalil sex-test jako první sportovkyni v historii Polku Ewu Klobukowskou. Sympatická blondýnka drobné postavy získala zlato ve sprinterské štafetě na 4x100 metrů a bronz ze stovky na olympiádě v Tokiu 1964. Postihla ji málo vídaná genetická anomálie, kterou lékaři objevili až v roce 1967, když současně konstatovali, že nebyla proti soupeřkám nijak zvýhodněna. Možná však šlo o argument poplatný komunistické době. Opačné konstatování by přece poškodilo pověst socialistického sportu před světem.
S chromozomy X a Y, jež určují pohlaví, to bývá občas složité. Někdy se trochu „zblázní“, takže lidem, u nichž k tomu dojde, vznikají problémy. Ostatně v současné době žádá jen v ČR několik desítek lidí ročně o změnu pohlaví lékařským zákrokem. Nejsou slavní, nesportují, nepíše se o nich, neznáme je.
I v předválečném Československu se odehrál podobný příběh. Zdeňka Koubková, světová rekordmanka v běhu na 800 metrů a úspěšná atletka v jiných disciplínách, se posléze dobrovolně podrobila operaci a stal se z ní Zdeněk Koubek. V tehdejší prudérní době plnil tento „lechtivý příběh“ dlouho stránky tisku. Pan Koubek však zvládl změnu ženy v muže s noblesou, a protože měl literární nadání, tak jej poměrně otevřeně sám v novinách popsal. Mezi muži by svými atletickými výkony díru do světa neudělal, i když čas 11,9 v běhu na sto metrů byl na tehdejší dobu slušný, a tak hrál po válce ragby v baště tohoto sportu – v Říčanech u Prahy. Oženil se a žil běžný život. Když v roce 1986 zemřel, veřejnost se o tom nedozvěděla.
Pavel Kovář: Causa ZDENĚK KOUBEK (Reflex 52/2001)
Mimořádný příběh člověka, jenž do svých dvaadvaceti let byl považován za ženu, navíc slavnou atletku, aby poté až do smrti ve třiasedmdesáti byl mužem. Zdena Koubková, světová rekordwoman, jak psaly noviny ve třicátých letech minulého století, se po operaci stala Zdeňkem Koubkem, který svět atletiky rychle opustil.
Další články autora najdete v rubrice GÓLY, FAULY A JINÉ SKOTAČENÍ
