V ODS prý sílí nespokojenost s premiérem Nečasem | Reflex.cz
reklama
nahoru

V ODS prý sílí nespokojenost s premiérem Nečasem

Bohumil Doležal25. února 2011 • 10:02
V ODS prý sílí nespokojenost s premiérem Nečasem
Petr Nečas
• foto: 
Tomáš Tesař

Prahu navštívil předseda Evropské rady van Rompuy a Klaus mu nechtěl říkat „prezident“, Bobošíková dělala rozruch a filosofové se hodlají bít do krve.

reklama

 

V ODS prý sílí nespokojenost s předsedou strany a premiérem Nečasem. Poslanec Šťastný považuje za nepřiměřené, aby předseda byl ve vedení ODS osamocen jako kůl v plotě. Tomu je třeba rozumět tak, že Nečase je třeba postavit pod kuratelu (vítr asi fouká směrem od Hradu a z Prahy, Nečas byl proti koalicím s ČSSD a nemůže si asi jako předseda koaliční vlády dovolit realizovat divoké eskapády Václava Klause, jako je soustavný konflikt s „Bruselem“). Předseda navíc neměl šťastnou ruku ve snaze najít si ve straně neprofláknuté lidi: první místopředsedkyně je neprofláknutá, protože nejspíš ani nemá na to, aby se proflákla, zato místopředseda Vondra je zapleten do maléru, který se vyrovná těm, s nimiž museli zápolit ti, které chtěl Nečas právě jím nahradit. Předsedovi ODS zjevně chybí řídící orgán, Klaus ho s jistým opovržením odvrhl a on na samostatné fungování nemá, je jakýsi politický terminál. Na tom samotném není nic špatného, takoví lidé jsou ve straně nepostradatelní, malér nastane tehdy, když se prokoušou do jejího čela.

 

 

Krize ve zdravotnictví skončila, zní titulek v Právu. Mám o tom velké pochybnosti a ani si nepřeju, aby se zacementoval stav, vzniklý vládní kapitulací. Jakýmsi bezmocným epilogem dosavadního dění je požadavek některých pacientů, aby byly zveřejněny seznamy nemocničních lékařů, kteří dali výpovědi: chtěli by se jim v budoucnu vyhnout. Požadavek je neuskutečnitelný, když Vás sklátí infarkt nebo srazí auto a přivezou Vás v bezvědomí do nemocnice, nikdo se Vás ani nemůže ptát, ke kterému lékaři nechcete. Obávám se, že si v praxi nemůžete moc vybírat ani tenkrát, když jste při vědomí. Tohoto požadavku (a nejen jeho) se týká dnešní glosa.

 

Prahu navštívil předseda Evropské rady van Rompuy. Přivítal ho prezident Klaus, který si prý nechal velmi záležet na tom, aby hosta netituloval „president“ (jak zní název jeho funkce v angličtině), ale „chairman“, a nepřehledný dav asi padesáti rozlícených „euroskeptiků“ (název „euroskeptik“ mi trochu připomíná název „radikál“ používaný pro určité síly na Blízkém východě, asi neprávem, zatím nelítají ani vajíčka). Vzhledem k tomu, že podle zprávy ČTK byli minimálně z pěti uskupení, dá se předpokládat, že každé z nich zastupovala masa deseti členů. Největší rozruch dělala paní Bobošíková, která kandiduje na Kladně do Senátu a snaží se – velmi a nepochybně taky marně. Tipuji, že si bude muset počkat na úmrtí nějakého dalšího senátora.

 

 

Logicky následující je zpráva, že předsedkyně pražské organizace KSČM Marta Semelová se zítra zúčastní pietní vzpomínky u příležitosti 63. výročí „Vítězného února“. Bože, jak ten čas letí. Paní Semelová je realistka a do Senátu nekandiduje. Což je asi tak to hlavní, co ji odlišuje od paní Bobošíkové (taky bych řekl, že bude mít přece jen o trochu větší veřejnou podporu).

 

Živá, leč anonymní debata se rozvinula (údajně, samozřejmě) mezi dvěma filosofy brněnské Masarykovy univerzity. Zatímco jeden prý rozvíjel ve svých mailech filosofémata typu „to by ti prospělo, pár ti jich naflákat, až budeš žrát chodník“ (argument doslova pádný) nebo „stačí jedna injekce v trolejbuse, celkové ochrnutí, shniješ zaživa“, druhý zase prý oponoval titulaturou „impotentní holohlavé prase“. Je to hezký doklad toho, jak citlivě a správně náš lid dokáže určit, nakolik je které povolání prestižní: filosof, tedy vědec, je podle průzkumu veřejného mínění, pořízeného CVVM, na druhém místě (hned za lékařem, což bylo doloženo vyděračskou akcí „děkujeme, odcházíme, pro spravedlnost třeba dodat, že v tomto případě šlo jen o nemocniční lékaře). Na třetím místě od konce je „kněz“. Zajímalo by mne, zda náš lid vyjadřuje své opovržení opravdu jen katolickým duchovním, nebo zda neví, že protestantské církve kněze nemají. Kdyby duchovní udělali akci „Děkujeme, odcházíme“, jen málo lidí by je postrádalo. Oni ale neodejdou, nemůžou, pověrečně věří, že mají v téhle společnosti nějaké poslání.

 

 

Jana Bendová upozorňuje v MfD na nevyhraněný statut České lékařské komory, která se chová jako odborová organizace a přitom členství v ní je pro lékaře povinné (povinné členství nebylo ani v ROH, soudím tak z toho, že mne za podpis Charty v sedmasedmdesátém z ROH vyloučili). Mně se ovšem zdá podivná jiná věc: povinné členství bych skousl, profesní komory jsou ovšem nástupkyně někdejších cechů. Sdružují soukromníky, zaobírající se nějakou činností (např. advokátní komora), dbají na profesní solidnost a čest svého členstva a zároveň své členy brání proti nekalé konkurenci. Je představitelná a smysluplná profesní komora soukromých detektivů, ale ne profesní komora policajtů. ČLK by tedy byla docela normální a řádnou profesní komorou, kdyby sdružovala jen soukromé lékaře. Na ty, co jsou zaměstnanci státních institucí, má, pokud jde o profesní solidnost, dohlížet stát, jejich zájmy má bránit odborová organizace, což v případě nemocničních lékařů legitimně činí LOK (to, že používá amorálních metod, je druhá věc).

 

Zbyněk Petráček jistě právem upozorňuje na absurdnost toho, že Libye je členem Rady OSN pro lidská práva. Ale zase až tak moc absurdní to není, když uvážíme, že u kolébky organizace, v níž je Libye členem Rady pro lidská práva, stál patrně největší masový vrah v dějinách lidstva (tím samozřejmě nemyslím F. D. Roosevelta).

 

 

A na závěr to nejlepší, zpráva opravdu aktuální vzhledem k tomu, že krize ve zdravotnictví úspěšně skončila: V nemocnici Ivančice zašili jedné operované do břicha třiceticentimetrovou špachtli, kterou používali při „zákroku“. Přišli na to ovšem rychle, dříve než za půl roku. Pacientka ovšem špachtli v břiše nesnášela nejlépe, špachtle neměla tendenci poděkovat a odejít. Teď se případem zabývá Okresní soud Brno-venkov, před nímž stojí i chirurg, který operaci vedl. Řeší ten případ i ČLK (tedy jinak, než že by svému obviněnému členu platila advokáta)?

 

http://bohumildolezal.lidovky.cz/



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama