Život a styl

Zpět na článek

Alex & kněz: Spíme spolu, ale nejsme zamilovaní. Nebo snad ano?

5 komentářů

poool
2. ledna 2011 • 13:05
"Vy jste do partnera zamilovaná" znamená: chcete se mu pověsit na krk, mít s ním dítě nebo děti, za které většinu produktivního věku bude mít zodpovědnost, chcete jeho peníze, 90% bdělého času, který mu po práci zbude, chcete aby se vzdal jiných žen, cestování, zábavy a kamarádů.
Zmíněné děti chcete hlavně vy, on vaječníky, které by mu to našeptávaly , nemá.
frolec
30. prosince 2010 • 10:08
tak a je to tady. Z Reflexu se definitivne stalo Bravicko
jessica.ryan
29. prosince 2010 • 20:33
když jsem měla prvního kamaráda s benefitou, chtěla jsem taky, aby se do mě taky zamiloval. nestalo se. takže po pár měsíců, rozešla jsem s ním s tím, že chci najít nějaký vztah. pak pár měsíc poté našla jsem kluka, zamilovali jsme do sebe, choili spolu skoro 7 měsíců a mezitím jednou se rozešli. poprvý jsem mu dala kopačky já, objímali jsme, brečli, řekli, že zůstaneme spolu kamarádi. ani ne týden potom jsme dali zase dohromady. po druhý mi dal kopačky on, a bylo to definitivní. zoufale jsem ho pořád chtěla zpátky, ale on už ne, nebo předstírá, že nechce (nevím, ale asi to druhý). pak srovnala jsem to v hlavě. byla jsem v pohodě. začali jsme telefonovat denně a nabídl mi ten nezávazný vztah. j nejdřív nesouhlasila, ale pak jo, ale pak jsme se pohádali a nic se nestalo. takže podle mě je lepší neudržet s bývalým nezávazný vztah jenom kvůli tomu, že si myslíte, že vás bude jednou chtít zpátky.
moorow
29. prosince 2010 • 18:35
Braaaaaavoooooo giiiiiirlsss
tereezina
29. prosince 2010 • 12:41
Musím říct, že tohle je první článek, který mě kdy donutil reagovat. Přesně tu samou situaci jsem zažívala před rokem, ve stejném věku. Jediným rozdílem bylo, že jsem si uvědomovala, že jsem hodně zamilovaná. Držela jsem se varianty 1 (jak je zde nazvána Alex) a pořád jsem doufala (skoro rok), že přítel procitne a začne se mnou tak nějak oficiálně chodit. Kvůli němu jsem kašlala na školu, až mě skoro vyhodili...Sama se po večerech užírala a upíjela, že je to tak, jak to je a rezolutně odmítala jakkékoliv potenciální partnery.
Samozřejmě to dopadlo tak jak mi všichni říkali (a co jsem nechtěla poslouchat) - najednou se přestal pomalu ozývat, až jsem se asi po měsíci dozvěděla, že má přítelkyni. To mě zničilo tak, že jsem skončila na psychiatrii... Psychicky mě zachránil až nový přítel.
Proto doporučuji, skončit to co nejdřív ;)