Srovnávat Mohameda a Ježíše je nesmysl. Mohamedovým protějškem je nelítostný válečník Mojžíš | Reflex.cz
nahoru

Srovnávat Mohameda a Ježíše je nesmysl. Mohamedovým protějškem je nelítostný válečník Mojžíš

Jan Jandourek7. dubna 2016 • 09:22
Srovnávat Mohameda a Ježíše je nesmysl. Mohamedovým protějškem je nelítostný válečník Mojžíš
foto: Pixabay

Podle některých lidí je Mohamed válečný zločinec a inspirátor vražd. Navíc posedlý ďáblem. To je ovšem úvaha zjednodušená tak, až je to historický nesmysl.

Několikrát (to znamená často) jsem narazil na srovnávání Mohameda a Ježíše. Z tohoto srovnání vychází Ježíš samozřejmě mnohem lépe. Problém je v tom, že nejde o dvě postavy, které stojí na stejné úrovni z hlediska jejich postavení. O Mohamedovi nikdo neříká, že je Božím synem, ale je považován za proroka. Proto je třeba ho srovnávat s proroky, v tomto případě židovskými. Nejlépe s takovým, který měl podobnou historickou roli vůdce, zákonodárce a sjednotitele a to v podobném typu společnosti. Tady je jasným kandidátem biblický Mojžíš.
Mojžíš a Mohamed se samozřejmě liší dobou svého působení.
Podle judaistické tradice žil Mojžíš v letech 1391 - 1271 před Kristem a dožil se 120 let. Jiní autoři uvádějí 16. století před Kristem. Jiní soudí, že byl mytologickou postavou. Mohamed žil nejspíš v letech 570 - 632 po Kristu. Dělí je tedy možná až tisícovka let. To je dlouhá doba pro nás, dnes žijeme rychleji a všechno se mění po desetiletích. Dřív to tak však nebylo. Středověk například v některých odlehlých oblastech Německa trval do 18. století. Prostředí kmenové tedy můžeme považovat za podobné v obou případech.
Je také třeba vědět, co znamená pojem prorok v biblickém pojetí. Je to něco jiného než dnešní světec. Prorok je "vidoucí" a může a nemusí mít ctnosti přičítané světcům. Někteří ani nijak příkladní nebyli, třeba poměrně ustrašený a egocentrický prorok Jonáš.
Pokud dnes antiislamisté mluví o Mohamedově násilí a sexuální morálce, můžeme říci, dobře, s tím by dnes neobstál. Ale není o nic horší než srovnatelný Mojžíš. V něčem je dokonce lepší.
Aby bylo jasno, nejde o morální hodnocení historických postav, o kterých víme ve skutečnosti mizivě málo, ale o porovnání jejich obrazů, jak se zachovaly v tradici.
Příkazů ke zničující válce proti jiným národům je v Bibli dostatek.
V knize Deuteronomium (20, 17) se píše, co bylo řečeno Bohem Mojžíšovi: "Zničíš je jako klaté, Chetejce, Emorejce, Kenaance, Perizejce, Chivejce a Jebúsejce, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh."
Bible ospravedlňuje genocidu příslušníků jiných náboženství, a to z obavy, že by se mohli Izraelité obrátit na jejich náboženství. Izraelští muži totiž, když měli sexuální vztahy s ženami od Midjanitů a Moabitů, přecházeli na stranu Baalova kultu.
Rozdíl mezi Mojžíšem a Mohamedem je v jedné věci zřejmý:. Mojžíš nechal zabíjet ženy, děti a nemocné dospělé. V knize Numeri (31, 17-18) Mojžíš dává pokyn: "Nyní zabijte z dětí všechny mužského pohlaví i každou ženu, která poznala muže a obcovala s ním. Všechny děti ženského pohlaví a ženy, jež nepoznaly muže a neobcovaly s ním, nechte naživu pro sebe.
Mohamed výslovně zakázal v mnoha případech útočit na civilní obyvatelstvo. "Nezabíjejte nebohého starého muže, kojence, dítě nebo ženu." (Tak to uvádí ve své knize sebraných hadís Abú Dáúd, autor z 9. století. Z 500 000 jich vybral 4 800 a uznávají je sunnitští muslimové.
Nejde jen o zabíjení nepřátel z cizích kmenů. V knize Exodus (32, 26-29) čteme, jak dopadli sami Izraelci, kteří se provinili tím, že si ulili pro svou modloslužbu sochu zlatého býčka, když se k nim Mojžíš dlouho nevracel z hory, kde dostával Boží přikázání.: "Tu se Mojžíš postavil do brány tábora a zvolal: 'Kdo je Hospodinův, ke mně!' Seběhli se k němu všichni Léviovci. Řekl jim: 'Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Všichni si připněte k boku meč, projděte táborem tam i zpět od brány k bráně a zabijte každý svého bratra, každý svého přítele, každý svého nejbližšího.' Léviovci vykonali, co jim Mojžíš rozkázal; toho dne padlo z lidu na tři tisíce mužů.
Protože tehdy ještě nebylo žádné gay hnutí, dopadli špatně i ti, kteří se provinili homosexuálním stykem. V knize Leviticus (20, 13) se píše: „Kdyby muž spal s mužem jako s ženou, oba se dopustili ohavnosti; musejí zemřít, jejich krev padni na ně.“A tak dále, ten výčet krutostí vyžadovaných Hospodinem a Mojžíšem by byl svým způsobem nudný. Pro nás, protože se nás to netýká.
Životopis Mojžíše a Mohameda se obtížně rekonstruuje kvůli povaze pramenů, ze kterých čerpáme. Jejich hodnověrnost je problematická. Oddělit historické od nehistorického není dost dobře možné. Německý znalec islámu Harald Motzki píše: „V současnosti je studium Mohameda, zakladatele muslimské komunity, zjevně ve dvojím dilematu. Na jednu stranu není možné napsat historickou biografii proroka bez toho, aniž by byl autor obviněn, že s prameny zachází nekriticky, na druhou stranu když se prameny použijí kriticky, není možné takovou biografii kriticky napsat."
Když to řekneme jednoduše, o obou postavách nevíme nic moc, aspoň pokud jde o historické skutečnosti.
Aby bylo jasno, když používám výraz prorok, nechávám stranou veškerou teologii. Jen prostě říkám, co to slovo znamená. Pouštět se do sporů, jestli byl Mojžíš pravý prorok a Mohamed od ďábla, je věcí teologie. I tam jsou takové spekulace pochybné. Chci jen poukázat na určitý styl různých kuchyňských samouků religionistů a samouků teologů, kteří vytvářejí rychlé soudy o věcech, o kterých nic nevědí a pak s nimi předstupují před důvěřivé masy. Nejde také o argumentační ping pong  v duchu známého „a vy zase bijete černochy“. Uznat, že Mohamed se choval z dnešního hlediska dost jako parchant a válečný zločinec a hned dodat, „ale vy s vaším Mojžíšem si nemáte co vyskakovat,“ skutečně k ničemu nevede.
Jindřich VIII. založil anglikánskou církev a ke svatosti měl daleko. Má ale smysl to vytahovat na dnešní anglikány, kteří jsou spíš podezřelí z liberalismu a modernismu? Otec vlasti Karel IV., největší Čech, co nebyl Čech, v mládí smilnil (co bylo potom, o tom nevíme nic) a nechal mučit a popravovat lidi. Komu to dnes vadí? Svatá Jana z Arku táhla ve zbroji na obranu Francie. Francie přitom není žádná metafyzická hodnota. Když měl vidění Mohamed, označí se to za příznak duševní choroby, když je měla Jana z Arku, tak jsou pravá a od Boha. A to se pozná jak? Pitvou mozku? Spojenci nechali spálit Drážďany i s lidmi na prach. Zavrhneme kvůli tomu Churchilla? Měli bychom si přiznat, že některé věci jsou složité a neplácat zjednodušené nesmysly.
Dnešek zažívá přímo orgie ahistorického myšlení a je to rejdiště všelijakých Neználků. Ale když ono se to lidu tak líbí.


Klíčová slova: islámkřesťanstvínáboženství



Diskuse ke článku

 

reklama
Komentáře
E15
Nejčtenější