Filozof Jiří Kinkor: Češi jdou od kolektivismu ke kolektivismu, stát vykonává funkce, které mu nepatří | Reflex.cz
reklama
nahoru

Filozof Jiří Kinkor: Češi jdou od kolektivismu ke kolektivismu, stát vykonává funkce, které mu nepatří

Andrea Holopová4. dubna 2014 • 08:00
Filozof Jiří Kinkor: Češi jdou od kolektivismu ke kolektivismu, stát vykonává funkce, které mu nepatří
Jiří Kinkor
• foto: 
Archív

Jiří Kinkor pracoval v letech 1991 – 1997 jako poradce někdejších ministrů financí Václava Klause a Ivana Kočárníka. Dnes je považován za hlavního českého představitele objektivismu, filosofie nejvíce známé v USA.  Je redaktorem serveru www.aynrand.cz, který s objektivismem seznamuje české čtenáře. Kinkor teď poskytl rozhovor pro Reflex.cz.

reklama

Jak hodnotíte jako objektivista situaci na Krymu?

Jedna věc je ruské obsazení poloostrova, druhá věc je referendum. Akce Ruska na Krymu byla obhajována s tím, že je třeba chránit ruské obyvatele na Krymu. To je naprosto nepřijatelné, protože byť je většina obyvatel Krymu ruské národnosti, jsou to občané Ukrajiny, nikoliv Ruska. Kdybych si odmyslel ruskou vojenskou přítomnost na Krymu, tak si dovedu představit, že by se určitá část obyvatel – kdyby k tomu měla racionální důvod – rozhodla odtrhnout, mohou se prostřednictvím referenda sebeurčit. To se může odehrát, když například stát, kterého jsou součástí, nerespektuje jejich individuální práva. Kdyby se ale třeba 90 procent lidí vyslovilo pro osamostatnění z neracionálních důvodů, tak bych to neschvaloval.

Jste předním obhájcem filosofie objektivismu v České republice. Jak jste se vlastně k objektivismu dostal?

Asi v roce 1995 jsem byl v Americe. Toulal jsem se tam po knihkupectvích, když jsem náhodou narazil na knížku, která mě zaujala názvem: Ctnost sobectví od Ayn Randové. Říkal jsem si, jak může být sobectví ctností? Tu knížku jsem si koupil, a když jsem si ji přečetl, tak jsem si uvědomil, že doma už jednu knížku od stejné autorky mám. Byl to román „Zdroj“ – v angličtině, tu knížku jsem dostal kdysi od někoho na studiích, ale do té doby jsem ji neotevřel. Tak jsem začal studovat filosofii Ayn Randové a ovlivnilo mě to jako čistě strukturovaná filosofie, která má hlavu a patu.

Můžete tedy vysvětlit pojem sobectví, a jak ho chápe objektivismus?

Obhajujeme „racionální sobectví“. Podstatou toho pojmu je, že člověk se má starat o své racionální zájmy. Naše chování musí být vždy z dlouhodobého hlediska prospěšné pro náš život. Opakem racionálního sobectví je altruismus, což je princip, podle něhož potřeby a zájmy ostatních jsou přednější než vlastní zájmy. Objektivismus nevidí společnost, vidí jednotlivce, dobrovolně spolupracující pro vlastní prospěch. Jen jednotlivec sleduje nějaké hodnoty. Když sleduju vlastní zájem, neznamená to, že mě nezajímají ostatní lidé. Naopak, mým racionálním vlastním zájmem je nacházet v ostatních lidech hodnotu, a získávat z toho prospěch.

To neznamená, že není racionální přispět na charitu. Přispívám na charitu, když jsem přesvědčen, že si to příjemce zaslouží a mohu si to finančně dovolit. Objektivismus ale považuje charitu za okrajovou záležitost. Morálku potřebujeme proto, abychom žili a vytvářeli hodnoty, nikoli abychom se jich zbavovali. 

Člověk není zvíře, které jen sbírá nebo loví to, co již v přírodě existuje. Člověk na rozdíl od zvířat musí vytvářet hodnoty, aby mohl žít.

Jedním z kontroverzních témat dneška je imigrace. Jaký je váš postoj k imigraci?

Buďme jako stát otevření, ale občanství udělujme až po nějaké delší době.  Uchazeči o občanství by měli prokázat, že znají naši kulturu a jazyk, že neměli žádné problémy po dobu, kdy tu žijí. Pak jim dejme občanství.

Jak chápe objektivismus právo?

Pojem právo byl překroucen. Dnes právo není bráno negativně - přirozeně, vykládá se pozitivně, jako nárok člověka na něco, co nemá a přeje si to mít. Objektivismus uznává individuální práva. Člověk má právo na život, majetek a svobodu. To je negativní právo, protože to jen vyjadřuje, že ostatní vám nesmí život a majetek vzít. Dnes se právo zvrhlo v prosazování všelijakých nároků, jako například na povinné zastoupení žen v dozorčích radách, a těmto nárokům se pak říká práva. To je karikatura pojmu právo. 

A jak vidíte dnešní společnost v České republice?

My jsme vlastně ušli cestu od kolektivismu ke kolektivismu. Stále převládá myšlení, že člověk je jen jakýmsi kolečkem ve stroji společnosti a chce se po něm, aby podřizoval svoje zájmy zájmům společnosti, jak říkají kolektivisti. Udělali jsme sice velký skok, ale jen v rámci kolektivismu. Potřebujeme fundamentálnější změnu – od kolektivismu k individualismu. Už nemáme vládu jedné strany, máme demokracii, ale demokracie je jen technologie moci. Sama o sobě nám nezaručuje, že budou respektována individuální práva.

Co byste doporučil politikům ke zlepšení fungování našeho státu?

Snížit státní výdaje, snížit státní intervence a následně na to snížit daně. Prostě opravdovou pravicovou politiku. Ta by nám pomohla. Možná by si i politici měli přečíst román Ayn Randové „Atlas Shrugged“, který, jak doufám, letos vyjde v českém překladu a pak by i oni viděli, že snižovat vládní výdaje a daně je racionální. Stát dnes vykonává mnoho funkcí, které mu v žádném případě nepatří.



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama