Velký ohlas vyvolal rozhovor s dětským kardiologem, profesorem Milanem Šamánkem o léčivých účincích alkoholu, který vyšel v minulém Reflexu (číslo 33). O názor jsme požádali ředitele pražské Thomayerovy nemocnice, docenta Zdeňka Beneše (60), který říká: “Malé množství může prospívat, ale musíme dodat, že stejně malé množství alkoholu může jiný organismus vážně poškodit.”
Kde vidíte hranici mezi tím, kdy alkohol tělu pomáhá, a kdy ho naopak devastuje?
Platí jedna důležitá věc: hranice je velmi individuální podle toho, v jakém stavu jsou vaše vnitřní orgány. Dvacet procent pacientů u nás na interně leží jenom kvůli negativním dopadům alkoholu na jejich orgány. Předesílám, že to většinou nejsou žádné alkoholové trosky.
Co jim je?
Nejčastěji různé cirhózy, čemuž se lidově říká tvrdnutí jater, záněty slinivky nebo mají problémy s postižením nervového systému. Procento těchto lidí se neustále zvyšuje, takže chápete, že můj postoj není tak liberální jako kolegy Šamánka. Především se zvětšuje počet žen, u nichž se objevují příznaky cirhózy jater, aniž pijí větší množství alkoholu. Člověk s alkoholem postiženými játry nutně nemusí být alkoholik. To je nebezpečí, o němž se profesor Šamánek nezmínil.
Profesor Šamánek v rozhovoru pro Reflex tvrdil, že pravidelné pití alkoholu je prevencí před ztučněním jater a cirhózou.
Nedokážu si představit tu prevenci cirhózy. Ale zase: velmi záleží na individuální situaci toho či onoho a pravidelnosti pití. Na interně mi leží případy, kdy dvacet gramů alkoholu denně po dobu deseti let jednoznačně způsobilo cirhózu.
