Prezident Miloš Zeman (zároveň sám důchodce) označil snahu tisíců penzistů zachovat si slevu na dani z příjmů, za daňový podvod. Důchodci se přitom spíš snaží zachránit si své výdělky před nespravedlivým rozhodnutím vlády.
Někdejší Nečasova vláda ve snaze získat víc peněz do rozpočtu vzala selektivně slevu na dani jedné skupině lidí – těm pracujícím, kteří současně pobírají starobní důchod. Zatímco každý poplatník si vypočtenou daň snižuje o základní slevu na dani ve výši 24 840 korun, pracující důchodci o tuto možnost přišli a museli tak začít platit vyšší daně než ostatní. V zákoně přibyla věta: „Daň se nesnižuje u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu.“
Tisíce pracujících důchodců ale využili neobratného úředního jazyka v zákoně a důchod si začali přerušovat na jeden den – k 1. lednu. Přišli tak o den důchodu, ale získali zpět právo snižovat si daň stejně jako ostatní.
Prezident Zeman označil toto jednání za daňový podvod. Sám to prý nevyužije a ke svému platu 360 tisíc korun měsíčně prý slevu na dani využít nechce. Při takových příjmech to ani nepotřebuje.
Dokáže se ale Miloš Zeman vůbec vžít do kůže člověka, který má důchod 7 tisíc a přivydělává si 10 tisíc hrubého? Buď mu z toho stát vezme daň 2 tisíce korun měsíčně, nebo nevezme.
Důchodci jsou navíc na trhu práce v nerovném postavení. Musí za stejnou práci platit vyšší daň než někdo, kdo důchod nepobírá. Zdravotní a sociální pojištění přitom pak platit musí taky, důchod - nedůchod.
Zemanovi s jeho prezidentským platem se to říká. Ale pro paní, která si na své živobytí přivydělá úklidem na poloviční úvazek, je dva tisíce korun, které ji stát začal brát, hodně peněz.
