nahoru

Kůrovec zase řádí, pomáhá mu sucho, které ničí stromy. Suchu zase pomáhá naše jezeďácké zemědělství. Co s tím?

PETR HAVEL10. června 2018 • 07:00
Kůrovec zase řádí v českých lesích. Na snímku pořízeném v lesích nedaleko Olomouce je tabule upozorňující na jeho výskyt.
Kůrovec zase řádí v českých lesích. Na snímku pořízeném v lesích nedaleko Olomouce je tabule upozorňující na jeho výskyt.
• foto: 
ČTK/Peřina Luděk

Jestli někde vždy a za každých okolností platí slogan, že vše souvisí se vším, pak je to v procesech odehrávajících se v přírodě. Pokud tak nezměníme současný přístup škatulkování problémů na jednotlivé zemědělské komodity, hory a doly, rostlinnou a živočišnou výrobu, malé a velké podniky nebo hospodaření na polích a v lesích, nedobereme se nikdy k řešením zlepšujícím stav naší krajiny.

V Česku opakovaně sledujeme přemnožení kůrovce. Prakticky všechna dnes diskutovaná řešení poukazují na potřebu změn lesnických zákonů, lesnických zakázek či nakládání s dřevem poté, co se vytěží, tak, aby neposkytovalo kůrovci žádoucí potravu.

Všichni se přitom shodují, že primární příčinou oslabující odolnost stromů vůči tomuto škůdci (ale i jiným škůdcům) je sucho, přičemž vyšší odolnosti lesních porostů vůči němu má být dosaženo vyšším podílem listnáčů na úkor smrkových monokultur.

Pole vysávají lesy

Zatím nikdo ale nepoukázal na skutečnost, že prakticky všechny lesní porosty v ČR sousedí se zemědělsky obhospodařovanými pozemky, což jsou nejčastěji pole. Právě pole, která nedokáží v krajině v dostatečné míře zadržovat vodu (rozhodně méně než les), především pak v případě, že jde o rozsáhlé, nepřerušované plochy. Vyschlá pole tak spolupůsobí na vysychání lesů.

Nakolik se ale naše velké širé rodné lány na poklesu mělkých hladin podzemních vod v lesních porostech podílejí, zatím nikdo nezjišťoval. Nejspíš to nikoho nenapadlo. Také to ale může být tím, že by z příslušného šetření vyšlo, že neschopnost zemědělské krajiny zadržovat vodu má na rostoucí sucho v sousedících lesích vliv významný. Takový argument by totiž zasahoval do zájmů mnoha lidí.

Les se sousedním polem tvoří spojené nádoby. Symbolickým dnem je v tomto případě matečná hornina, ve většině případů nepropustná vrstva krystalických břidlic a žul tvořící podloží jak příslušného pole, tak sousedního lesa. Pakliže se voda z dešťů do povrchových vrstev polí nedokáže vsáknout, dotuje podzemní zdroje vody pod polem les, a pole tak vlastně lesní porosty vysávají.

Co s tím

Má to svou geologickou logiku za situace, kdy se voda z dešťů zadržovaná v lesích nemůže přes nepropustné vrstvy vsáknout hlouběji, a tak se rozpíná do šířky. Tím se dostává z okrajů lesů „pod pole“, tam se ale nezadrží a vypaří. A les má pak ve výsledku nižší zdroje vody z mělkých zvodní, což oslabuje jeho zdravotní stav.

Uvedený příklad je především apelem k tomu, co bylo řečeno na začátku – totiž že je třeba i opatření vůči kůrovci posuzovat komplexně, v rámci celé krajiny. To znamená zahrnout do prevence rizik šíření kůrovce do budoucnosti i způsob zemědělského hospodaření na polích a velikost a strukturu polních ploch. Ostatně v případě honiteb jsou také pole i lesy součástí jednoho celku.

Autor je agrární analytik a provozuje web nase-voda.cz

PETR HAVEL


Klíčová slova: kůrovec, lesy, pole, lány, sucho


+ dárek navíc
K předplatnému dárek navíc

Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,790
22,320
29,330
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější