nahoru

#DikyZeMuzem aneb Nejdůležitější poselství výročí 17. listopadu

Jiří X. Doležal20. listopadu 2017 • 09:00
#DikyZeMuzem aneb Nejdůležitější poselství výročí 17. listopadu
foto: Zbyněk Pecák

Internet řeší, co vlastně v souvislosti se 17. listopadem řekl Jan Macháček Soně Pajerové. Media zase řeší, zda je vhodné, aby bývalý agent StB pokládal věnce k pomníku studentů tou samou Státní bezpečností zmlácených. A jako by v tom všem zanikalo to nejdůležitější poselství letošního výročí listopadového převratu: #DikyZeMuzem!

Bylo sedm třicet a já, lehce z toho ranního nečasu namrzlý, vyndával z bundy rukavice. Stál jsem vedle pomníku studentů na Národní třídě a sentimentálně jsem vzpomínal, jak mne tam - i s mojí tehdejší přítelkyní - zmlátili komunističtí fízlové. A bylo mi fakt zima na ruce, protože jsem v nich třímal tyč transparentu. Na transparentu byl pan prezident Miloš Zeman na kolečkovém křesle a s velmi nemocným výrazem v obličeji, kterému se chystá právě designovaný premiér Andrej Babiš provést anální vyšetření.

A jak jsem si ty rukavice na své namrzlé ruce navlékal, najednou mi v úplnosti došel význam hashtagu, který letošní oslavy listopadové revoluce vyjadřoval. #DikyZeMuzem. Ano, díky, že můžem. Smím stát na ulici, čekat na vládní delegaci, a přitom držet v rukou transparent, který tu vládu hrubě zesměšňuje. To by se před listopadem 1989 opravdu nemohlo stát.  A tak jsem mrznul dál, protože si Babiš se svou suitou dával kafe v KFC a na čas u pomníku nebyl. Dál mi táhlo hlavou, jak nepředstavitelný by byl za minulého režimu takový protest, k jakému jsme se rozhodli my v Reflexu. A že bych s podobným transparentem před těmi osmadvaceti lety vydržel stát tak minutu, než by mne komunističtí fízlové vytáhli z davu a zmlátili. Pak jeden z nich, krycím jménem Bureš, přišel a zapálil u pomníku svíčku, pak dělal improvizovaný meeting, a já mu celou dobu držel nad hlavou náš transparent, ze kterého agent Bureš jistě neměl radost. A zase jsem si uvědomoval, jaká je to pohoda.

Že sice máme premiéra Bureše, ale že smíme zcela legálně vyjádřit, co si o něm myslíme.  Po improvizované tiskovce se Babiš vydal směrem k obchodnímu domu MY a já ho i s transparentem následoval. Po pár desítkách metrů, kdy jsem pana továrníka doprovázel skoro ruku v ruce, se mi začal nezadržitelně vzdalovat. Jeho kondice nekuřáka, vycepovaná výstupy na Rysy zamlada, mne zanechávala pozadu. V jednu chvíli se pan Babiš - byli jsme tak dva metry od sebe - otočil a povídá mi: „Proč jste nás nevolil? My přece prosazujeme legalizaci marihuany pro lékařské účely!“ Následně zmizel v dáli, mne totiž jeho poznámka nechala zkoprnělého stát.

Pan Babiš je i při chůzi, po pietním aktu a v osm hodin ráno stejně manipulativní lhář jako kdykoliv jindy. Konopí pro léčebné využití totiž už je několik let v České republice legální, a Babiš se o to nezasloužil ani zbla. Přesto dokáže i takhle v běhu plynně lhát.  A jak jsem tam zkoprnělý stál, zase mi došlo, že jsem byl metr od designovaného premiéra s transparentem, který ho zesměšňuje, a že mne přesto - jak by se stalo za bolševika - nesrazili tajní k zemi a neodvezli na služebnu do Školské ulice, kam vždycky vozívali zadržené po demonstracích.  Prostě - přes všechny Babiše, Zemany, migranty a klimatickou změnu je dnešek řádově lepší a svobodnější, než byla naše vlast před těmi skoro třiceti lety. Takže ještě jednou: DÍKY, ŽE MŮŽEM



Klíčová slova: 17. listopad, babiš, jxd, komentáře



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,620
21,830
29,070
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře