Zprávy

Zpět na článek

Můj život je restaurace. Emanuele Ridi, italský velvyslanec jídla v Praze, přežil televizní smrt a jede dál

1 komentářů

pooch.ledog
20. srpna 2012 • 15:53
ani jine kuchare, leda kdyz se k tomu nahodou primotam pri navsteve sve stare domoviny a nekde je zrovna pustena televize, ale jedno vim jiste - nebude se varit lip a jist lip dokud na to lidi nebudou mit a PREDEVSIM dokud nebudou mit moznost si koupit slusny jidlo a to za dostupny peniz. Ze to jde je videt v jinych statech Evropy. Dokud se tak nestane, je zbytecny tu narod kritizovat za to co ji. (Mimochodem, Manu, bucek neni vubec spatna vec. Proste k nam patri. A pokud vim, jine kuchyne ho znaji taky).

Mimochodem, kde jsou sakra ty lepsi obchody v Praze? V posledni dobe jsem tam pracovne docela casto, ale nejak nepotkavam nic nez otresne vietnamske vsehochut vecerky a jsem nakonec jeste rada za nejaky slusnejsi supermarket. Minule jsem se cela nadsena vrhla na jakousi cesky vypadajici malou samosku v oblasti kolem Celnice a zazila jsem sok. Jako bych se octnula zpatky v case...dalsi cesky obchod s potravinami byl snad jeste starsiho data...a tak nezbylo nez zaskripet zubama a jit do Billy. Jedina dobra vec v te oblasti byla fakt kvalitni vinoteka kde pan majitel, clovek uctyhodne postavy i veku mel dokonaly anung o tom co prodaval a jeste s nim byla zajimava a dustojna debata na tema vino, jejich pestitele (spoustu z nich znal jmenem a vedel, kde sidli), Moravaci a spol. Ale lepsi obchod s jidlem? Ne, sorry, ty nejak v Praze nepotkavam. Kdo by vedel, kde jsou, necht mi da tip. Ocenim to.