kultura

Svět bible a svět umění

TÉMA Z ARCHÍVU
14.04.2009 - AUTOR: Pavel Šidák
Téma o pozoruhodném projektu nového, moderního českého překladu bible uzavíráme reflexí z praxe bohemisty, kritika a vysokoškolského pedagoga Pavla Šidáka

Zcela náhodou jsem ve dnech, kdy vychází nový překlad bible, Bible, překlad 21. století, dal studentům vysoké školy se zaměřením na literaturu k rozboru Škvoreckého povídku Tři mládenci v peci ohnivé z knihy Babylónský příběh. Studenti se nesměle dotýkají názvu textu.


„To je něco s náboženstvím,“ bojí se; „něco křesťanského,“ hádají dále. Cokoli bližšího však říci nedovedou, a minimálně jedna rovina probíraného textu se jim tak beznadějně ztrácí.


Ano, moji milí; samozřejmě – je to něco náboženského, a nejen křesťanského; je to příběh, který pochází přímo z bible, základního textu křesťanství, resp. v případě Starého zákona též jednoho ze základních textů judaismu. Jenže se nejedná o náboženství. Totiž nejedná se jen a nutně o náboženství. Podstatný je tu samotný příběh, resp. děj a postavy, jak se vypráví v bibli a na nějž zrovna Josef Škvorecký odkazuje. Ony tři mladé muže vržené za odmítnutí uctívat falešného boha do rozpálené pece, kde je od ohně chrání anděl, nalezneme ve starozákonní knize Daniel; ostatně do té pece je nechá uvrhnout král Nebúkadnesar, král babylónský – odtud i narážka na název Škvoreckého knihy. Bez těchto znalostí se smysl povídky poněkud zamlžuje, některá místa v ní nedávají smysl nebo se smysl neadekvátně mění. Když se v ní objeví dívky Marie a Magdaléna, kruh odkazování k bibli se uzavírá (nyní narážkou na novozákonní Máří Magdalénu), pro čtenáře biblické tradice neznalého se však spíš dokonává zmatení.
Josef Škvorecký zdaleka není výjimkou: čerpání z biblické tradice jakožto zásobnice příběhů a motivů je obecnou vlastností literatury. Job aneb Příběh obyčejného člověka J. Rotha, Zuzana a dva starci J. Křesadla mají biblické knihy přímo v názvu; Poslední pokušení Ježíše Krista N. Kazantzakise (též zfilmováno Martinem Scorsesem), Muž, který zemřel D. H. Lawrence nebo Bílá svině L. Klímy biblický příběh kriticky převracejí, ovšem nutně a bezpodmínečně vyžadují jeho znalost. Život Briana britských Monty Python znalost evangelií nutně nevyžaduje, bude bez ní ovšem ne cele pochopitelný a některé komické scény divák prostě přehlédne a neocení. Vedle biblické tradice jako takové je samozřejmě nutné zmínit se i o souběžné tradici křesťanských reálií; i ta je totiž více či méně explicitně v bibli zakotvená. Před rokem vzbudila pozornost snaha Vatikánu redefinovat seznam hlavních hříchů; kdo si u toho vzpomněl na pojem „smrtelný hřích“, tomu možná zároveň na mysli vytanul populární seriál Sedm smrtelných hříchů, na který mimochodem v tyto dny láká diváky TV Barrandov (vědí její diváci, jaká tradice ze seriálu promlouvá?), nebo filmový horor D. Finchera Sedm. Pokoušet se o výčet literárních, filmových či výtvarných a sochařských děl s křesťanskou tematikou – což vždy v první řadě znamená s tematikou biblickou či biblí inspirovanou – je nemožné. Ve starších obdobích je tato inspirace téměř absolutní; nikoho asi neudiví biblicko-křesťanský základ např. Dantovy Božské komedie apod.; překvapivé možná je, jak je tato inspirace silná i v době moderní a v žánrech a kulturních oblastech, kde bychom ji čekali jen málo (populární televizní seriál, filmový horor). Ostatně – i česká levicová avantgarda, kdysi tolik vynášená pro svůj pokrokový charakter, je bez biblických motivů těžko myslitelná (Seifert, Wolker, Toman aj.).

Biblický základ naší kultury je ovšem širší a podstatnější než jen povrchová (motivická) rovina; mnohé moderní příběhy opakují např. biblickou kompozici – tak např. Goethův Faust je založen na kompoziční i tematické paralele k starozákonní knize Job; slavný román G. G. Márqueze Sto roků samoty počíná genezí osady Macondo a končí její katastrofickou apokalypsou, čímž sleduje kompozici bible, jejíž jsou Genesis a Apokalypsa první a poslední knihou. Ostatně apokalypsa jakožto žánr je také biblické dědictví; stejně jako např. žalm obohacují naši žánrovou výbavu; připomenout stačí Žalmy Karla Hlaváčka nebo Ivana Diviše. A i u žánrů platí, že produktivní je nejen kultura biblická, ale i obecněji křesťanská: skvělá velebáseň na erotickou krásu ženského těla, Mladé ženy Fr. Halase, je psána na podloží žánru litanie.
Bible – a zdůrazněme, že stejně tak i antická mytologie a kultura – fungovala dlouhá staletí jako samozřejmá vzdělanostní výbava. Umění, věda, ale i každodenní rovina života využívaly faktu, že se zde nabízejí paralely k reálným, životním situacím, kterými tyto situace lze ilustrovat, interpretovat či prostředkovat ostatním lidem. Klasické vzdělání vzalo v Česku za své s pádem klasických gymnázií; biblická kultura s koncem výuky náboženství na školách. Náboženství v životě Čechů hraje malou roli, jeho neznalost – často vydatně sycená xenofobií – je tedy pochopitelná a vlastně logická. Neznalost bible se jeví jen jako důsledek této situace – jenže to, co se zdá být problémem čistě náboženským, je ve skutečnosti problémem obecně kulturním, a to problémem zásadním. Odříznutí od náboženských kořenů totiž až příliš znamená zároveň odříznutí od kulturního fundamentu, z něhož jsme vzešli a s jehož pomocí jedině můžeme porozumět vlastnímu uměleckému dědictví v plnosti jeho významů. Spisy Danta Alighieriho sice vycházejí s poznámkami, v úvodu zmíněná povídka Josefa Škvoreckého poznámkový aparát nemá a nepoučený čtenář marně tápe. Žádný vysvětlující doprovod nemá naprostá většina knih, obrazů či filmů – a přece čekají, že čtenář ví, že čtenář zná a že čtenář pochopí.
Kdyby nový překlad biblického textu přilákal čtenáře, což je cíl, který si překladatelé vytkli, bylo by to výtečné; pokud se to nepodaří, nesmírný počet děl, jež nás obklopují, oněmí. Pokud se to ovšem podaří, budeme pravděpodobně čekat na stejný úspěch nového překladu Íliady, Odysseie a dalších textů, které se ještě v době nedávné učily na gymnáziích.


AUTOR JE BOHEMISTA, KRITIK A VYSOKOŠKOLSKÝ PEDAGOG





RX VIDEO související ukázka – z už klasické absurdní filmové komedie na novozákonní téma Život Briana (1979) britských Monty Python aneb „Je vždy třeba brát život z té lepší stránky!“:








Související odkazy:
Čtěte TOP TÉMA BIBLE, PŘEKLAD PRO 21. STOLETÍ
a fundovanou reflexní recenzi Jany Šrámkové
BIBLE S PITOMCEM A BURČÁKEM (Reflex online, 9. 4. 2009)
a od téže autorky články
ZAPEKLITOST PŘEKLÁDÁNÍ BIBLE (Refelx online, 13. 4. 2009)
a PŘEKLADATELÉ 21. STOLETÍ o realizačním týmu nového českého překladu bible (Reflex online, 14. 4. 2009) ...
... a podívejte se na ukázky z nového českého překladu bible
DESATERO A SV. JAN PRO 21. STOLETÍ ...



Oficiálni stránky projektu BIBLE, PŘEKLAD 21. STOLETÍ, kde lze stáhnout celý text nového překladu bible v elektronické podobě, či dokonce v audioverzi načtené předními českými herci a kde samozřejmě lze objednat klasický výtisk v e-shopu, naleznete ZDE.



foto ČTK
RX VIDEO pro odlehčení:
Záznam programu Hřmění divadla SKLEP s legendárním rozborem BIBLE
v parodii na kritický TV pořad Katovna

reklama

PLACENÁ ZÓNA

Články a sekce označené symbolem zámek jsou součástí placené zóny. Pro přístup je nutná vaše registrace a platba dle zvolené varianty předplatného. Články a další prémiový obsah pak budete mít k dispozici po dobu odpovídající délce vámi zvoleného předplatného.

PŘIHLÁŠENÍ

Causy

Fotogalerie

Komiksy

Archiv


 

ANKETA

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

NEJDISKUTOVANĚJŠÍ ČLÁNKY

Ringier a.s. SIUX

© 2001 - 2010 Copyright - RINGIER ČR a. s. a dodavatelé obsahu. ISSN 1213-9017.

Server Reflex.cz je provozovaný společností RINGIER ČR a.s. IČ 40766713, se sídlem Komunardů 1584/42, 170 00 Praha 7.

Publikování nebo jakékoliv jiné formy dalšího šíření obsahu serveru Reflex.cz jsou bez písemného souhlasu RINGIER ČR a. s., zakázány.

Provoz serveru se řídí Všeobecnými podmínkami pro užívání internetových stránek Reflex.cz.


Připomínky a tipy pište na online@ringier.cz