Andrej Babiš

Andrej Babiš Zdroj: fotomontáž Jan Ignác Říha

BOHUMIL PEČINKA: Babiš okultista, Šlachta schůzkař a Landa lidumil

V nové rubrice MEDIÁLNÍ REFLEXE vás každý všední den redaktorky a redaktoři Reflexu seznámí s tím, co je zaujalo na stránkách denního tisku, případně k jaké myšlence je četba inspirovala. Doufáme, že vás nová rubrika zaujme a především pobaví. Redakce Reflex.cz.

V současné, informačně přežrané společnosti má smysl čtenáři nabízet jen původní informace a provokativní názory. Současně ho upozorňovat na články, od nichž se odvíjejí tzv. většinové názory a mediální trendy. Jaké texty tento týden vyčnívaly?

Na stáncích se objevil měsíčník REPORTÉR (12/2015). Novinář Českého rozhlasu Janek Kroupa zde na základě výpovědí několika policistů popsal podivné „stýkání a potýkání“ ministra financí Andreje Babiše s českou policií. Rovněž tištěné Echo 24 nedávno rozkrylo, jak je bezpečnostní divize Babišova Agrofertu přeplněna (60 zaměstnanců, další desítky na smlouvu) bývalými špičkovými policisty ze speciálních útvarů.

Kroupa v Reportéru naznačuje, že Babiš minimálně od roku 2006 měl blízké, téměř intimní vztahy s policisty, jimž prokazoval různé laskavosti. Jedním z nich je také policista Marek Foglar, který s Babišem intenzívně komunikoval od roku 2006 na principu já ti dám informaci, ty mi dáš informaci, možná by se chtělo říct udání, což dokresluje psychologický portrét Babiše-Bureše. Proč ne. Podezření nastává ve chvíli, kdy se dozvídáme, že Foglar od samého počátku vedl tým, jenž měl na starost případ Jany Nagyové a tzv. kmotrů, což vedlo v červnu 2013 k razii na Úřadu vlády ČR a pádu Nečasovy vlády.

Velmi překvapivá je také informace o Babišových permanentních schůzkách se šéfem speciálního útvaru policie Robertem Šlachtou. Když se jej na to autor zeptal, odpověděl mu Šlachta orwellovsky: „Provádím schůzkovou činnost.“

Podstatné na článku je, že zase blíž osvětluje Babišovu fascinaci světem tajných služeb, skrytých informací a schůzek v drahých hotelích na principu teplý bonz za ochranu. A když něco nevyjde, dveře v bezpečnostní divizi Agrofertu jsou stále otevřené.

Kdo chce ještě lépe pochopit psychologii ministra financí, měl by si najít článek v týdeníku EURO s názvem Chvála okultismu (30/2015), který ani čtrnáct dní po otištění nevyvolal větší reakce, přestože jde o věc, jež je stejně tak bizarní jako alarmující.

Novinář Jan Novotný vynesl na světlo informace, které kolují v politických kruzích už delší dobu – Andrej Babiš některé své kroky konzultuje s astrology a vykladači karet. Jeden z nich vypověděl, že Babiš měl zájem, aby pracoval pro Agrofert. Hlavní specialistkou na tuto činnost však na ministerstvu byla jeho poradkyně Jana Mayerová, jež se zamlada – jak je český svět malý – jmenovala Nagyová. Takže i Babiš má svou autentickou Janu Nagyovou.

Žádné z relevantních médií tento článek ani nekomentovalo, ani nepřevzalo. Rozhodně si ho pečlivě přečetl sám Babiš, protože v dalším čísle EURA už vyšla malá glosa, že Jana Mayerová-Nagyová z ministerstva odchází.

V dnešním vydání deníku E 15 nese hlavní článek název Stát přidá jistě. Soukromníci možná. Jde další ze série článků na téma nízké mzdy v Česku. Podle autorky Jany Havligerové se na mzdách hospodářský růst ještě neprojevil. Platy rozhodně porostou, ale diferencovaně. Nejvíce v technických oborech mj. kvůli nedostatku zaměstnanců. Konstatuje, že centrální banka vidí průměrný růst platů o 2,3 procenta a příští rok o 4,2 procenta.

Jestli bych měl určit politický slogan léta 2015, pak právě toto téma. Příznačné je, že čím více se o tom píše, tím více to upadá do obecných hesel typu za více práce více zábavy.

Není od věci si připomenout, kdo zvedl tuhle mediální vlnu, která se časem přetransformovala do požadavku vyšších mezd. Paradoxně to nebyli odboráři, ale pravicový ekonom Karel Kříž svým článkem Mzdová askeze je škodlivá, zveřejněném na portálu ECHO (24, 14. 4. 2015). Všechny základní argumenty ve smršti článků, jež následovala, byly jen variací na základní Křížovo téma, až ho dokonale zbanalizovaly.

Zopakujme si hlavní Křížovy argumenty:

- Nízké platy mají především zaměstnanci a manažeři ve velkých nadnárodních firmách typu Škoda nebo banky, odkud ročně proudí 200 miliard dividend na Západ.

- Evropskou raritou je, že státní zaměstnanci jsou v Česku lépe placeni než lidé v průmyslu, který stále táhne českou ekonomiku.

- Kříž kritizuje zkorumpované odbory, současně varuje před zvyšováním mezd ve firmách, jež nemají pevnou ekonomickou základnu. Tvrdí, že zvyšování platů v režii Jaroslava Tvrdíka a odboráře Filipa Gaspara mělo podstatný podíl na zničení Českých aerolinií.

- Na Slovensku jsou poprvé v historii vyšší průměrné platy než v Česku. Už vůbec nemluvě o bývalé NDR, kde je sice o něco vyšší průměrná cenová hladina, ale průměrná mzda je 2760 eur.

- Nejhůře placení zaměstnanci jsou v Babišově Agrofertu.

A nakonec pověstné zvířátko na závěr, dávající představu o tom, jak rotují informace na sociálních sítích. Třiadvacátého července mladý opilec poškrábal auto zpěváka Landy. Video se objevilo na veřejnosti s několikadenním zpožděním a první na ně upozornilo EXTRA.CZ (10. srpna v 15 hodin). O čtyři minuty později zprávu na svém Facebooku převzal Jakub Horák se slovy, že „kauza Landovo porsche je tak zvláštní… nemohu se ubránit dojmu, že jde o promo na velekoncert“. O dvacet šest minut později se ve stejném duchu na fcb vyjádřil i šéfredaktor MF Dnes Jaroslav Plesl.

Názor pak silou orkánu prosvištěl sociálními sítěmi. Vzhledem k dalším událostem (Landovo velkorysé odpuštění mladému vandalovi) se ukazuje, že autoři zřejmě měli pravdu. Zase jeden důkaz, že sociální sítě nemusí být za každé situace nástrojem marketingových a jiných manipulací.