Díky rozhodnutí německého parlamentu se prokázalo, že není ještě čas na nějaké sbližování s Tureckem. Prezident Erdoğan jasně prokázal, že nepatří do Evropy, a my — EU — bychom se podle toho měli chovat.
Německý parlament schválil dokument, kde uznává, že genocida Arménů osmanskou říší — předky dnešních Turků — byla genocidou. Je to stejně objevné konstatování, jako že holocaust rozpoutaný hitlerovským Německem byl genocidou či že odsun sudetských Němců byl válečným zločinem a ve své divoké fázi také genocidou. Divoká fáze odsunu splňovala všechna kritéria genocidia — a páchaly ji nejrůznější revoluční oddíly, gardy a tlupy Čechů. Naši předkové.
Německo se se strašlivým dědictvím minulosti vyrovnalo asi lépe než Česko — ale i tam je dodnes samozřejmě holocaust mimořádně citlivé téma. Ne proto, že by se o něm nesmělo mluvit, ale naopak proto, že se za něj i dnešní Němci, kteří s ním nemají vůbec nic společného, stydí. Stejně jako já a řada mých příčetnějších přátel se stydíme za poválečné zločiny Čechů na německých civilistech v českém pohraničí. V Evropě jsme tak nějak domluvení, že se budeme chovat dospěle a zločiny svých předků nebudeme popírat, ale budeme se snažit, aby se neopakovaly. Například celá Evropská unie v prvopočátcích vznikla jako pojistka proti válce Německa s Francií.
Erdoğan však poté, co včera v Bundestagu rezoluci o sto let staré turecké genocidě schválili, odvolal velvyslance z Německa a měl hysterický záchvat do televizní kamery, co si to jako Němci dovolujou, říkat, že nějací Turci vraždili Armény, když je to pravda, jež se mu nelíbí. Potvrdil tak, že je hlavou orientální, nevyspělé a zaostalé země, která se neumí přihlásit ke svým vlastním hříchům — a je proto náchylná je při vhodné příležitosti kdykoliv opakovat.
Takže po Erdoğanově regresním výstupu do kamer by měla následovat rázná odpověď EU. A měla by znít: Zůstaňte si v Asii, pašo, patříte tam!
