nahoru

Zbigniew Czendlik: Nuda všechno zabíjí, Češi jsou pro Poláky nejoblíbenější soused

Oliver Adámek23. července 2017 • 11:00
Zbigniew Czendlik: Nuda všechno zabíjí, Češi jsou pro Poláky nejoblíbenější soused
foto: Blesk/Martin Přibyl

Asi nejpopulárnější představitel české katolické církve není ani Čech, ani úplně typický kněz. Lanškrounský farář Zbigniew Czendlik loni vydal úspěšný knižní rozhovor Postel hospoda kostel, v němž prezentuje své celkem liberální názory i zajímavý životní příběh. Na Colours of Ostrava byl k vidění na několika besedách, mimo jiné mluvil o vztazích Čechů a Poláků. „Poláci prostě Česko milují. Zájem Čechů o Polsko ale takový není,“ říká Czendlik. V rozhovoru mluví o papeži Františkovi, Visegrádské čtyřce i o zle ve světě.

V Čechách žijete už 25 let…

(skočí do řeči) Já vždycky, když se mě někdo ptá, jak dlouho tu jsem, říkám: „Už 25 let tady kazím lidi a oni ne a ne se zkazit“. Letos mám tedy stříbrnou svatbou s českým národem.

Nepřipadáte si už trochu víc jako Čech? Jste tu dlouho, lidé vás znají.

Připadám, hlavně mezi známými z Polska. Když přijedou a chvilku mě pozorují, začnou říkat „Ty už seš hotovej Čech“. Je to možná i způsobem života a názory, které mám. Řekl bych, že jsem se se zdejším prostředím dost sžil.

Chcete říct, že vás české prostředí liberalizovalo? Když mluvíte o těch názorech…

Z pohledu Poláka jsem liberální. Ale když přijdete do nějakého nového prostředí, tak ho nejen vy ovlivňujete, ale taky to prostředí ovlivňuje vás. Myslím si, že je dobré, když se člověk, který sem přijde, podřídí prostředí. Já jsem nepřišel nic měnit, ale sám jsem se změnil.

Panují na polské nebo na české straně předsudky? Kde víc?

Když už, tak více ze strany Čechů vůči Polákům než naopak. Víme z různých průzkumů, že český národ je nejoblíbenějším sousedem Poláků. Poláci Česko prostě milují. Zájem Čechů o Polsko není takový jako Poláků o Česko, což je i pochopitelné. Mám na mysli kauzy s potravinami, což jsou sice trochu mediální bubliny, ale obecně boj o trh ten vztah ovlivňuje.

A co nás sbližuje?

Musím říct, že k velkému sblížení došlo při mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2012. Tehdy jsem si uvědomil, jak sport dovede lidi spojovat. Letos jsem byl na mistrovství do 21 let a bylo i tam vidět, jak Poláci fandí Čechům. Vždycky jsem si říkal, proč se nám Polákům nedaří Čechy přitáhnout. Má to ale určitou logiku. Lidé migrují přirozeně ze severu na jih, do tepla, ale Polsko je od Čech severně, takže je proti proudu. Je to jen pro ty fajnšmekry, co nevyhledávají teplo. Česko je přirozený cíl cest Poláků.

Jak velký je rozdíl mezi společenským postavením kněze v Polsku a v Česku?

V Polsku je vážnost kněze mnohem větší, když jste tam vysvěcen a jdete někam dělat faráře, je to skoro důležitější pozice než starosta obce nebo města. Je to historicky dané. Ale to, že v Česku kněz takové postavení nemá, není na škodu. Když si vybuduji nějakou pozici, tak vím, že jsem si ji vybudoval sám. Ne tím, že jsem, kdo jsem, ale tím, co dělám. To vás motivuje k tomu, abyste na sobě pracoval, mluvil s lidmi. Takže je to pro mě výzva.

A co české předsudky o Polácích, narazil jste na nějaké?

To víte, že jsou. Dostávám občas nějaké maily, kde mi píšou, abych se vrátil do Polska a že tady nasírám lidi a tak dál. Jsem za prvé kněz, což tu nepatří mezi oblíbené. Za druhé jsem Polák. Čili ta moje potenciální nepopularita je umocněná na druhou.

V průzkumu, který zkoumal úctu k dvaceti častým povoláním, se dokonce mezi pěti nejméně oblíbenými umístil kněz i novinář.

Tam byl i novinář? Nebyli jsme ale poslední, ne? (směje se)

Níž byl ještě ministr a uklízečka. Ještě k Čechům a Polákům: Četl jste knihy Mariusze Szczygiela?

Četl jsem Gottland. On na Meltingpotu taky bude, ne? Moc se na něj těším, je to člověk, který mi velmi imponuje. A navíc v knížce Udělej si ráj mi věnuje asi tři stránky. Takže jsem mu za to vděčný. Je to respektovaný polský novinář, byl i vyhlášen novinářem roku v Polsku.

Ztotožňujete se s jeho náhledem na Čechy?

Určitě. Zajímavý je jeho novinářský pohled. On sem ani nejezdí tak dlouho, jako tu já žiju, ale tím pohledem novináře je vidět, jak dokáže pozorovat společnost. Spoustu věcí, které tam popisuje, jsem viděl, ale nevšímal jsem si jich. Zajímavé ale je, že se ty jeho názory líbí českým čtenářům. To je záruka kvality té knížky.

Sledujete ještě polskou politiku?

Moc se to nesnažím sledovat. To, co se v Polsku děje, není žádný konec světa, žádná katastrofa. Ale život se stává příliš zpolitizovaným. Politiku obecně nemám rád proto, že rozděluje lidi. Mí rodiče se normálně nehádali, ale před volbami se vždycky pohádali, protože volili každý jinou stranu. A podobně to teď vypadá v polské společnosti. Snažím se politickým tématům v rozhovorech vyhýbat, protože to zaručeně vyvolává negativní emoce. Lepší je si politikou život nekazit.

A čtete ještě polská média?

Čtu Gazetu, tam nabírám aspoň takový základní přehled. Mám někdy pocit, jako bychom v politice směřovali více na východ než na západ.

Je nespravedlivé, že na ten východ Evropa Poláky, Maďary nebo Čechy někdy škatulkuje?

Osobně si myslím, že Visegrádská čtyřka je minulost, takový trochu mrtvý subjekt. Každý národ má právo na svoji politiku, je správně, když někdo chrání národní zájmy. Otázka je, co je tím národním zájmem. Myslím si ale, že demokracie v Polsku ohrožena není, to je důležité. Procházíme určitými turbulencemi, nakonec budou volby a zase lidé rozhodnou, jakým směrem to půjde.

Jako svoji oblíbenou postavu často zmiňujete papeže Jana Pavla II. …

(skočí do řeči) No to je logické, nebýt jeho, bych možná nebyl knězem. Když byl zvolen, u nás v Polsku najednou všechno ožilo, do národa pronikla naděje. Bylo to spojované nejen s nadějí na oživení duchovního života, ale i na pád totality. Jan Pavel II. K tomu i reálně přispěl. Možná ještě sympatičtější je mi současný papež. Možná právě tady vidím určitý polský problém – polská církev jako by přestávala být katolickou církví a začínala být církví Jana Pavla II. Ostatní papežové, kteří jsou po něm, jsou trochu přehlíženi. Všude se cituje on, jako kdyby jiní teologové neexistovali

A co Poláci říkají na papeže Františka? Stojí hodně ve stínu Wojtyly?

Myslím si, že každý z nich byl originální. I Benedikt, třeba tím, že odstoupil. To se v církvi předtím stalo jen jednou a před mnoha a mnoha lety. Každý vnesl něco nového, myslím si, že papež František je v něčem dál než byl Jan Pavel II.

Nevadí Polákům, jak moc František církev posouvá?

Tím, jak je naše katolická církev čím dál více konzervativní a tyhle směry v církvi převažují, se od papeže odsouvá. S tím se trochu potýkáme. Nesleduji to, ale možná někteří trochu žárlí na jeho popularitu.

Jaká je dnes role církve v Polsku třeba v porovnání s dobou před revolucí, na které měla lví podíl?

Je pravda, že polská církev je specifická. Vemte si, jak je silně propojená pravoslavná církev v Rusku s výkonnou mocí. My jsme přeci jen víc na západ, ale nejsme úplně sekularizovaní. V Polsku je to prostě tak nějak mezi. Ty touhy po vlivu na politiky tam jsou, není to ale podle mě ideální cesta. Jsem zastáncem odpojení církve od státu. Přestože je jasné, že církev bude mít vždy také politický význam. Úplně odpojit to nejde, ale přílišná vazba není zdravá.

Takže se dá říct, že má polská církev pocit zásluhy, která ji opravňuje do politiky mluvit?

To jste dobře pojmenoval. Možná máme takový pocit, že si to ta církev zaslouží. „My jsme se na tom podíleli, my si to zasloužíme…“

Jak reagujete, když se vás někdo ptá, proč Bůh dopouští zlo?

To jsou časté otázky. Většinou říkám, že prostě nevím. Někdo třeba zmiňuje i husitské války, na druhou stranu dějiny lidstva byly vždy dějinami násilí. To, že tu mluvíme česky nebo Francouzi francouzsky, je důsledek toho, že nám k tomu někdo před lety vybojoval prostor. Myslím si, že ve většině případů si za neštěstí můžeme sami. Nedávno jsem v kázání říkal „Víte, my pořád hledáme chybu a příčinu našeho neštěstí mimo sebe.“ Já říkám, že největší příčinou našeho neštěstí jsme my sami. Nikdo mi tak nemůže oblížit, jako já sám sobě. Přeneseně řečeno: Někdo si postříká trávník Roundupem, zžlukne mu a on pak nadává prodavačce, co mu to prodala. Přestože to měl napsané v návodu. Nechtěl bych žít ve sterilním světě, kde je vše dokonalé. Dokonalé věci jsou nudné. Život je díky tomu i pestrý a barevný. Není pravda, že lidi chudí, nemocní nebo postižení potřebují nás. My potřebujeme je, abychom se mohli projevit jako lidi. Pro nás je to svým způsobem test, nakolik jsem člověkem a umím druhému pomoct.

Říkáte, že dokonalé, sterilní věci jsou nudné. Nebývá právě církev někdy spojovaná s nudou?

V posledních měsících o tom často mluvím. Nuda zabíjí všechno. Když je nudné divadlo, odejdete o přestávce, když je nudný fotbal, tak ho přepnete. Vezměte si nudný mezilidský vztah, třeba že byste se nudil s přítelkyní. To nemá žádnou budoucnost. Od dětí i rodičů často slyším, že nechtějí chodit do kostela, protože tam je nuda. Musíme jim naslouchat. V kostele nemusí být nuda. Když nuda, tak krátká. Když mám volno a někam jedu, tak nejdu mši koncelebrovat, ale chci ji prožít jako všichni ostatní věřící. Takže přijdu do kostela a chci se něco naučit, něco si poslechnout.

V čem bývají mše nudné?

Často se potkávám s tím, že jsou mše nudné v tom smyslu, že nejsou osobní. Kdyby kněz přišel a pozdravil lidi, bavil se s nimi, je to hned jiné. Někdy mi přijde, jako by tam jen někdo něco odrecitoval, je někde hrozně daleko, skoro na něj nevidím… Měli bychom být přirozenější. Dát tam něco osobního, něco od sebe. Kde jinde, než tam bychom měli cítit jako jedna rodina.

A co říkáte na Colours?

Festival je super, je to oslava, svátek, Jsem rád, že je tu taková přehlídka různých žánrů. Fascinuje mě Meltingpot, že ti lidi chodí, jsou plné sály. Potkávám spoustu inteligentních lidí, hodně vysokoškoláků a studentů

 

 





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,620
21,830
29,070
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře