Média přinesla zprávu, že ČR je šampiónem inovací. Často takovéto zprávy zapadnou díky standardnímu mediálnímu šumu, ze kterého by jeden měl spíš depresi, neboť netuší, z čeho má mít větší strach. Zda se má víc bát tlup imigrantů toužících všechno rozbít a všechny znásilnit, nebo spíš těch, kteří v rámci obrany před nimi deklarují ochotu pěkně s každým zatočit.
Zda má být vyděšený z toho, že na Hradě zůstane aktuální prezident, nebo zda ten jiný bude ještě strašidelnější. Zda jde větší strach z ruských vládců, či z vládců EU, protože jim na nějakém tom člověku moc nesejde, když realizují své sny o tom, jak by měli všichni žít...
Pozitivních zpráv je docela málo. Přitom optimismus můžeme čerpat všude kolem sebe. Žijeme ve skvělé zemi, kde jsou skvělí lidé. Dělají si legraci ze všeho a ze všech. Přitom pracují. Hodně pracují. Tvoří. Vymýšlí. Když je necháme na pokoji, dokážou úžasné věci.
Regulace a dotace
Ano, ne vždy se daří, zmiňuje to i hodnocení uváděné ve zmiňovaném článku. Vysoké zdanění, malá konkurence v důsledku státem zajištěného monopolu, regulace, dotace… Kam dosáhne politik a úředník, tam se dařit přestává. Proč jsme ve světové špičce v oboru IT? Protože tam stát moc nemůže. Tam, kam stát sáhne, tam jsou jen montovny, výroba s nízkou přidanou hodnotou a služby, které nikdo nepoptává.
Ale lidi jsou nezmaři. Realizují se, kde můžou. Vymýšlejí věci, protože je fajn být užitečný. Rozhodně je to lepší než vyškemrat na úředníkovi dotaci a pak už jen skákat podle toho, jak píská.
Nikomu neškodit
Pojďme se na chvíli zasnít. Pojďme si představit, jak by se dařilo, kdyby lidi neztráceli čas papírováním a hledáním, kde je možné přijít k něčemu „zadarmo“ (rozuměj na úkor jiných). Té energie, té kreativity, těch hodnot, které by vznikly, kdyby nás naši vládci nechali na pokoji. Kdyby nám nevzali tři z každých čtyř cihel, které vyrobíme. Kdyby nechali lidi jednat a jen dohlíželi na to, aby se lidi řídili jen tím základním pravidlem „Neminem laedere“ (Nikomu neškodit). Krásná představa. Bohatí lidé a stát jen jako sluha dohlížející na dodržování jednoduchých pravidel. Během půl generace je možné dostihnout Německo.
Ale někdy se sen může stát skutečností. Stačí k tomu málo. Pamatovat si, že stát většinou jen řeší problémy, které sám způsobil svými zásahy do společenských a ekonomických vztahů. Věřme lidem, nevěřme státu. Stát totiž vždycky byl, je a bude pouze špatným sluhou a zlým pánem.
autor je zkladatatel libertarianskyinstitut.cz