Druhý nejúspěšnější československý stíhač druhé světové války a jeden z největších hrdinů bitvy o Británii Josef František, přezdívaný „malý český seržant“, dostal ve středu in memoriam naše nejvyšší státní vyznamenání – Řád bílého lva.
Milovníci letectví i zájemci o druhou světovou válku toto jméno dobře znají, a proto ho připomeneme jen v kostce.
Narodil se 7. října 1913 v Otaslavicích u Prostějova v rodině truhláře. Letectví ho okouzlilo, proto vstoupil do čs. stíhacího letectva. V době mobilizace sloužil v jednotce, která měla chránit vzdušný prostor Prahy. Po německém vpádu utekl do Polska, s jehož letectvem spojil svůj další osud.
Z Polska do Albionu
Polské tažení mělo tak bleskový průběh, že naši letci do něj nemohli nějak výrazněji zasáhnout. František se tak ocitl ve Francii, jež se ovšem pod náporem německého Blitzkriegu zhroutila za pouhých šest neděl. Zbývala poslední bašta demokracie, která se nehodlala sklonit před nacistickou rozpínavostí. František vstoupil do legendární polské 303. stíhací perutě, pojmenované po polském národním hrdinovi Tadeuszi Kościuszkovi, jež se se svými 126 sestřely stala nejlepší jednotkou britského Královského letectva (RAF) v bitvě o Británii.
Jeden z nejlepších
Na tomto fenomenálním úspěchu se „malý český seržant“ na svém hurricanu podílel 17 potvrzenými sestřely, čímž se stal nejen nejúspěšnějším pilotem polské perutě, ale také jedním z největších spojeneckých es bitvy o Británii. Již během služby v předmnichovském československém letectvu vynikal kromobyčejnou nedisciplinovaností, zato však jeho střelecké a pilotní mistrovství bylo darem od Boha.
Zlomil si vaz při havárii 8. října 1940 v Cuddington Way v hrabství Surrey.
Lze tedy jen dodat, že Řád bílého lva dostal sice pozdě, ale přece… A rozhodně zaslouženě.
