nahoru

Čím více nezávislá centrální banka bude, tím lépe. To věděl již Alois Rašín. Troufneme si na změnu?

Petr Kolman11. dubna 2018 • 10:43
Prvorepublikový ministr financí Alois Rašín
Prvorepublikový ministr financí Alois Rašín
• foto: 
ČTK

První československý ministr financí Alois Rašín kdysi trefně napsal: „Máme-li skutečně cedulové bankovnictví vybudovati řádně, nesmí to býti úřad. Cedulová banka musí býti (za přísného dozoru státu) oddělena od správy státní, aby nesnášela s ní všecko kolísání státního úvěru, aby nebyla pokládána prostě za instrument financí státních."

Pro informační komplexnost satiricky dodejme, že Rašín na rozdíl od ministrů Kalouska a Babiše nikdy nezískal cenu pro nejlepšího ministra financí světa či dokonce vesmíru, nicméně jeho názory na maximální nezávislost ČNB nutno pokládat i dnes za velice významné a správné.

I když to mnozí nechtějí poslouchat, český prezident historicky disponuje spíše nižšími kompetencemi, lhostejno, zda na Hradě sedí zrovna např. rachotivější Miloš Zeman anebo by tam usedl někdo introvertnější, kupříkladu Jiří Drahoš či Miloslav Rözner.

Avšak jednu velice důležitou kompetenci naše hlava státu určitě má. Je to jmenování členů Bankovní rady ČNB.

Proč členy Bankovní rady ČNB nepotvrzuje Senát?

Upozorněme, že Bankovní rada České národní banky je nejvyšším řídícím orgánem ČNB. Bankovní rada je ze zákona sedmičlenná. Jejími členy jsou guvernér České národní banky, dva viceguvernéři České národní banky a další 4 členové Bankovní rady České národní banky.

Jmenování členů Bankovní rady ČNB je aktuálně jednou z nejcharakterističtějších pravomocí prezidenta České republiky. Doplňme podstatný fakt, že prezident zde rozhoduje naprosto sám. Nepotřebuje zde tedy kontrasignaci premiéra ani nikoho jiného, uštěpačný čtenář by možná poznamenal, že je zde nutný souhlas Mynáře s Nejedlým, nicméně anekdoty teď stranou.

Tato skutečnost se jeví nesystémovou a též rozpornou s teorií brzd a rovnovah a určitě by autor tohoto komentáře plédoval za to, aby se při tomto jmenování v budoucnu ze zákona požadovala i kontrasignace předsedy vlády či např. předsedy Senátu. Ostatně při prezidentském jmenování ústavních soudců se též ze zákona vyžaduje vždy souhlas Senátu PČR, proč tomu tak také není i u členů Bankovní rady ČNB? Rozumíte tomu?

Citovaná Bankovní rada ČNB určitě není méně důležitým orgánem, než je Ústavní soud ČR.

Opakování mandátu – děkuji, nechci

Další systémový problém spatřuji ve faktu, že je dnes v ČR možné opakování mandátu člena bankovní rady. Nejen podle mého názoru by bylo pro právní stát vhodnější, aby zákon zde zakázal opakování mandátu. Z jakého důvodu?

Pohnutka je jasná, posílení nezávislosti členů a tím pádem celé ČNB. Přesně jak by si dnes patrně přál i Alois Rašín. Netřeba být zrovna národohospodářem či právníkem, aby bylo jasné, že pokud někdo má možnost být znovuzvolen do prestižní funkce (kterou členství v bankovní radě nepochybně je), tak to má (primární či sekundární) účinek na jeho rozhodování. Ne, že ne.

Kterak jsem publicisticky nadhodil výše, argument pro omezení počtu funkčních období členů Bankovní rady ČNB vidím zejména v posílení nezávislosti a nestrannosti jejích členů. Nota bene kterak píše například i legendární německý sociolog Max Weber, jedním ze znaků nezávislosti a nestrannosti je mimo jiné taktéž psychický stav rozhodujícího subjektu. A to jak vědomý či méně vědomý, který má vliv na svobodný úsudek rozhodujícího subjektu.

Povaha funkce člena bankovní rady, plynoucí ze zcela výjimečného a pro stát klíčového postavení orgánu, jakým je centrální banka, si principiálně zaslouží omezení jakýchkoliv, byť i jen potenciálních útoků na nezávislost. Možnost opakování funkčního období členů bankovní rady za něj ze systémového hlediska nutno pokládat.

Troufneme si na změny v této oblasti?

Autor je právník a VŠ pedagog.





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,760
22,240
29,410
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější