V Česku ožívají aktivity lidí, kteří podporují ruskou imperialistickou politiku a přátelsky se hlásí k Putinovi. Jazyk jejich prohlášení je snad ještě děsivější, než ten z pera komunistické propagandy doby normalizace, což je dost říct.
Citujeme z článku autora Jiřího Justa na serveru Hlas Ruska. Nějaké tabletky na nevolnost doporučuji předem, vodku potom, je to divoká jízda:
„Spojené státy za asistence Evropské unie rozsévaly a rozsévají smrt od Balkánu po Hindúkuš, přitom bez sebemenšího náznaku studu nazývají Moskvu agresorem. Západ zbaběle zamlčuje, že si pomoc Krymu nevyžádala ani kapku krve. Což nelze říct o „humanitárních zásazích“ v Afghánistánu, Iráku nebo Jemenu…
Češi ale mají svědomí a jen tak lehce se na vařené nudli mainstreamové propagandy nenechají utáhnout. Na internetu vznikají iniciativy, které prokazují zdravý smysl pro realitu a aktivně vyjadřují podporu ruské záchraně Krymu a politice Vladimira Putina… Jednou z takových iniciativ je například facebooková skupina Přátelé Ruska v České republice. Ta vznikla poměrně nedávno a navzdory štvavé antiruské kampani čítá už více jak tisíc členů. Jejím zakladatelem je Jiří Vyvadil, právník, bývalý soudce Nejvyššího správního soudu a někdejší poradce expremiéra Jiřího Paroubka.
Přátele Ruska v České republice proto považují za zcela legitimní odpor východní části Ukrajiny proti fašismu a podle jejich názoru existují pro touhu Krymu připojit se k Rusku zcela smysluplné argumenty – jak z hlediska historického, tak i kulturního a politického. ‚Současné samozvané nelegální a nelegitimní vedení Ukrajiny představuje nebezpečnou směsici na jedné straně extremistických a na druhé straně nekompetentních politiků, kteří budou nejen šířit nenávist a protiruské nálady, ale kteří objektivně přivedou Ukrajinu na pokraj občanské války a státního bankrotu. Je proto přirozeným právem obyvatel Krymu, kteří tuto katastrofickou situaci nevyvolali, aby se v rámci sebeobrany připojili k zemi, která jim umožní nejen demokratický výkon jejich práv, ale i ekonomickou a sociální perspektivu, kterou jim objektivně Ukrajina nemůže zajistit,‘ píše v dopise předseda přípravného výboru Jiří Vyvadil…“ (Konec citátů.)
Snaživí pisatelé
Nejedná se přitom o první dopis ruskému velvyslanci v Praze. Ryzí občanskou statečnost ve střetu s protiruským proudem bahna prokázalo také vedení strany NE Bruselu - Národní demokracie, které začátkem března osobně předalo zastupitelskému úřadu Ruské federace v Praze podpůrný dopis. V něm čeští politici nazývají Rusko garantem rovnováhy v mezinárodních vztazích. Dále se v něm můžeme dočíst: „Boj Západu proti Rusku, který rozbitím SSSR ani v nejmenším neskončil, je živen hlubokou nenávistí k Vaší mocné zemi, jež nerezignovala na svou důležitou úlohu ve světové politice.“
Jak zároveň autoři dopisu dodávají, postup Ruska na Ukrajině je zcela legitimní. „Lokajové Západu provedli v Kyjevě státní převrat a vydali Ukrajinu do jeho rukou. Pokud Vaše země nezasáhne – ať už jakkoli – bude to mít velmi negativní důsledky,‘ varuje Národní demokracie. Nespí ani další uvědomělí stoupenci slovanské jednoty. Na internetu byla zveřejněna petice, v níž Češi a Slováci vyjadřují podporu Rusku a krokům, které činí na ochranu svých občanů a menšin na Ukrajině a Krymu.
„Všechny tyto iniciativy dokazují, že přátelské, ba i bratrské vztahy mezi Českou republikou a Ruskem stále žijí. Duch slovanské jednoty a odpor západním lžím existuje, a to i navzdory štvavé rusofobii.“ (Jen mírně kráceno. Tento klenot a mnohé další si můžete přečíst na stránce ZDE. Pokud by někdo neměl dost, může se podívat na to, co je spolek NE Bruselu - Národní demokracie. Vede ho proslulý antisemita Adam B. Bartoš, kterého kdysi Václav Klaus označil za nejlepšího českého novináře. Bartoš vidí všude spiknutí „Židů“ a homosexuálů. Teď vyšel na svět s přednáškou nazvanou „Evropská unie jako projekt tajných společností“.
O jeho pomatenosti svědčí rozličné výroky. Třeba: „Byli tací, co se jezdili učit do Moskvy, jak nám zakroutit krkem. Jejich následovníci si pro takové instrukce jezdí do Washingtonu a Bruselu.“ Nebo: „Židé jsou ve všech politických stranách a stálo by za to toto téma podrobněji zmapovat, protože nám pak mnohé osvětlí (proč se ty které politické strany chovají tak či onak, proč prosazují tu či onu agendu, jak to, že máme vždy a za každé politické reprezentace tak exkluzivní vztahy s Izraelem apod.).“
Z komsomolu ke Klausovi a Bartošovi Pikantní postavičkou je mladíček Ladislav Zemánek, který stačil během několika měsíců v roce 2012 opustit řady českého komunistického komsomolu přejít ke stoupencům Václava Klause. Takhle psal na stránkách Svazu mladých komunistů 13. 2. 2011o Egyptě: „Bohužel se ukazuje také absence masové revoluční síly, jež by byla předvojem pracujících, jež by usilovala o svržení nejen autoritativního režimu, nýbrž o svržení třídního panství buržoazie. Živelnost hraje nyní prim, nesmí však hnutí výrazněji oslabit. Proto je nezbytně zapotřebí organizace, aby z rozčarování, které bude následovat v případě, že se revoluce nebude prohlubovat, netěžily reakční islamistické a fundamentalistické organizace, či cizí uchvatitelé. Ať žije egyptská revoluce! Za socialismus!“ Na svých stránkách Zemánkův zápisník perlí: Potlačováním Boha je činěn první krok k vlastnímu zániku, který se pomalu, ale jistě blíží. Proto je zapotřebí hledat a nalézt své vlastní kořeny. Heslem nám budiž: vlast - víra - tradice! Jedním ze základů českého národa je rovněž jeho slovanství. Spolu s důrazem na křesťanství a tradici tak spatřuji v co nejužší spolupráci slovanských národů přirozenou součást jeho existence. Démonizování Ruska odsuzuji jakožto účelovou ideologickou manipulaci a zastávám názor, že ze světových velmocí by mělo být naším spojencem nejbližším.“
Rusy sem, trafiky se najdou
Tak už jsme doma a víme, co spojuje Komsomol a klausovce. Nenávist k Americe, Unii, liberálům a židům a láska k Sovětskému svazu (pardon, k Rusku) a k Vůdci (momentálně Putinovi).
Nabízí se otázka, co je nakonec cílem těchto lidí. Otázka zbytečná, protože to všechno dávno píší. Česko pod vlivem Ruska. No a pak už se nějaká trafika pro tuto svěží vlasteneckou elitu jistě najde. Předtím bude jistě třeba zatočit s různými živly. Hádejte, proč asi A. B. Bartoš pořád tak obsesivně vytváří nějaké seznamy? Doufejme, že jejich kopii posílá v azbuce hned i na ruskou ambasádu, aby soudruzi, až přijedou ochránit svoji menšinu z Karlových Varů, neměli tolik práce s hledáním.
