VILIAM BUCHERT: Evropa i Česko o postavení a vlivu žen jen mluví, Amerika a Čína si je hýčkají | Reflex.cz
reklama
nahoru

VILIAM BUCHERT: Evropa i Česko o postavení a vlivu žen jen mluví, Amerika a Čína si je hýčkají

Viliam Buchert5. července 2014 • 13:00
VILIAM BUCHERT: Evropa i Česko o postavení a vlivu žen jen mluví, Amerika a Čína si je hýčkají
Angela Merkelová se snaží uklidnit rozbouřené vody eurozóny. Aspoň do voleb.
• foto: 
Profimedia.cz

Pohled na žebříček 100 nejvlivnějších žen světa, který připravil před časem významný americký časopis Forbes, je pro Evropana smutným čtením. Na prvním místě je sice německá kancléřka Angela Merkelová, ale pak najdeme v přehledu už pouze čtyři (!) další jména ze starého kontinentu. A to ještě mezi ně počítáme i šéfku Mezinárodního měnového fondu Francouzku Christine Lagardeovou a Elvíru Nabiullinovou, guvernérku Ruské národní banky. Jinak evropské pusto a prázdno. Jak je to možné?

reklama

Zatímco z institucí a orgánů Evropské unie i od českých politiků (hovoří o tom často premiér Bohuslav Sobotka a ČSSD má o tom dokonce referendum) neustále slyšíme, jak v naší části světa posilujeme postavení žen i výkřiky o povinném zavedení kvót pro ženy při zastoupení ve významných firmách a politických stranách, tak ve Spojených státech, ale postupně i v dynamicky se rozvíjející Číně, se ženy prosazují i na místech, o kterých se jim u nás skutečně ani nezdá.

Kde nám vládnou ženy

Například za sedmou nejvlivnější ženu světa je podle amerického Forbesu považována Mary Barraová (52), od 15. ledna letošního roku šéfka americké společnosti General Motors. Je to vůbec první žena, která „velí“ globální automobilce.

Většina lidstva dnes používá mobil, počítač, tiskárnu, Facebook, You Tube a internet obecně. Málokoho u toho napadne, že i tento byznys s celosvětovým dosahem řídí často ženy. Přehled Forbesu je v tomto případě až ohromující. Na 9. místě nejvlivnějších žen planety se nachází Sheryl Sandbergová (44), americká manažerka, od srpna 2008 provozní ředitelka Facebooku. O místo za ní Virginia Romettyová (57), americká podnikatelka, šéfka technologické společnosti IBM, první žena v čele této firmy. Dvanáctá je Susan Wojcickiová (45), americká podnikatelka, šéfka You Tube. Na 18. místě žebříčku figuruje další Američanka Marissa Mayerová (39), ředitelka Yahoo a o dvě příčky za ní její krajanka Meg Whitmanová (57), toho času v čele Hewlett-Packard. Dvaadvacátá je pak Ursula Burnsová (55), vedoucí člověk Xeroxu a na 24. místě Safra Catzová (54), šéfka počítačové firmy Oracle.

Mohli bychom tak ve výčtu žen vládnoucích nejmodernějšímu technologickému byznysu pokračovat dál. U poslední dvou jmenovaných v předchozím odstavci se ještě ale zastavme, abychom viděli, jak zejména Američané hledají špičkové odborníky - bez ohledu na pohlaví, rasu, náboženství a národnost. Paní Burnsová je černoška (v její vlasti bychom museli napsat Afroameričanka) a paní Catzová je židovka, která se narodila v Izraeli.

Jenže v žebříčku 100 nejvlivnějších žen podle Forbesu najdeme i dámy, které jsou v čele národních bank, světově významných zbrojařských, těžařských a ropných firem či obřích nadací. Samozřejmě i několik prezidentek a jedna královna. Tou je britská panovnice Alžběta II. (88).

Specifické postavení pak mají mezi nejvlivnějšími ženami Drew Gilpin Faustová (66), která má funkci prezidentky prestižní Harvardovy univerzity. A samozřejmě Melinda Gatesová (49), podnikatelka, filantropka a spoluzakladatelka nadace Bill & Melinda Gates Foundation. Ta celkem disponovala s neuvěřitelnými více než 38 miliardami dolarů, což je více než půlka ročního českého rozpočtu. Gatesová se dostala až na třetí místo, měla ale oproti jiným výhodu, že je manželkou nejbohatšího muže světa, který kdysi vložil do nadace miliardy dolarů. Může to být dobrý příklad pro ženu Petra Kellnera, kterou naše veřejnost prakticky nezná, i když se podobné práci v menším rozsahu také věnuje.

Kromě Angely Merkelové (59) a Alžběty II. najdeme mezi nejvlivnějšími ženami světa z Evropy pouze generální ředitelku Mezinárodního měnového fondu Francouzku Christine Lagardeovou (59), Elvíru Nabiullinovou (50), guvernérku Ruské národní banky a Italku Miucciu Prada (65), majitelku a módní návrhářku stejnojmenné slavné módní značky.

Jinak žádné ženy z Evropy, převaze Američanek čelí nejlépe deset Číňanek (jedna z nich je z Hongkongu, který pod pekingskou vládu administrativně spadá).

Proč tomu tak je? A proč Evropané o postavení žen tolik hovoří, ale ty se ve společnosti vlastně prosazují méně, než v zemích, kde o kvótách pro ženy tolik nemluví.

Evropské verbální cvičení

Problémem Evropy a tím pádem i České republiky je, že diskuse o postavení a prosazení se žen ve společnosti se vede takzvaně v institucionální rovině. Jistě, v posledních desetiletích se na starém kontinentu mnoho žen dostalo do různých parlamentů, byly ministryněmi či dokonce vedly vlády. O něco složitější to mají v byznysu. Jenže vše je toporné, jakoby nadiktované náladou ve společnosti.

Proto například politické strany v Evropě vyčlenily pro ženy kvóty, aby vůbec nějaké zástupkyně ve svém vedení měly. Doby, kdy si baronka Margaret Thatcherová musela své postavení mezi britskými muži doslova vyboxovat, jsou pryč.

Typickým příkladem poněkud nesmyslného evropského postupu je například naše vládní ČSSD, která vyhrála poslední volby do Poslanecké sněmovny. Zastoupení žen v ní nevzniká silným proudem z nitra skupiny, ale děje se tak pouze proto, že mužům je v podstatě „blbé“ nějakou ženu ve vedení nemít, protože je to dnes považováno za nutnost. Podobně jsou na tom i další české strany a hnutí. Nemluvě o byznysu.

Na rozdíl od nás se ženy v Americe v současnosti prosazují přirozenější cestou, jdou s muži na všech postech do přímé konkurence. A nevyhrávají kvůli své ženskosti, ale kvůli kvalitnímu vzdělání a skvělým manažerským a osobním schopnostem. Není potřeba čekat na nařízení o kvótách. Přitom ani v USA to nebylo žádnou samozřejmostí.

Trochu jinou cestou než Evropa a Amerika se musela vydat Čína. Překotný rozvoj kapitalistického podnikání tam v posledních třiceti letech vynesl do čela mnoha firem a institucí ženy, dobrých odborníků totiž byl nedostatek i mezi muži. Jenže Číňané si berou vzor především u těch nejlepších. V tomto případě to pak paradoxně není Evropa, jak si sama namyšleně myslí, ale Amerika.

Je ale šance, že by se to mohlo změnit i v České republice? Určitě by bylo dobré, kdyby se ženy více prosadily v byznysu, například i ve vedení velkých státních či polostátních firem. Nejjednodušší by to ale bylo, kdyby byla v přímé volbě prezidentem příště zvolena žena. Až pak by se mohly začít dít věci. Jenže to by hledání silné kandidátky muselo začít už teď. Chopí se toho někdo?

Kompletní žebříček nejvlivnějších žen najdete na www.forbes.com



Klíčová slova: reflexmerkelova



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama