Co má paměť sahá, nepamatuje naše politika podobně impozantní vstup do funkce, jaký nonstop zažívá John, předvolební maskot VV. Ani Stanislav Gross, ani Vlasta Parkanová a dokonce ani Jaroslav Tvrdík nepáchali takové průšvihy jako John. Talent na totální zesměšnění sebe i úřadu by TV spasiteli záviděl i guru všech pitomců, komisař Clouseau: ani on svět nikdy nezachraňoval před blikajícími reklamními krabičkami. Pro nabourání služebního auta potřeboval lepší důvod.

Nebo to snad byla recepce na německé ambasádě, jíž jel John se zapnutým majáčkem zachraňovat? Anebo dokonce samotná ambasáda? A před čím vlastně, sakra: před vystoupením bavorského chlapeckého tria v tradičních lederhosen? Anebo v Berlíně chystají další anschluss, o němž tentokrát vědí jen v ABL?

Začínám být nepříjemně zmatený. Oficiální verze ministerstva vnitra o bláznivém konání jeho ministra mění barvu každý den a slévají se mi v jediný, mrazivě obludný obraz: na vnitru omylem řádí šílenec, jenž musí být ihned zastaven. Než bude pozdě. Vnitro totiž není, jak víme, v podstatě legrace jako třeba kultura, kam upíchnete legračního pána z Berouna se slabostí pro muzikály, a všechno v podstatě poběží jakžtakž dál.

Vnitro je vnitro, jak napovídá už jeho strašidelný název. Spadají pod něj takové prkotiny jako třeba uniklé odposlechy politiků, zločinné gangy policistů či vyšetřování závažných zločinů. Vnitro nemůže řídit někdo, kdo ani neví, proč jezdí po Praze autem s blikajícím majáčkem, až při tom nabourá. Zlatý „Íčko“: ten aspoň věděl úplně o všem.

Doufám proto v jediné: Johnův šéf ve straně Vít Bárta rychle pochopí, že někdo jako John ohrožuje především jeho, a zjedná okamžitou nápravu. Ostatně chudák bílý kůň už dávno sehrál svou historickou roli - Bártovu stranu přivedl do parlamentu a nakonec i do vlády. Proč ho konečně nezamknout v jeho slavném vinném sklípku a dohlédnout, aby svůj vynikající mok vypil sám?