Génius jménem včela. Člověk je ale jejím největším nepřítelem | Reflex.cz
reklama
nahoru

Génius jménem včela. Člověk je ale jejím největším nepřítelem

Darina Křivánková9. listopadu 2014 • 15:00
Génius jménem včela. Člověk je ale jejím největším nepřítelem
Existují tisíce rostlin, jež se neobejdou bez opylení včelami. Bez nich nebudou ani jablka, hrušky a třešně.
• foto: 
Profimedia.cz

Zatímco včely se touto dobou ukládají k zimnímu klidu, spotřeba medu se v domácnostech zvyšuje. Když si dáváme med do čaje, měli bychom myslet na to, že včela medonosná ukončila svůj evoluční vývoj už před 25 milióny let. A člověk pochopil význam medu dřív, než vynalezl kolo.

reklama

Nedaleko Valencie, v jeskyni, jíž se říká Pavoučí, jsou malby datované do starší doby kamenné. Je na nich zachycen člověk, jak vybírá med z dutiny stromu. Na Blízkém východě zase před sedmi tisíci lety chovali včely v hliněných džbánech. A chovají je tam takhle dodnes. Člověk začal využívat „služby“ včel dřív, než domestikoval dobytek. Poměrně brzy pochopil, že si je neochočí. Včely totiž člověka prakticky k ničemu nepotřebují. Je jim dobrý maximálně k tomu, aby postavil úl a udržoval ho. To je ale poměrně malá odměna za to, co nám poskytují. Každopádně chov včel vypadá po tisíce let stále stejně, a přestože vývoj technologií cválá kupředu, včely to naprosto ignorují.

Oživlé slzy boha Slunce

Léčivé účinky medu evidentně znali už pralidé, písemně je zachytili Egypťané, kteří považovali včely za oživlé slzy boha Slunce. Medové masky si mazala na obličej Kleopatra v naději, že jí pomohou zachovat mládí. Nebyla to tak marná snaha, o totéž usilovali i ve starověké Indii a v Číně, kde z medu a mléka míchali elixír mládí. Hippokratés používal med jako účinný prostředek proti horečce. Ódy na chov včel psali Vergilius i Ovidius. A takhle bychom mohli pokračovat přes poznatky lékaře Avicenny až k větě praotce Čecha o zemi oplývající mlékem a strdím, tedy medem.

Zjednodušeně řečeno, působí med jako přírodní antibakteriální látka, která je účinná při vnitřním i vnějším užívání. To, že k medu je třeba připočíst další včelí produkty, jako vosk či propolis, možná není tak podstatné jako fakt, že existuje zhruba 40 tisíc druhů rostlin, jež se neobejdou bez opylení včelami, třeba takových jabloní a hrušní se to týká z devadesáti procent, třešní takřka z devětadevadesáti. Jinými slovy, nebude-li včel, nebudou ani jablka, hrušky a třešně.

Největší nepřítel: člověk

Otázka ohrožení existence včel není tak docela hypotetická, včelstva stále častěji trpí chorobami, za něž – poměrně nepřekvapivě – může člověk. Třeba takový včelí mor, tedy bakteriální onemocnění, jehož spory přežívají v půdě desítky let, je důsledkem nedostatečné péče o čistotu úlů, u volně žijících včel se takřka nevyskytuje. Další nepřítel včel se jmenuje varroáza, je to infekce způsobená roztočem pocházejícím z Indie. U nás se objevuje od 70. let minulého století a může mít vcelku katastrofální dopad: například v zimě na přelomu let 2007 a 2008 tato infekce zahubila 30 procent včelstev na našem území.

Účinná léčba těchto chorob je ovšem pohříchu velmi „nepřírodní“, tudíž popírá smysl medu jako ryze přírodního produktu. Přesto má český med stále velmi dobrou pověst. Doporučuji nekupovat ho náhodně, ale najít si svého včelaře a dodavatele medu. Dozvíte se od něj spoustu zajímavých věcí. Třeba o chování včel, o jejich jedinečném sociálním uspořádání, o dělbě práce. Bude to mnohem zajímavější vyprávění než to od učitelky přírodopisu na základní škole. Člověk, jenž se rozhodne starat o včely – a myslí to s nimi opravdu vážně –, musí mít spoustu znalostí a také pokory.

Možná proto, že tu byly včely dřív než my, nemohly se na člověka připravit. Jejich imunitní systém je paradoxně velmi slabý. Přestože nám ho pomáhají posilovat. Další důkaz toho, že svět rozhodně není spravedlivý. Za tisíce let se člověku naštěstí nepodařilo včely domestikovat, doufejme, že se mu je nepodaří ani vyhubit.

Recept: Kozí sýr s medem

Med má v kuchyni velmi široké využití, doporučuji neskončit u čaje. Medové perníčky nebo medovník jsou klasika, ale med si skvěle rozumí i s masem, především s vepřovým. Výborné trio je: med, kozí sýr a vlašské ořechy.

Kupte si kvalitní zrající kozí sýr a nakrájejte ho na kolečka silná asi dva centimetry. Listové těsto vyválejte na placku a nakrájejte na čtverce/kosočtverce/kola, doprostřed posaďte sýr tak, aby kolem něj zbyl asi dvoucentimetrový okraj. Sýr bohatě zalijte medem a pečte na 180°C, dokud těsto nezezlátne a nevyběhne kolem sýra. Ve finální fázi pečení posypte sýr sekanými vlašskými ořechy. Jíst můžete jen tak nebo s hromadou listového salátu.

Autorka je šéfredaktorkou časopisu Gurmet. Text byl původně publikován v tištěném Reflexu č.44/2014.



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama